Kolik kruhů snese Česko?

31. ledna 2008, 11:18 - David Kasl
31. ledna 2008, 11:18

Proč Praha olympijská, a ne Ostrava? ptá se podnikatel Radim Masný. A myslí to vážně.

Bylo to loni na podzim. Praha olympijská finišovala s oficiální kandidaturou na letní olympiádu v roce 2016, premiér Mirek Topolánek vzkazoval, že neposkytne vládní garance, a mezi podnikateli kolem opavského rodáka Radima Masného se urodil další dostatečně kontroverzní nápad: „Reálnější než letní olympiáda v Praze je olympiáda zimní,“ prohlásil Masný během mistrovství světa v boxu v Chicagu. Pořadatelské město? Ostrava v zádech s Opavou. Místo konání? Beskydy a Jeseníky.
S jistou extravagancí nápadů moravského podnikatele, neúspěšného kandidáta do Senátu a vysokého činovníka evropského amatérského boxu se musí počítat. Nyní se však vynořily „zaručené“ zprávy, že Masného verzi podporují politici severomoravské provenience. Zimní olympijské představě navíc nelze upřít některé shodné znaky s původní myšlenkou na uspořádání olympiády letní.

Těžké začátky.

První spekulace o možné kandidatuře Prahy se objevily v roce 2000 během olympiády v Sydney. „Perspektivním cílem, jakousi vizí, by pro každý olympijský výbor mělo být uspořádání her na domácí půdě. Tedy nejen se starat o dobrou reprezentaci a zajišťovat účast na olympiádách v cizině, ale připravovat svou vlastní,“ prohlásil tehdy člen výkonného výboru Českého olympijského výboru Jiří Zedníček.
Když v roce 2002 usedl do pražského primátorského křesla Pavel Bém, nedbal většinového poklepávání na čelo a myšlenku pražské kandidatury vzal vážně za svou. A hle, už jsme ve fázi, kdy vláda dokonce poskytla potřebné právní a poliitické garance. Finanční garanci vlády ve výši téměř 26 miliard korun přitom bude metropole požadovat v únoru příštího roku, postoupí-li do kandidátské fáze výběru.
Proti pražské olympiádě se přitom staví většina regionálních politiků. Například hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek tvrdí, že olympiáda v Praze jeho kraj poškodí. Případný zisk by podle něj olympiáda přinesla jen hlavnímu městu a nejbližšímu okolí a ještě více by rozevřela nůžky mezi hlavním městem a regiony. „V takovém případě bychom se dostali do situace, že bohatší budou ještě bohatšími a chudší budou ještě chudšími,“ varuje Juránek.

Hlavní problém: sjezd.

Mezinárodní olympijský výbor rozhodne v červnu, zda se Praha dostane mezi několik oficiálních kandidátů, a do té doby je čas věnovat se sportům zimním. Právě ve světle porodních bolestí pražské kandidatury vnímají přední odborníci na sportovní marketing i někteří politici Masného „koketování se zimou“ za přinejmenším absurdní.
„To jste mě zaskočili, o tom nápadu jsem neslyšel a rozhodně mě kvůli němu nikdo nekontaktoval,“ říká například šéf agentury Česká sportovní, která do Česka příští rok přiveze zápasy NHL, Miroslav Černošek. „Pokud to není jen silvestrovský žert, asi bych se o podobné myšlence dozvěděl. Je to ale absurdní představa i v souvislosti se vším, co se děje jen kolem Prahy olympijské,“ dodává Černošek.
Poprvé se o myšlence zimní olympiády v Česku od nás dozvěděl i liberecký primátor Jiří Kittner, který se mezi lyžaři pohybuje a patří k motorům přípravy mistrovství světa v klasickém lyžování příští rok: „Myslím si, že by to bylo ještě komplikovanější než letní olympiáda, především co se týká podmínek třeba na sjezd.“ Pokud podle něj někde něco podobného vzniká, pak jedině tajně.
Upozorněním na stejné základním úskalí případného uspořádání ZOH reagovali i další oslovení profesionálové. „Víte, zimní olympiáda má jeden problém,“ upozorňuje se smíchem šéf marketingové agentury APC a člen Českého paralympijského Juraj Groch. „Jmenuje se sjezdové lyžování . Na to potřebujete tříkilometrovou sjezdovku. Pokud vím, taková není nikde v bývalém Československu. Je to podobná hloupost jako pořádat olympiádu letní.“
Ani místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD, který je hlasitým odpůrcem i letní olympiády a varuje, že náklady na její uspořádání by se mohly vyšplhat až na 500 miliard korun, o myšlence olympiády zimní neslyšel: „To by se s těmi olympiádami roztrhl pytel“. Stejně neznámá je tato idea i pro hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského: „Olympijské hry jsou tak ohromný projekt, že to v tuto chvíli nechci ani komentovat. Vůbec jsem o tom nepřemýšlel.“

Lipno místo moře.

Petr Soukup, který se ve společnosti Pražská olympijská podílí na přípravě pražské kandidatury, ovšem připomíná podobný problém, který se v dobách zrodu letní olympijské myšlenky zdál podobně nepřekonatelný jako zimní sjezd. „Podobně jako umíme moře vyřešit Lipnem, mohli bychom sjezd vyřešit třeba dírou v Peci pod Sněžkou,“ poznamenává Soukup. „Anebo bychom mohli zalobbovat, aby sjezd nebyl vůbec,“ přisazuje si a ještě dodá, že zimní olympiáda v Beskydech je stejný nesmysl jako v Krkonoších.
Jenže právě na jachtingu je vidět, co vše je možné. Lipno se nakonec ukázalo jako varianta přijatelná. A nejen z pohledu Mezinárodního olympijského výboru, který podle současných stanovisek nechce přidělovat hry, pokud by se nekonaly v jedné zemi. „S Lipnem nemá problém ani Mezinárodní jachtařská federace,“ připomíná předseda Českého svazu jachtingu Karel Bauer. Za jediné úskalí Lipna považuje, že není významným jachtařským revírem.
K tomu ovšem profesionální jachtař David Křížek poznamenává, že poslední kvalitní jachtařská olympiáda se beztak jela v roce 1976 v Kanadě. A paradoxně také na jezeře. „I když Ontario se s Lipnem nedá srovnávat… V roce 1996 při OH v Atlantě však probíhaly jachtařské závody kvůli požadavkům Coca-Coly v nejachtařském revíru Savannah. V Aténách nefoukalo a v Číně to bude tragické: buď bude tajfun, nebo bezvětří.“
Jezerní podmínky jsou podle něj fajn, odpadají problémy s proudy a také zázemí by bylo díky Marině Lipno perfektní. „Lodě se nijak neupravují na slanou a sladkou vodu a vítr se akorát bude točit podle reliéfu pobřeží,“ dodává Křížek. Těžký vítr lze očekávat v Londýně, který by podle Křížka mohl být po dlouhé době jachtařskou olympiádou. Karel Bauer nicméně přes to všechno upozorňuje, že především kvůli absenci dlouhých mořských vln, které se dají využít k surfování především na zadní vítr, se na jezeře jedná o trošku jiný druh jachtingu. Jenže vrátíme-li se k myšlence zimní olympiády, olympijské sjezdy bývaly kolikrát v minulosti hodně nestandardní, a proto mívaly překvapivé vítěze.

Unijní injekce.

Radim Masný, jenž o sobě pro opavskou internetovou televizní stanici prohlásil, že je mužem, který buduje horské středisko tam, kde hory nejsou, má však v případě sjezdu jasno. „Nabízí se Praděd, sjezdovka by mohla vést přes Velký kotel,“ prohlašuje sebevědomě.
Tento ledovcový kar se nachází na jihovýchodním svahu Vysoké hole a na jeho dně je dosud pozůstatek čtvrtohorní morény. Je téměř bezlesý a sníh se v něm udržuje mnohdy až do července. Jenže je zároveň nejbohatší botanickou lokalitou v Česku a díky výskytu mnoha vzácných chráněných rostlin je označován za „botanickou zahradu Jeseníků“.
Jak se zdá, je v současnosti na místě právě jen ono nevěřícné poklepávání na čelo. A to už tady jednou bylo. Masný má u ostravské zimní olympiády navíc jasno i v otázce případného financování. „Ostrava by mohla čerpat až šedesátiprocentní dotace z rozvojového fondu Evropské unie,“ domnívá se Masný. „Což Praha jako rozvinutý region nemůže. Na polské straně Beskyd již sportoviště za podpory EU vznikají.“
Ani případný lobbing mnoho vrásek Masnému nedělá a spoléhá především na své postavení viceprezidenta evropského boxu a členství v Českém olympijském výboru. „I v minulosti dostala možnost uspořádat zimní olympiádu regionální města typu Ostravy,“ hýří optimismem a uvádí francouzský Albertville v roce 1992 nebo norský Lillehamer o dva roky později.
Projekt Ostrava 2018, případně 2022 zatím nese na svých bedrech sám a nic nenasvědčuje tomu, že by pro něj v nejbližší době získal byť jen politickou podporu. Při pohledu na buldočí náturu podnikatele Masného by se ale přece jen slušelo alespoň podotknout, že olympijský oheň by se v ruce patrona jedněch českých, pardon, slezských, velehor vyjímal.

(box)
Jak uspořádat zimní olympiádu (Údaje z posledních ZOH v italském Turínu v roce 2006)

Celkové náklady na olympijský cyklus 2000-2006: 1,22 miliardy eur (téměř 80 procent pokryl prodej televizních a marketingových práv, vstupenek a dalších služeb)
Předpokládaný přínos olympijských her pro italskou ekonomiku: 17,4 miliardy eur

Počet zimních sportů: 15
Počet medailových disciplín: 84
Počet rozdaných medailí: 1026
Počet sportovců: 2573

Olympijská sportoviště a jejich kapacita Palasport Olimpico, Turín (lední hokej): 11 450 diváků
Esposizioni, Turín (lední hokej): 5800 diváků
Oval Lingotto, Turín (rychlobruslení): 7675 diváků
Palavela, Turín (rychlobruslení – sprint a krasobruslení(: 8260 diváků
Bardonecchia, Alta Val di Suza (snowboarding): 7650 diváků
San Sicario, Cesana (biatlon): 6500 diváků
Pariol, Cesana (boby, skeleton, sáňky): 7130 diváků
San Sicario Fraiteve, Cesana (sjezd, super G, kombinace – ženy): délka 3135 metrů, 6160 diváků
Palazzo Polifunzionale del Ghiaccio, Pinerolo (curling): 2300 diváků
Pragelato (skoky na lyžích, severská kombinace): 8000 diváků
Pragelato Plan (běh na lyžích): 8115 diváků
Sauze d’Oulx (freestyle lyžování): 8460 diváků
Kandahar Banchetta, Sestriere Borgata (super G, sjezd a alpská kombinace): délka sjezdovky 3299 metrů, převýšení… Sises a Giovanni A. Agnelli, Sestriere Colle (obří slalom a slalom): 9250 diváků

(box)
Radim Masný (52)
Peripetie opavského patriota Jako odložené dítě vyrůstal Radim Masný v dětských domovech. Vyučil se sklářem v Novém Boru, profesi se ale nikdy nevěnoval a stal se plavčíkem Československé námořní plavby. Vypracoval se na kormidelníka a v roce 1984 se dostal se skupinkou Poláků, kteří měli domluvenou audienci u papeže, až k Janu Pavlu II., který mu osobně požehnal.
Po listopadovém převratu spoluzakládal v Opavě Občanské fórum a začal podnikat. V malé privatizaci skupoval obchody na Bruntálsku a Jesenicku a rozjel maloobchodní síť. Obchody prodal a během velké privatizace získal pivovar Ostravar. V roce 1996 jej od něj koupila britská společnost Bass. Kromě Ostravaru tehdy prodal i svůj investiční fond.
V roce 1994 věnoval Masný patnáct tisíc korun opavské ODS. O tři roky později jako člen ODS půjčil opoziční ČSSD osm milionů. Půjčku zprostředkoval Miroslav Šlouf, tehdejší poradce jejího předsedy Miloše Zemana, který pak za přítele lobboval za odvrácení konkurzu na Chemapol Group. Bývalé Junkovo impérium se v něm ocitlo několik týdnů poté, co skupinu koncem roku 1998 ovládl právě Radim Masný s podnikatelem Romanem Zubíkem.
Masný figuroval i v kauze Petrcíle. Společnost, založená manažery Nové huti, koupila v roce 1996 procento Nové huti s opcí na nákup dalších čtrnáct procent. Stát smlouvu o pět let později zrušil a Novou huť nabídl ke koupi společnosti Mittal. Majitelé Petrcíle se svých podílů na nátlak vlády vzdali a odprodali je Masnému za symbolickou korunu. V roce 2005 zrušil Vrchní soud rozhodnutí rozhodčího soudu, podle kterého měla Petrcíle nárok na dvoumiliardové odškodné. Masný poté firmu prodal finančníkovi Pavlu Tykačovi, současným majitelem Petrcíle je od roku 2006 PPF Investments. Ta na konci letošního ledna po druhé arbitráži oznámila, že uplatní opci na čtrnáct procent dnešní společnosti ArcelorMittal.
O Radimu Masném bylo slyšet i v prostředí opavského sportu. Po tříletém působení hokejového HC Opava v extralize však jako majitel klubu prodal v roce 1999 licenci Havířovu, údajně kvůli nedostatečné podpoře ze strany opavské radnice. V roce 2004 uvažoval i o koupi fotbalového SFC Opava, který se tehdy potýkal s finanční krizí. Jako majitel stáje Radka Opava zabrousil rovněž do dostihového sportu. V roce 2000 zorganizoval první ročník dostihů v Hradci nad Moravicí, další ročník už se však kvůli nedostatku financí nekonal. První ročník Masný údajně uspořádal jen jako předvolební akci před senátními volbami.
Neuspěl v nich ani o šest let později, přestože v případě úspěchu nabízel voličům losování o deset nových fabií. V politice se ostatně „blýsknul“ i koncem roku 2001, kdy se zajímal o odkoupení mnohamilionového dluhu ODA, a přispěl tak k rozpadu čtyřkoalice.
V současnosti se Masný zabývá myšlenkou založení vlastní politické strany a prostřednictvím své nadace se věnuje charitě. Vloni byl zvolen viceprezidentem Evropské asociace boxerů a chtěl by pro Česko, ideálně Opavu, získat pořádání evropského mistrovství amatérů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče