Kolik stojí reklama?

10. února 2003, 00:00 - (ve)
10. února 2003, 00:00

V roce 2003 zvýší chuť inzerovat referendum do EU, mistrovství světa v hokeji a atletice Reklama jednak informuje o výrobcích či službách (názorech) - zboží, jednak vybízí příjemce sdělení k zájmu o toto zboží, ale vytváří či připomíná (dobrou) pověst firmy (značky).

V roce 2003 zvýší chuť inzerovat referendum do EU, mistrovství světa v hokeji a atletice

Reklama jednak informuje o výrobcích či službách (názorech) - zboží, jednak vybízí příjemce sdělení k zájmu o toto zboží, ale vytváří či připomíná (dobrou) pověst firmy (značky).

Mnohotvárné reklamní sdělení se snaží navázat s adresátem sdělení kontakt, zavést dialog, přimět jej k reakci. Média jsou nejkratší a nejzavedenější cestou k potenciálnímu spotřebiteli. Výdaje inzerentů do oblasti médií neustále stoupají. V České republice celkové výdaje na reklamu tvořily před sedmi lety asi 9,5 mld. korun, na tisková média připadlo 4,5 mld., na televizi 4 mld., na rozhlas 820 milionů korun. Necelé půl miliardy připadlo na billboardy, kina, ale třeba i chodící reklamu a ostatní okrajové nosiče reklamních sdělení. Náklady na reklamu v masmédiích před šesti lety tvořily 11,22 miliardy korun a před pěti lety 12,32 miliardy korun. V tomto roce (1998) prvně přesáhly výdaje za reklamu v televizi výdaje za reklamu v tisku. Televize se již v čele žebříčku médií usilujících o zisk z reklamy již udržela. Pro srovnání: jedna reklama před hlavní zpravodajskou relací v TV NOVA vychází (v cenách roku 2002) v průměru na 600 000 korun, jedna stránka inzerce v nejprodávanějším deníku MF Dnes přijde asi na 300 000 korun. Před třemi lety „spolkla“ televize 5,35 mld. korun, tisk 5,05 mld. korun, rozhlas 920 mil. korun. Předloni byly poměry spotřeby médií následující: televize 5,7 mld. korun, tisk 5,45 mld. korun, rozhlas asi 1,0 mld. korun. A v loňském roce? Nejvíce utrácely firmy Danone, Procter & Gambel, Eurotel, Oskar, RadioMobil a Unilever. Do televize směřovalo 45 % všech reklamních zakázek, pro tisk bylo určeno 37 % reklamních investic. Zbytek připadá na rozhlas a 1,2 % také na internet. Procentuálně relativně nejvyšší nárůst zaznamenává rádio, za poslední rok asi 8 procent. I to je důsledek zájmu o rychlou a cenově přijatelnou reklamu. V tisku se zájem inzerentů přesouvá k menším formátům inzerátů a posilují inzertní stránky deníků před časopisy. Jak si vedou reklamní agentury? Největší reklamní agenturou podle hrubého příjmu se v roce 2001 stala Young & Rubicam, která jako jediná v ČR dosáhla na hranici 300 milionů korun ročního příjmu. Na dalších místech žebříčku stanuly: Leo Burnett Advert (291 mil.), MARK/BBDO (278 mil.), ARK Thompson (242 mil.), Euro RSCG (207 mil.).

Výhody reklamy v různých typech masmédií

Jestliže byla za socializmu reklama podceňována, dnes si bez ní nelze prosperující masmédia představit. Zisky z prodeje (licencí) nejsou rozhodující, právě zisky z inzerce tvoří rozhodující podíl zisku a prosperity masmédií, v poslední době zejména televize. Televizní reklama je nejagresivnější, nejnázornější, má vysoké náklady, ale vysokou účinnost. Jsou velké rozdíly ve sledovanosti, jak u jednotlivých stanic, tak v různých časech. Od sledovanosti pořadů, do nichž se vkládají reklamní šoty, se odvíjí i cena reklamy. Například mezi nejsledovanější pořady v r. 2001 patřil pořad TV NOVA Chcete být milionářem? (47,2 % dospělých obyvatel ČR, tedy skoro 4 miliony), z filmů patřil k nejúspěšnějším Titanic (35,6 % obyvatel). Za každé procento sledovanosti si TV NOVA účtuje 16 800 korun, ceny půlminutových spotů se pohybují až kolem 600 000 korun. Při těchto cenách se komerční televizi vyplatí investovat do oscarových filmů. Film Titanic zařazený do programu v dubnu 2001 stál televizi asi 20 milionů za licenci na dvě promítnutí, ale jen za jedno promítnutí s půlhodinovou reklamou zaplatili inzerenti dvojnásobek. V zahraničí se ovšem platí za reklamu víc, v Německu byla cena třicetivteřinového spotu v Titanicu až 302 000 marek, tedy přes 5,3 mil. korun. (Spot nebo šot, slova z angl., odvozena od slov tečka a úder, vždy krátké televizní vystoupení.) Rozhlasová reklama je nejpohotovější a nejlevnější, využívá se regionální a zájmové zaměření stanic, sdělení lze během krátké doby za přijatelné ceny několikrát opakovat. Tisková reklama je tradiční, lidé jsou zvyklí hledat v novinách zejména inzertní sdělení o nabídce zboží, služeb, zaměstnání, seznámení, o pracovních místech a cestování. Inzertní sdělení v tisku je stálejší, časopisecká reklama je navíc cílená, oproti počtu adresátů s největším účinkem. Reklama všeobecně napomáhá i celkové prosperitě společnosti.

Televizní reklama je patrně nejúčinnější

V televizní reklamě panuje velký boj o peníze reklamních investorů. Půlminutový spot stojí výrobně mezi 180 000 až půl milionem korun. Přednost dostávají zahraniční tvůrci. Mezi české režiséry, kteří točí reklamy, patří Jan Svěrák (Mazda, motor, který neslyšíte), Jan Hřebejk (Sazka), Jiří Menzel (Velkopopovický kozel), Filip Renč (Dobrá voda), F. A. Brabec (JUPI drink), Zdeněk Zelenka (Lidové noviny do každé rodiny), Milan Šteindler (Kečupy Hamé). Způsoby zpracování reklam se dost mění, podléhají módě. Byla již období poetická, hitec, techno, období roztřesené kamery či vymývání mozků. V reklamě se předpovídá renezance v oblasti tiskové reklamy, zkvalitnění informací a potlačení poutacích výstředních prvků, snížení významu billboardů, zejména však zkvalitnění oblasti výzkumů na poznání cílové skupiny, tím kvalitnější nasměrování financí a efektivnější změny v postojích lidí, zejména se tím sníží ceny vynakládané na televizní reklamy jen vybranými velmi bohatými firmami. Změny na základě působení reklamy zaznamená cílená zdravotní propagace, usměrňování porodnosti, zkulturní se politické reklamní kampaně. Těžiště současné reklamní tvorby a největší finanční objem zisků plynoucích z reklamy je v televizním vysílání.

Melouny se valí

Sdružení obrany spotřebitelů ČR upozornilo na konci minulého roku společnost RadioMobil, že v podmínkách soutěže Melouny se valí, uvedených na adventním kalendáři, je opomenuta jedna základní informace - že cena účtovaná společností za odeslání jedné SMS zprávy je 5 Kč bez DPH, tzn. až pětkrát více, než kolik činí běžný tarif. Během týdne Radiomobil v reakci na tento podnět snížil cenu SMS, účtovanou účastníkům soutěže, a to zpětně.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče