Koho vlastně porazí Rusko

03. května 2015, 06:52 - Lubomír Heger
03. května 2015, 06:52

Ruská armáda je tak silná, že by snadno rozdrtila tu českou i polskou. Ale kdyby válka trvala rok či déle, měli by Rusové problém i s Ukrajinou. Blíží se výročí konce války a s neblahým vývojem na Východě tane starší generaci před očima reflexivně obraz vojenského gigantu, který zválcoval wehrmacht a prostou zbrojní převahou držel čtyřicet let v šachu Severoatlantickou alianci.

Spolu s válečnickou rétorikou Vladimira Putina („Kdybych chtěl, mohl jsem mít za dva dny jednotky v Kyjevě, Rize, Vilniusu, Tallinnu, Varšavě a Bukurešti“ – měl říci do telefonu ukrajinskému prezidentu Porošenkovi) vzniká dojem, že Moskva je vojensky připravena převzít zpět nejen Sovětský svaz, ale i státy někdejší Varšavské smlouvy.

Ale ona není. Nejen proto, že podle článku V zakládající smlouvy NATO by Rusko v takovém případě čelilo mnohonásobné přesile. Zemi, jež od rozpadu SSSR zatím jen osvědčila schopnost vyhazovat do povětří obytné bloky v Grozném, sestřelovat vlastní letadla v Gruzii a obsadit bez boje krymský parlament, by se najednou postavil na odpor protivník, který byl ve válce prakticky neustále posledních 15 let. Putin však podle všeho není schopen naplnit vlastní hrozbu, ani kdyby se Aliance zítra sama od sebe rozpustila.

Armádní reforma

Rusko určitě dokáže vojensky dobýt Ukrajinu nebo Polsko nebo Pobaltí nebo Rumunsko. Od čtyřdenního konfliktu v Gruzii v srpnu 2008, který odhalil hrozivé nedostatky v logistice, koordinaci a zastaralé technice, proběhla radikální reforma ozbrojených sil za stovky miliard dolarů. Už přinesla také první výsledky – jsou to třeba jednotky zvláštního určení Specnaz, které obsadily Krym, nebo Vzdušné a vyloďovací vojsko (VDV) o síle 35 tisíc mužů, jehož velitel se zodpovídá přímo Putinovi.

Jestliže platí, že převážnou většinu ze 700 tisíc ruských vojáků v aktivní službě tvoří špatně vycvičení branci s chatrným zdravím a ne vždy čistým trestním rejstříkem, tyhle brigády jsou schopné operovat za hranicemi Ruska. Putin do nich určitě neinvestoval ropné zisky z posledních let proto, aby jednou za rok pochodovaly po Rudém náměstí a ve volném čase bojovaly proti rozvodněnému Jeniseji. Kde tedy udeří příště?

Kde budou ruští Specnaz nasazeni příště?

Soudě podle nedávno uzavřených „integračních“ smluv s Abcházií a Jižní Osetií by tyto oblasti mohl vbrzku potkat osud Krymu. Možnost náhlého zjevení „zelených mužíků“ ovšem děsí i Moldavsko a Bělorusko, které nedávno schválilo zákon, podle něhož bude přítomnost cizích bojovníků na jeho území považována za přepadení.

Po úspěšném otestování hybridní války na Ukrajině dnes Rusko představuje obávanou regionální sílu se specializací na sousedské spory. Chuť vyzkoušet si menší blitzkrieg proti bojeschopnějšímu soupeři Putinovi odezírají ze rtů nejen tradičně podezíraví Estonci či Poláci, ale i Alexander Lukašenko. Ovšem aby koncept útočné strategie začal vůbec dávat nějaký smysl, musel by Putin nejprve zpacifikovat Ukrajinu. A zde se nejspíše dostal do slepé uličky.

Chuť vyzkoušet si menší blitzkrieg proti bojeschopnějšímu soupeři Putinovi odezírají ze rtů nejen tradičně podezíraví Estonci či Poláci, ale i Alexander Lukašenko

Jaderný dědek

O schopnosti Ruska vést válku na více frontách pochybuje nejen NATO, ale (soudě podle uniklých dokumentů) i vlastní armádní velení v Kremlu. Otevření nové zóny konfliktu by mimo jiné pojistilo vyzbrojení Ukrajiny ze Západu. Ale ani protahování „občanské“ války donekonečna není pro Kreml výhodné. Přesunulo by totiž náklady na hospodářskou údržbu vzbouřeneckých regionů na Moskvu a Kyjevu uvolnilo vojensky ruce k obraně zbytku země. Rozpoutáním války, kterou nedokáže se ziskem ukončit, Putin rozhodně neutnul spekulace o tom, jak by si Rusko vedlo v případném střetu s některým z nových členů Aliance.

Jak hluboko by ruská vojska pronikla na území Polska, než by se střetla s pozemními jednotkami NATO? Stačila by jejich postup dříve zastavit Armia Krajowa č. 2 (rozuměj polská domobrana)? Nic z toho se nezdá být žhavým problémem dneška. Ovšem za předpokladu, že nemají pravdu autoři teorie „nukleárního šílence“. Putin je podle nich, pokud by se ruská invaze setkala s tuhým odporem, připraven použít omezený jaderný úder proti nějakému západnímu velkoměstu (nikoli Paříži či Londýnu, ale třeba Varšavě), aby „deeskaloval“ napětí.

Rozkol v Alianci?

Alianci to prý rozklíží, neboť její členové se nebudou schopni dohodnout, zda odpovědět podobným protiútokem („kvůli Varšavě tu přece všichni nezařveme“). Výsledkem bude to, že NATO neudělá nic. Čímž se potvrdí pradávné podezření ruských stratégů, že Západ celou dobu blufuje, a lze jej proto snadno zničit.

Jakkoli šíleně to zní, nová ruská doktrína skutečně článek o „nukleární deeskalaci“ obsahuje. Putin při všech svých zvláštnostech na „jaderného dědka“ nevypadá – nějaký jeho nástupce by to ale mohl chtít vyzkoušet.

Kam až dokáže Rusko promítnout svoji domnělou či skutečnou vojenskou moc
Pořadí zemí v bojeschopnosti podle Global Firepower USA (1.) Rusko (2.) Velká Británie (5.) Turecko (10.) Česko (29.) Polsko (19.) Ukrajina (25.) Maďarsko (59.) Estonsko (108.)
Počet bojeschopných obyvatel (v milionech) 120 47 24 35 4 15,6 16 3,8 0,5
Počet mužů v aktivní službě 1 400 000 766 000 147 000 411 000 21 000 120 000 160 000 20 000 3200
Počet rezervistů 1 100 000 2 485 000 182 000 186 000 11 000 515 000 1 000 000 52 000 60 000
Počet vrtulníků 6196 1120 402 4443 54 255 90 15 4
Počet stíhaček 2207 769 89 223 12 99 35 12 0
Počet tanků 8848 15 398 407 3778 123 1009 2809 32 0
Počet obrněných bojových vozidel 41 062 31 298 5948 7550 518 2608 8217 1123 318
Počet děl (tažených) 1299 4625 138 697 93 72 1669 300 66
Vojenský rozpočet (v miliardách dolarů) 577 60 52 18 2,2 9,4 4,9 1 0,34

zdroj: Global Firepower


Čtěte také:

Rusko posílí vojenskou moc, vzkázal Západu Putin

Rusko údajně vyhrožuje použitím jaderné síly v Pobaltí

NATO: zapojení Ruska do dění na Ukrajině může vést k rozsáhlé válce

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče