Koho potěší rozpočet ministerstva zemědělství?

04. listopadu 2002, 00:00 - Petr Havel, nezávislý publicista, petr44@centrum.cz
04. listopadu 2002, 00:00

Jde o kosmetické úpravy k lepšímu i horšímu, shodují se odborníci Některé změny v českém zemědělství jdou jiným směrem než procesy v Evropské unii. Ačkoli do definitivní podoby rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na příští rok bude mít ještě co říci parlament, vše nasvědčuje tomu, že návrh vzešlý z rezortu ministra Jaroslava Palase patrně velkých změn nedozná.

Jde o kosmetické úpravy k lepšímu i horšímu, shodují se odborníci

Některé změny v českém zemědělství jdou jiným směrem než procesy v Evropské unii.

Ačkoli do definitivní podoby rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na příští rok bude mít ještě co říci parlament, vše nasvědčuje tomu, že návrh vzešlý z rezortu ministra Jaroslava Palase patrně velkých změn nedozná. Oproti letošní struktuře se přitom podpora českého zemědělství v příštím roce zásadně nezmění, a lze tedy konstatovat, že navrhované změny jsou v podstatě kosmetickými úpravami současného stavu.

Více peněz pro intervence

Nejviditelnějším rozdílem oproti letošnímu roku je celkové navýšení finančních prostředků směřujících do zemědělství, a to o nezanedbatelných téměř 1,5 miliardy korun. Na tomto navýšení se však podílí především navýšení rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), což je ale poměrně sporný moment. Role SZIF jako základního mechanizmu k regulaci trhu již několik let roste a v souladu s regulačními mechanizmy uplatňovanými v EU nadále poroste - v tomto smyslu by byl nárůst rozpočtu tohoto fondu logický. Připravovanou novelou zákona o SZIF by měla být navíc založena další role této instituce jako administrátora přímých dotačních podpor zemědělců ze zdrojů z Bruselu. Na druhou stranu je právě v posledních několika letech zřejmé, že SZIF přidělené zdroje nezřídka dost zbytečně utrácí. Z poslední doby lze jmenovat například zbytečně vysokou cenu potravinářské pšenice, kterou na zásah minulého ministra zemědělství Jana Fencla vykupoval z letošní sklizně od tuzemských producentů za cenu téměř o 500 korun za tunu vyšší, než byla cena tržní. Při rostoucích cenách pšenice na světových trzích se nicméně zdá, že fond nakonec neprodělá tolik, jak se zpočátku zdálo - to je však víceméně náhoda. Náhoda ovšem není struktura podpory exportu přebytků zemědělských komodit při jejich vývozu do zahraničí. SZIF v současné podobě podporuje zejména export surovin, v nejlepším případě polotovarů - výsledkem je stále se zhoršující saldo obchodní bilance v zahraničním obchodu, neboť ČR vyváží zejména zmíněné suroviny, ale dováží produkty s vyšší přidanou hodnotou. Má-li tedy SZIF pomáhat v regulaci tuzemského trhu dotovaným exportem domácích přebytků, měl by vyvinout vyšší tlak na podporu vývozu především finálních výrobků, obdobně jako je tomu při dotovaných exportech produktů z EU.

Reakce na povodně, SAPARD a výzkum

Návrh rozpočtu MZe na příští rok je v některých svých prvcích oproti letošní struktuře výdajů mírně pozitivní. Rozpočet především reflektuje (zdá se však, že nedostatečně) letošní popovodňovou situaci, takže zvyšuje podporu směrovanou do vodního hospodářství, především do oblasti rybníkářství. Jde hlavně o zvýšení retenční (zadržovací či nasávací) schopnosti rybníků, kam by mělo podle Palase v příštím roce přitéci asi 270 milionů korun, z toho 200 milionů v rámci řešení následků povodní a 70 milionů prostřednictvím přímého dotačního titulu na odbahnění rybníků. „Pouze z produkce ryb nelze totiž mimoprodukční funkce rybníků zajistit,“ tvrdí (nejspíš oprávněně) ministr. Z letošních 150 milionů na 500 milionů by se také měla v příštím roce zvýšit domácí podpora programů EU zaměřených na rozvoj a údržbu venkovského prostoru SAPARD, což je nepochybně správný prvek. Programy SAPARD totiž EU spolufinancuje z 50 až 75 procent, ovšem až po realizaci příslušného projektu. Podnikatelé tedy musí na schválený projekt nejprve vynaložit zdroje vlastní, nebo si na jejich realizaci vypůjčit. Pozitivním posunem je také navýšení státní podpory pozemkových úprav, bohužel však o pouhých 200 milionů korun na výsledných 700 milionů v roce 2003. Toto navýšení je podle odborníků naprosto nedostatečné, dokončení identifikace pozemků, vlastnických vztahů a následně lokálních strategií při využívání pozemků je totiž naprosto nezbytné ke stabilizaci podmínek zemědělského podnikání na venkově. Posledním pozitivním prvkem je mírné zvýšení podpory výzkumu, je však otázka, zdali plánovaných 70 milionů něčemu vůbec pomůže.

Méně peněz pro mimoprodukční funkce

Systémově nejvýraznějším negativem je snížení podpory takzvaných mimoprodukčních funkcí zemědělství, byť jde o rozdíl v řádu 100 milionů korun. Jakékoli snížení těchto finančních prostředků je totiž bohužel v rozporu s deklarovanou změnou společné zemědělské politiky EU. Ta se ve svých podpůrných programech snaží rozvoj a obnovu venkova (a obecně veškeré mimoprodukční funkce) finančně podporovat stále více. To samé tvrdí i ČR, avšak návrh rozpočtu na příští rok tomu neodpovídá. Z mediálně známých podpor jde například o dotace na chov krav bez tržní produkce mléka (KBTPM), takzvaného masného skotu, kde ČR usiluje o přidělení vyšší kvóty na chov těchto zvířat v horských a podhorských oblastech. Snižovat tuto podporu ve světle jednání a priorit v jednání s EU je přinejmenším netaktické.

Proč dotovat bionaftu?

Mimochodem, v souvislosti s mimoprodukčními funkcemi by zřejmě nebylo podle některých odborníků od věci uvažovat o změně současného systému podpory a uplatnění bionafty. Podle šéfa dominantního tuzemského výrobce metylesteru řepkového oleje (MEŘO) Františka Janů ze Setuzy by totiž podobné uplatnění tohoto produktu u nás podle praxe v EU přineslo úsporu finančních prostředků, automatické zajištění odbytu MEŘO a jistotu tuzemským pěstitelům řepky. V unii se totiž MEŘO automaticky přidává do klasické motorové nafty v podílu do pěti procent. V ČR se však vyrábí bionafta v poměru 31 procent MEŘO a 69 procent klasické nafty. Taková bionafta je ale dražší, neboť náklady na litr MEŘO činí zhruba 20 až 21 korun. Aby byla česká bionafta na pumpách vůči klasické naftě cenově konkurenceschopná, musí se její cena dotovat, další dotace poskytuje stát prostřednictvím SZIF zemědělcům, kteří pěstují řepku pro výrobu MEŘO. „Pokud by se MEŘO automaticky přidávalo do nafty jako v EU, zvýšila by se její cena pro motoristy zhruba o korunu,“ předpokládá Janů. Celý systém výroby MEŘO by ale již nebylo třeba dotovat. Automatický pětiprocentní podíl MEŘO v klasické naftě by podle odhadu Janů znamenal zvýšení odbytu MEŘO zhruba o 30 000 tun ročně oproti stávajícímu stavu, neboť by MEŘO bylo ročně zapotřebí asi 120 000 tun. To by ale navíc také znamenalo jistotu vyššího odbytu pro tuzemské producenty řepky na bionaftu. Na dotace na podporu pěstování řepky pro bionaftu v rámci programu uvádění půdy do klidu a na dotace ceny bionafty na čerpacích stanicích vydává přitom stát ročně kolem jedné miliardy korun.

Rozladění potravináři

Z konkrétních dotačních podpor je zjevně nejspornější snížení podpory zpracovatelského průmyslu - potravinářů, oproti původně slibovaným a předpokládaným 400 milionům na polovinu. „Dvě stě milionů korun je absolutně nedostatečných, to rozhodně nemůžeme přijmout,“ reaguje na návrh MZe prezident Potravinářské komory ČR (PK) Jaroslav Camplík. Komora jedná v současné době o tom, aby byl slib 400 milionů korun pro potravináře v příštím roce dodržen, „na všech frontách“. Prostředky by se podle Camplíka měly najít například v Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu (PGRLF). Část podpory by měla podle jeho slov směřovat také do marketingové agentury, jejímž smyslem by měla být pozitivní propagace potravin z domácí produkce. S vyšší podporou pro potravináře souhlasí i místopředseda zemědělského výboru parlamentu Jaroslav Pešán. „Musíme si uvědomit, že na zvýšení konkurenceschopnosti našeho potravinářského průmyslu máme pouze rok a navrhované prostředky jsou absolutně nedostatečné. To, jak uspějí naši výrobci potravin v porovnání se zahraniční konkurencí, bude mít navíc vliv i na výši odbytu zemědělské produkce,“ zdůraznil Pešán.

Menší podpora nejen pro začínající farmáře

Kriticky hodnotí Pešán také avizované snížení podpory mladých začínajících farmářů z letošních 100 na pouhých 20 milionů korun. „Tuto podporu je třeba zachovat v původní výši,“ domnívá se Pešán. Také podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR Michala Pospíšila by měl stát mladé farmáře podporovat stejně, jako je tomu v EU. „Zemědělská populace stárne a bez motivace mnoho nových zemědělských podnikatelů začínat nebude,“ tvrdí Pospíšil. Dalším sporným momentem je snížení prostředků na krytí podnikatelských rizik v takzvaném Nákazovém fondu. Ministerstvo navrhuje pro příští rok do fondu jen 20 milionů korun, což je opět v rozporu s tvrzením ministra Palase, který se několikrát vyjádřil pro zavedení motivačního systému podpory tak, aby se prvovýrobci začali více pojišťovat. Podle Pešána by snížení zdrojů Nákazového fondu navíc zakládalo další problém: „Z novely veterinárního zákona, kterou právě parlament projednává, vyplývá značné rozšíření plateb státu zemědělcům v případě zvláště nebezpečných nákaz hospodářských zvířat. To se sice lehko do zákona napíše, ale v případě, kdy k nákazám skutečně dojde, je také potřeba na to mít peníze,“ konstatoval Pešán. Ze zmíněné novely přitom vyplývá povinnost státu kompenzovat v případě nebezpečných nákaz sto procent nákladů vzniklých v souvislosti s likvidací postižených zvířat. Poslední změnou v dotačních titulech je zrušení dotačního titulu na obnovu vinic. To je však podle Palase oprávněný krok, protože výsadba a obnova vinic by měla být dotována z letos vzniklého Vinařského fondu, do kterého by mělo rovným dílem přispívat jak ministerstvo, tak pěstitelé a producenti vína, a to poplatky z hektaru vinic či litru vína.

Vybrané položky z návrhu rozpočtu ministerstva zemědělství na rok 2003 (v mld. Kč)

Položka 2002 2003

Podpůrné programy (dotační tituly) 1,8 1,6

Mimoprodukční funkce 2,86 2,74

PGRLF 1,36 1,4

SZIF 2,93 4,73

Podpora lesního hospodářství 0,785 0,690

Podpora vodního hospodářství 0,815 1,068

Pozemkové úpravy 0,5 0,7

SAPARD 0,15 0,5

Výzkum 0,515 0,582

Celkový rozpočet 12,924 14,392

Pramen: Ministerstvo zemědělství ČR

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče