Kombinujte červené i bílé

23. srpna 2004, 00:00 - PETR HAVEL
23. srpna 2004, 00:00

VÍNO A BURČÁK Poznání spotřebitelských zvyklostí je základem úspěšného podnikání. Mezi zvyklostmi jsou bohužel i mýty, které u lidí přetrvávají nezávisle na vědeckých důkazech. Řada z nich se týká i vína.

VÍNO A BURČÁK Poznání spotřebitelských zvyklostí je základem úspěšného podnikání. Mezi zvyklostmi jsou bohužel i mýty, které u lidí přetrvávají nezávisle na vědeckých důkazech. Řada z nich se týká i vína. V oblasti vín je jedním z klasických omylů důraz řady spotřebitelů buď na konzumaci bílého, nebo červeného vína. Jako optimální se totiž ukazuje konzumace obou typů vín, protože každé má na organizmus trochu jiné účinky. Obecně přitom platí, že u konzumace bílého vína prokázali američtí výzkumníci prospěšnost pro funkci plic, zatímco v případě červeného zjistili francouzští vědci protirakovinné účinky. PROTI NACHLAZENÍ

Nedávné výsledky chilských výzkumníků pak prokázaly významné účinky vína obecně vůči riziku nachlazení, což je pro mnohé možná velkým překvapením. Prevence nachlazení není přitom vůbec zanedbatelná. Ze studie totiž vyplývá, že osoby konzumující jednu skleničku vína denně byly o 23 procenta méně náchylné k nachlazení, při dvou skleničkách se prevence zvýšila na 30 procent a při více než dvou skleničkách denně se riziko nachlazení snížilo o 44 procenta. Obdobné účinky se přitom v případě lihovin či piva neprokázaly.

NEJLEPŠÍ LÉK PROTI RAKOVINĚ

Pro spotřebitele je nejzajímavější informací schopnost červeného vína omezit riziko rakoviny. Červené víno totiž obsahuje enzym, který zamezuje množení rakovinných buněk. Ve Francii se z něj již podařilo získat látku, která je 250krát účinnější než klinicky nejpoužívanější lék proti zhoubnému bujení s názvem etoposid. Londýnští vědci zase nedávno zjistili, že umírněná konzumace alkoholu může chránit ženy před osteoporózou. Ženy pijící průměrně osm alkoholových jednotek týdně měly totiž mnohem větší hustotu minerálů v kostech než ženy, které pijí alkohol pouze výjimečně.

OPTIMÁLNÍ VAZBY VÍNA A POKRMŮ

Gastronomickým trendem v posledních letech v zahraničí je hledání optimálních vazeb typů vína a pokrmů. To mimo jiné zvyšuje pozitivní účinky látek ve vínu obsažených. I naši spotřebitelé by si tedy měli pamatovat alespoň několik hlavních a ověřených kombinací. Červená vína typu Frankovka se podle odborníků hodí především ke zvěřině nebo italským těstovinám, Veltlínské zelené hlavně k vepřovému na rožni či poloměkkým sýrům, Svatovavřinecké k pečené kachně a plísňovým sýrům a Müller Thurgau ke grilovaným rybám.

NEBEZPEČÍ PŘEDEVŠÍM PRO TĚHOTNÉ

Stejně jako v případě jiných potravin či tekutin ale není ani konzumace vína všelékem a má také svá rizika. Ta se podle všeho týkají především těhotných žen. Podle zjištění Lékařské univerzity v Novém Mexiku totiž i poměrně malé dávky alkoholu způsobují poškození mozku plodu, které se projeví až v pozdějším věku. Alespoň pro hlodavce platí, že zvířata, jejichž matky v době březosti konzumovaly malé dávky alkoholu, nebyly schopny držet krok se svými vrstevníky v testech inteligence. V mozku mláďat „alkoholických matek“ byla navíc zjištěna o třetinu nižší hladina glutamátu - klíčové látky, která se účastní procesu učení a paměti.

NOVÁ PRAVIDLA PRODEJE BURČÁKU

Novela zákona o vinohradnictví a vinařství platná od 28. května letošního roku vyšla v podstatě vstříc spotřebitelům. V případě burčáku totiž nově zavádí povinnost jeho prodejců informovat o tom, kdo nápoj vyrobil. To podle mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Daniely Kolejkové pomůže zvýšit tlak na nepoctivé obchodníky, kteří v minulých letech často klamali spotřebitele tím, že prodávali nekvalitní napodobeniny. V obchodních řetězcích se spotřebitelé s burčákem těžko setkají - produkt by totiž neměl být neprodyšně uzavřen, protože tekutina pracuje. Jedinou možností je zmrazení, existují již informace o uvažovaném dovozu takového „burčáku“ z Rakouska. Jenže: takový produkt by pak jako burčák nemohl být označen. Podle SZPI totiž není možné označit jako „burčák“ každý kvasící vinný mošt, ale pouze hroznový mošt pocházející výhradně z hroznů sklizených a zpracovaných na území ČR. Pokud nápoj vznikl i z hroznů dovezených odjinud, pak může být nabízen k prodeji pod názvem „částečně zkvašený hroznový mošt“. Oproti předchozím létům se burčák nyní může prodávat už od 1.srpna, zatímco dosud museli vinaři čekat až do poloviny měsíce (15. srpna). Doba prodeje končí 30. listopadu. V loňském roce nevyhovělo předepsaným podmínkám devět vzorků z dvaceti druhů burčáku a mladého vína, kontrolovaných SZPI. Nevyhovující vzorky totiž obsahovaly 15 až 80 procent vody. Podle zákona o vinohradnictví a vinařství je ovšem tzv. „rozmnožování“ vína vodou výslovně zakázáno, a to v každé fázi jeho výroby. Voda se tedy nesmí přidávat do burčáku ani mladého vína. Současné laboratorní metody, které jsou založeny na měření poměru izotopů kyslíku v burčáku nebo mladém víně, hroznové šťávě a ve vodě, dokáží takové falšování vína prokazatelně odhalit. Vinařům za taková provinění hrozí statisícové pokuty, horní hranice porušení zákona jsou tři miliony korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče