Kolchozní rezidua

14. července 2010, 16:36 - Táňa Králová
14. července 2010, 16:36

Česko chce rovnost, ale nahraje tím hlavně Bulharsku a Rumunsku

Nečasova vláda chce v evropské sedmadvacítce prosadit narovnání podmínek pro zemědělce ze starých a nových členských států. Zavazuje se k tomu v koaliční smlouvě. Už předtím slíbily rovnost, po které volají čeští zemědělci, ve svých volebních programech všechny strany trojkoalice – ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Letos na podzim vypukne velký boj o to, jaké podpory bude sypat společná zemědělská politika po roce 2013. I kdyby nová vláda v Bruselu zázračně zařídila rovné zacházení, nemusí to být pro Českou republiku žádné vítězství.
„Nechtějme rovnost, ale spravedlnost. Bojem za rovnost, tedy stejně vysoké dotace pro všechny, si jen zaděláváme na budoucí problémy,“ upozorňuje Tomáš Doucha, mezinárodně uznávaný agrární ekonom a náměstek ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Tvrdí totiž, že čeští zemědělci by si nastavením stejného metru pro evropské farmáře v celkovém dotačním přídělu moc nepomohli. „Zůstali by zhruba tam, kde jsou. Výrazně by si ovšem polepšili hlavně Bulhaři a Rumuni, kteří jako nejčerstvější nováčci berou mnohem méně peněz. Díky velkým podporám se pak rozjedou a nás převálcují,“ popisuje Doucha reálné riziko.

Druzí v závislosti na dotacích Když ne rovné, jaké mají být spravedlivé dotace dle ekonomů? Takzvané přímé platby, nejdůležitější, a tudíž nejsledovanější agrární dotace, by se měly odvíjet od ekonomické výkonnosti země. Tedy čím je ekonomika vyspělejší, tím vyšší přímé platby by měli farmáři dostávat. „Euro pro polského sedláka má úplně jinou hodnotu než pro nizozemského. Výše podpor by měla být odrazem životní úrovně obyvatel,“ je přesvědčen Doucha stejně jako řada jeho evropských kolegů. „Je ale obtížné to vysvětlit politikům a veřejnosti,“ poznamenává ekonom.
Pro tuzemské zemědělce je totiž úroveň dotací obzvlášť citlivá. Po Finech jsou hned druzí v žebříčku EU-27, který hodnotí závislost na dotacích. Kupříkladu Francie, zavilá obhájkyně štědrých agrárních dotací, je až osmnáctá. Německo balancuje na hraně (viz Zhoubná závislost). Ukázal to statistický přehled za rok 2008. Ze šestiletého srovnání vyplývá, že Česko a Slovensko se téměř pravidelně pohybují za hranicí představující riziko závislosti na dotacích. To znamená, že poměr nákladů a výnosů bez započtení dotací přesahuje sto procent. Přitom situace se dál zhoršuje. Jen díky dotacím se české zemědělství udrželo minulý rok v zisku. „Zneklidňuje nás rostoucí závislost na podporách,“ prohlašuje Jan Veleba, šéf Agrární komory, která kvůli dotacím umí povolat zemědělce do ulic a na dálnice.

Sedlačina a byznys České zemědělství ohrožuje nejen nezdravá závislost na dotacích. Podkopává ho i vysoká závislost na námezdní pracovní síle, která s výjimkou Slovenska nemá v EU obdoby. U našich sousedů dominují rodinné farmy, které svou velikost drží na uzdě hlavně proto, aby vše zvládly vlastními silami a nemusely pokud možno nikoho trvale zaměstnávat. Naproti tomu v Česku přežívá velkovýroba provozovaná jako byznys obchodních společností, postavených na zaměstnaneckém poměru. Zhruba tři čtvrtiny půdy obdělávají právnické osoby, což jsou bývalá JZD většinou transformovaná na zemědělské akciovky a farmy bývalých státních statků zprivatizované zpravidla do „eseroček“. Často jsou stoprocentně závislé na najaté pracovní síle.
Česko mezi okolními zeměmi vyčnívá i v tom, že vykazuje nejvyšší stav placených pracovníků na sto hektarů. Zatímco průměr EU-15 představoval v roce 2008 hodnotu 1,4 pracovníka na sto hektarů, Česko drželo prim s výší 2,7 pracovníka, uvádí analýza ČSÚ. Ve Francii a Německu připadá na sto hektarů zhruba jeden zaměstnanec, v Rakousku 0,8, v Polsku 0,9. Britské zemědělství dokonce potřebuje na sto hektarů o dva zaměstnance méně než české. Také v podílu placených pracovníků na celkové pracovní síle vede Česko se 71 procenty mezi okolními státy. V Německu a Francii je podíl zhruba poloviční, v Rakousku představuje jen 16 procent, v Polsku pouhých šest procent.

Malý manévrovací prostor „Velké české zemědělské podniky s vysokým podílem najaté práce a půdy mají ale podstatně menší manévrovací prostor například pro tlumení větších cenových výkyvů než menší rodinné farmy v Německu, Rakousku či Francii,“ porovnává Doucha. Opírá se o studii ústavu, v níž se jako hlavní autor zaměřil na ekonomiku farem v Česku a zemích EU. „Rakouští a němečtí sedláci jsou schopni pružněji reagovat na nepříznivé ekonomické podmínky. Prostě si na čas sníží životní úroveň. Obdobně u nás by se v reakci na propad farmářských cen měla snížit cena práce. To ale není jednoduché,“ přemítá ekonom. Přitom upozorňuje, že na trhu bude vyhrávat ten, kdo má větší manévrovací prostor a díky němu dokáže překonat krizi. Ukázkovým příkladem je nedávná situace u mléka. Kvůli dlouhodobě nízkým cenám a velkým prodělkům protestovali chovatelé po celé Evropě, Prahu nevyjímaje. Čeští zemědělci demonstrativně rozstřikovali mléko po polích, hnali krávy na jatka nebo je prodávali polským či rakouským chovatelům. I jich se přitom dotýkala mléčná krize. „Jenže sedláci v Polsku nebo Rakousku mají obrovský manévrovací prostor v tom, že si stlačí náklady a ušetří na sobě a svých rodinách. Každý sedlák si stěžuje, když se mu snižují příjmy. Ale Rakušan to neřeší prodejem krav,“ říká Doucha. Připomíná paradox, že z ekonomické analýzy nevycházejí polské a rakouské mléčné farmy právě nejlépe. Jsou ztrátové i při započtení podpor. U krav je drží různé důvody. Považují si tradice a svobodného podnikání v přírodě, za každou cenu chtějí udržet statek pro další generace. Takové argumenty ale neladí s byznysem tuzemských zemědělských akciovek.

A bude hůř „Méně účetně úspěšné větší farmy Česka nerodinného typu s vysokým podílem najaté práce a půdy se díky podporám stávají ekonomicky životaschopnými. Jsou technologicky vybavené, ale chybí jim manévrovací prostor pro přečkání krize,“ rozlišuje docent Doucha. A má být hůř. Cena práce na českých farmách totiž poroste. Nyní je zhruba poloviční až třetinová v porovnání s farmami v evropské patnáctce (viz Mzdově nákladné Česko). Mnohonásobně lacinější je v Česku také zemědělská půda a nájemné. „Práce i půda budou zdražovat, což může ohrozit konkurenceschopnost zdejších farem,“ varuje Doucha. Podobně před vstupem do EU předpověděl černý scénář pro chovy prasat a drůbeže, který se brzy potvrdil. Rozdíly jsou totiž zejména v kvalitě práce, a ta je mimo jiné i důvodem, proč ubývají české dojnice. Člen rodiny, který dělá na vlastním, nebude záměrně něco šidit, což se nedá vyloučit u najatého pracovníka. Úspěšní farmáři říkají, že kvalita lidské práce je nad technologií. „Velké farmy v Česku musejí více rozvíjet svou ekonomiku na výhodách z velikosti. Tím mohou překonávat vyšší ekonomickou pružnost menších rodinných farem v EU,“ tvrdí agrární ekonom.
Douchovy predikce a komentáře ale zemědělci neradi slyší. Své neúspěchy v živočišné výrobě přičítají rozdílné výši dotací a přesvědčili o tom snad už všechny politiky. Zdejší agrární lobby žije v přesvědčení, že původní patnáctka chtěla rozšířením unie získat trhy nových zemí, určitě ne dotacemi podpořit jejich výrobu. A protože s menšími finančními podporami nemohou čeští zemědělci obstát v soutěži, staří členové je vytlačují z trhu. Statistická čísla ale takovou argumentaci nepotvrzují. V Česku, Polsku i na Slovensku stoupla zemědělská produkce od předvstupního roku 2003 mnohem výrazněji než v Německu, Francii nebo Rakousku (viz Dynamičtí nováčci). V Česku rostla zemědělská produkce největším tempem ze všech okolních států. Se zvířaty to našim zemědělcům tolik nejde, zato se umějí ohánět s obrovskými mašinami v nedozírných lánech s pšenicí a řepkou.

BOX: Mnohokolejná Evropa Česko i další nováčci při vstupu do Evropské unie souhlasily s tím, že jejich zemědělci budou z bruselské kasy dostávat nižší přímé platby než sedláci ve starých členských zemích. Přímé platby jsou klíčové dotace hrazené z unijního rozpočtu, vyplácené původně podle produkce, nyní na farmu (ve starých členských zemích) nebo na obhospodařovanou výměru (ve většině nových členských zemích včetně Česka). Evropská komise obhajovala dvojkolejnost v dotacích zejména mnohonásobnými rozdíly v cenách půdy a lidské práce. Svolila alespoň, že část peněz mohou státy připlácet z národních zdrojů. Příděl z unijní pokladny každoročně roste. Úrovně starých členských zemí by nováčci měli dosáhnout v roce 2013. Rumunsko a Bulharsko, které vstoupily do EU v další vlně, by měly zaostávat dál. Ale ani v původní patnáctce nedostávají sedláci stejně vysoké přímé platby. Z podkladů EU vyplývá, že v roce 2013 budou Němci brát více než Francouzi a Italové. Čeští zemědělci dostanou na hektar půdy více než Rakušané a Britové. V celounijním srovnání bude Česko mírně nad průměrem a mezi nováčky bude patřit k nejlépe dotovaným.
Říznout do rozhazování štědrých dotací chtěla bývalá evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová-Boelová. Dotace chtěla posílat hlavně malým „ryzím“ farmářům, kteří s rodinami žijí na venkově a jež zemědělství živí. Seškrtala by je velkým příjemcům, mezi něž patří bohaté královské rodiny, golfové kluby, ale i tuzemské zemědělské akciovky. Ušetřené peníze by Boelová dala na různé investice a aktivity zahrnuté do balíčku zvaného rozvoj venkova. Proreformní komisařka ale se změnami neprorazila. Ostře proti se postavilo i Česko.

TABULKA: Dynamičtí nováčci Vývoj zemědělské produkce v ČR a vybraných zemích EU
Ukazatel*2003*2004*2005*2006*2007*2008
EU-15
Zemědělská produkce (mil. eur)*282 876*292 465*273 931*269 455*291 245*304 538
Index (%)*100*103,4*96,8*95,3*103*107,7
Česko*
Zemědělská produkce (mil. eur)*2878*3554*3352*3515*4242*4648
Index (%)*100*123,5*116,5*122,2*147,4*161,5
Německo
Zemědělská produkce (mil. eur)*40 588*44 082*38 648*39 604*45 195*48 209
Index (%)*100*108,6*95,2*97,6*111,4*118,8
Francie
Zemědělská produkce (mil. eur)*61 143*62 932*61 988*59 141*64 709*66 767
Index (%)*100*102,9*101,4*96,7*105,8*109,2
Rakousko
Zemědělská produkce (mil. eur)*5373*5547*5125*5356*6007*6398
Index (%)*100*103,2*95,4*99,7*111,8*119,1
Polsko
Zemědělská produkce (mil. eur)*11 601*14 122*14 929*15 996*19 785*21 637
Index (%)*100*121,7*128,7*137,9*170,5*186,5
Slovensko
Zemědělská produkce (mil. eur)*1492*1779*1588*1643*1924*2327
Index (%)*100*119,2*106,4*110,1*128,9*156
Spojené království
Zemědělská produkce (mil. eur)*21 970*23 275*19 856*19 974*21 670*23 612
Index (%)*100*105,9*90,4*90,9*98,6*107,5
Pramen: Český statistický úřad

GRAF: Mzdově nákladné Česko Podíl náhrad zaměstnancům na produkci zemědělství v roce 2008 (%)
Česko*22,2
Slovensko*18,8
Spojené království*12,9
EU-15*10,4
Francie*9,7
Německo*7,5
Rakousko*7,1
Polsko*5,1
Pramen: Český statistický úřad

GRAF: Zhoubná závislost Index závislosti na dotacích v roce 2008 (%)
Česko*117,3
Slovensko*108,8
Německo*100,4
Spojené království*94
Rakousko*92,6
EU-15*92,5
Francie*92,3
Polsko*80,1
Pramen: Český statistický úřad

TABULKA: Miliardové přítoky Podpory českého zemědělství a rybářství v letech 2005 až 2009
Ukazatel*2005*2006*2007*2008*2009
Podpory celkem (mld. Kč)*27,6*33,4*33*35,5*39,8
z toho provozní (mld. Kč)*22,7*25,7*26,4*27,8*31,6
investiční (mld. Kč)*1,9*3,2*3,1*3,9*4,8
obecné služby* (mld. Kč)*3*4,5*3,5*3,8*3,4
Podpory na 1 ha zem. půdy (Kč)*7864*9512*9376*10 071*11 275
Podpora na přepočteného pracovníka (tis. Kč)*202*249*253*281*318
Pramen: Ústav zemědělské ekonomiky a informací
*Podpory výzkumu, informatiky, vzdělávání, poradenství, které nejsou určeny jednotlivým podnikům

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče