Menu Zavřít

Kolik stát zaplatí za odposlechy?

21. 11. 2005
Autor: Euro.cz

MOBILNÍ OPERÁTOŘI V Česku neustále stoupá množství telefonních odposlechů. Každý rok jejich počet naroste o deset procent. Stát se navíc cuká, když má za nařízené odposlechy platit soukromým operátorům stamiliony korun.

MOBILNÍ OPERÁTOŘI V Česku neustále stoupá množství telefonních odposlechů. Každý rok jejich počet naroste o deset procent. Stát se navíc cuká, když má za nařízené odposlechy platit soukromým operátorům stamiliony korun.

Zní to téměř neuvěřitelně. Až do letošního května nesli soukromí operátoři veškeré náklady za státem nařízené odposlechy. Konkrétní údaje jsou utajované - například Eurotel podle vyjádření svého tiskového mluvčího Pavla Kaidla považuje údaj o objemu finančních prostředků vynaložených k těmto účelům za důvěrný, a proto jej nezveřejní.

„Trváme na tom, že by ale měly být placeny - jako jakákoli jiná služba, kterou poskytujeme,“ dodává mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Poslanec výboru pro obranu a bezpečnost Jan Klas (ODS) odhaduje, že výdaje jednotlivých operátorů každoročně spolykají desítky až stovky milionů korun, a to bez ohledu na některé technologické odlišnosti.

Náklady je třeba rozdělit na dvě výdajové složky. Menší část spolkne samotný provoz odposlechů, jeho zajištění a archivace. Daleko větší část je ovšem nutné věnovat na zajištění služeb pro policii při zavádění nových datových služeb. Znamená to, že každá nová technologie datového přenosu musí být využitelná i pro telefonní odposlech. Navíc okruh „zákazníků“, který využívá ze zákona možností odposlechu telefonních hovorů, není omezen pouze na policii. Ta totiž provádí i odposlechy, o něž požádají tajné služby nebo celníci.

Jan Klas dodává, že všechny ostatní náklady spojené s činností státní správy v trestním řízení, které soukromým osobám vznikají, stát plně hradí. Jedná se například o obstarávání důkazů či znalecké posudky, ale i další činnosti. Není přitom podstatné, zda tak činí soukromé subjekty na základě nahodilých zakázek, či kvůli zákonné povinnosti.

ODPOSLECHY ZA MILIARDU

V důsledku tlaku telefonních operátorů přijal proto v květnu tohoto roku parlament zákon o elektronických komunikacích. Jeho základem se stalo ustanovení, podle něhož má mít operátor od státu nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů za odposlechy. Problém však nastal v okamžiku, když vnitro spočítalo, kolik by za odposlechy zaplatilo. Náklady za odposlechy se totiž pohybují mezi 500 až 900 miliony korun. Ministr vnitra František Bublan se proto na poslední schůzi sněmovny snažil navrhnout zavedení paušálního poplatku, který by byl zřejmě stanoven vládou.

Podle Bublana se Česko stane „černou ovcí Evropské unie“, pokud by měly být náklady hrazeny v plné výši. „Díky licenci využívají operátoři veřejného prostoru,“ zdůvodňuje ministr vnitra neochotu státu nést stoprocentní náklady.

Přestože nakonec sněmovna Bublanův návrh zamítla, i tak zůstávají některé otazníky. Operátorům sice budou hrazeny náklady, ale nikde se už nehovoří o zisku. Navíc náklady přezkoumá Český telekomunikační úřad. Regulátor je sice ze zákona nezávislý, jeho předsedu však jmenuje vláda, tedy orgán moci výkonné, jenž odposlechy navrhuje.

BRAND24

KDO NÁS VYPNE? I když se zdá, že si mohou telefonní operátoři oddychnout, vyhráno ještě zdaleka nemají. Vznáší se nad nimi totiž jiná hrozba. Ve vládě se v současnosti rodí zákon, na jehož základě by bylo možné vypnout mobilní sítě, pokud by hrozilo reálné nebezpečí, že chce někdo odpálit bombu v určitém prostoru. Vypnutí by s největší pravděpodobností vypadalo tak, že z ohroženého prostoru ven by se dalo volat, zvenčí dovnitř nikoli. Návrh má však řadu úskalí. První z nich spočívá v tom, kdo bude moci rozkaz k vypnutí sítě vydat a jaké budou muset být splněny podmínky pro vydání takového rozkazu. Podstatnější ale je, co tento úkon může znamenat. V současnosti je již většina telekomunikačního provozu vedena po mobilní síti. Přes mobilní operátory dnes jde signál i na tísňové volání. Při vypojení sítě tak může dojít k problémům při volání na tísňové služby, jako jsou rychlá záchranná služba, hasiči a policie. Kdo by nesl v tomto případě rizika náhrady škody za utrpěné materiální či zdravotní škody, včetně úmrtí? V případě nepřesně či nedokonale napsaného zákona a nejasné odpovědnosti státu za způsobenou škodu by se také mohlo stát, že by následné žaloby za škody způsobené vypnutím sítě směřovaly právě vůči operátorům jakožto soukromoprávním subjektům. Těm zákon i licenční podmínky ukládají povinnost zajišťovat určitou úroveň a rozsah služeb. ODPOSLECHY V ČÍSLECH |rok  |počet**  |

 20028 122 
 200310 459 
 200411 447 

Pramen: materiály Poslanecké sněmovny

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).