Koho bolí hlava z Budvaru

01. června 2012, 17:24 - Táňa Králová
01. června 2012, 17:24

Až osm milionů korun na reklamu před mistrovstvím světa v lyžování v Liberci. Zhruba stejně pro českou hokejovou reprezentaci. Tři až osm milionů korun na dvě utkání národní hokejové ligy v Praze. Čtyři a půl milionu korun na karlovarský filmový festival. Dva miliony na ústecký rockový maraton, tři sta tisíc pro Hopsa hejsa do Brandejsa a k tomu ještě několik dalších atrakcí. Dohromady na tyto sportovní, společenské a kulturní hrátky daroval národní podnik Budějovický Budvar téměř čtyřicet milionů korun. S výdajem ovšem ve schváleném finančním plánu nepočítal, proto musel přepsat plánovaný zisk. Operace proběhla před čtyřmi lety a doklady o ní najdou kontroloři, které do pivovaru poslal ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Chce si totiž kromě jiného proklepnout, jak Budvar utrácí za marketing. Ministerstvo zemědělství (MZe) jako zřizovatel přitom tyto výdaje nejen hlídá, ale někdy přímo diktuje. Tak tomu bylo i u čtyřiceti milionů utracených mimo plán v roce 2008.

Svaté přání zakladatele

Do Budvaru tehdy přišlo z ministerstva „doporučení“, kam peníze na reklamu nasměrovat. Jeho ředitel Jiří Boček přání zřizovatele vyhověl. Předem ho ale požádal o písemný souhlas s tím, že o mimořádný výdaj nad rámec schváleného finančního plánu se úměrně sníží hospodářský výsledek pivovaru. Ministrem byl tehdy Petr Gandalovič (ODS). Souhlas s propadem plánovaného zisku z 245,3 na 205,8 milionu korun podepsal jeho ekonomický náměstek Ivo Vrzal. V té době byl rovněž v dozorčí radě Budvaru. „Vzhledem k probíhající kontrole, a také proto, že čekáme, až nám Budvar zašle všechny potřebné doklady, nelze dotazy v dané chvíli zodpovědět,“ reagoval mluvčí MZe Jan Žáček na otázky týdeníku Euro k úpravám marketingových výdajů. Slíbil, že se ministerstvo vyjádří po skončení kontroly. Na letošek je v rozpočtu na marketing 365 milionů korun, dvakrát vyšší částka než předloňský čistý zisk. „Celý plán jsme předložili ministerstvu, které ho 2. února schválilo,“ říká mluvčí Budvaru Petr Samec. V balíku jsou peníze na přímou obchodní podporu v tuzemsku i na exportních trzích a reklamní podpora obou značek Budweiser Budvar a Pardál. „Značnou část výdajů tvoří vybavení restaurací, jako jsou podtácky a pivní sklo. Patří sem i náklady na inovace produktů a obalů či marketingové výzkumy trhu,“ vyjmenovává mluvčí. Pivovar pravidelně sponzoruje Jihočeské divadlo, dává peníze školám, nemocnici, na hokej i městu. Místní proto na ředitele Bočka nedají dopustit.

Bočkův hendikep

Aby se z Budvaru opět stalo třaskavé téma, si premiér Petr Nečas (ODS) jistě nepřál. Plán, na kterém byl domluvený s Bendlem, byl jasný: vyměnit Bočka za „tvárnějšího“ šéfa národního pivovaru. Dle zdroje blízkého vládě měl Nečas už také jeho jméno. Bočkovo odvolání by určitě doprovázela vlna emocí; s Bočkem by se ale nepovedl záměr, který upovídaný Bendl na začátku ledna prozradil. Tedy mimosoudní dohodou ukončit vleklé spory o značky s americkým rivalem Anheuser-Busch. „Bude třeba se zaměřit na dokončení sporu, bude-li možno dohodou, abychom mohli pivovar alespoň transformovat na akciovou společnost,“ uvedl Bendl začátkem ledna v deníku E15. K uzavření smíru je potřeba vyměnit vzpurného Bočka za nového šéfa pivovaru, který sladí noty se zakladatelem. Nastane ideální konstelace. Nikoho dalšího už ministr a ředitel Budvaru k dohodě s Anheuserem nepotřebují. Neobratností, kterou Bendl předvedl kolem státní nestátní kontroly vyslané do Budvaru, ale plánu moc nepomohl. Obhájci takzvaného rodinného stříbra teď střeží národní Budvar o to bedlivěji. Budějovičák a předseda komunistů Vojtěch Filip prosazuje parlamentní vyšetřovací komisi, která pro jistotu už preventivně ohlídá dění kolem národního podniku. O situaci v Budvaru se začal zajímat také prezident Václav Klaus. Minulý čtvrtek přijal na tři čtvrtě hodiny ředitele pivovaru, aby ho seznámil s hospodařením a finančními výsledky. A čas hraje pro Bočka. Ministerský amatérismus prodlužuje jeho život spojený s Budvarem. Dvaadvacet let v ředitelské funkci je přitom považováno za Bočkův hendikep.

Unikát. Za jakou cenu?

Momentálně snad nejpopulárnější český pivovarník ale nemá jen samé příznivce. Většinou se cení, že pod jeho vedením stoupla výroba piva skoro trojnásobně. Výstavem drží čtvrtou příčku v Česku a svou pozici na tuzemském trhu posiluje. „Má k tomu unikátní podmínky,“ poukazuje jeden z konkurentů. Žádní akcionáři netlačí Budvar k tvrdým úsporám, jaké znají sládci od konkurence patřící nadnárodním pivovarnickým skupinám. A kolegům z národního pivovaru tiše závidí, že si mohou dovolit jistou nákladovou velkorysost. Zatímco ostatní pivovary se předhánějí v inovacích, Budvar s nimi nesoutěží. Až na výjimku, kterou je Pardál, s novými značkami nepřichází. Tržby se dlouhodobě pohybují kolem dvou miliard, zisk spíše klesá. Odborníci tvrdí, že Budvar je přeinvestovaný, když vydělané peníze dává do investic a navyšuje kapitál. Je hlavně chybou státu, že si z „národního pokladu“ neumí peníze legálně vzít, nechce-li se ho zbavit. Dvě miliardy korun má pivovar uložené v cenných papírech. Kdo je spravuje, jaký podíl z portfolia tvoří dluhopisy a zda jsou státní, podnik nesděluje. „Peníze ukládáme do krátkodobých a nízkorizikových cenných papírů,“ pouze odpovídá mluvčí Budvaru Samec. Z finančních operací vytěžil předloni 77,5 milionu korun, v roce 2008 dokonce 95 milionů. Předloňská výroční zpráva uvádí, že nositelem finančního zisku je devizové zajištění podniku proti posilující české měně. Budvar zhruba polovinu produkce vyváží.

Tabu, nebo poslední příležitost

Otázka prodat či neprodat jediný národní pivovar teď znovu rozděluje národ. Zastánci prodeje míní, že pokud chce stát z „národního bohatství“ něco mít, je nejvyšší čas prodat. Na nějakých dvacet třicet miliard korun, o kterých se mluvilo v devadesátých letech, se ministr financí a příznivce privatizace Budvaru Miroslav Kalousek (TOP 09) nejspíše těšit nemůže. Pro Anheuser-Busch InBev už Budvar nemá hodnotu, co míval. Pro pivovarnického obra je ale pořád zajímavý německý, rakouský či italský trh, kde spor o značku neskončil a světový gigant tam nesmí dodávat piva pod značkou Budweiser a Bud. Cestu by si otevřel jedině ovládnutím Budvaru. Tedy pokud dohodou o narovnání, o níž mluvil ministr Bendl, vyjednavači nepustí i trhy klíčové pro Budvar. Jaké je aktuální skóre letitých známkoprávních sporů? Za posledních deset let bylo uzavřeno 124 případů. Z nich 88 Budvar vyhrál, osm skončilo smírem nebo remízou, neuspěl v 28 sporech. Trvalou snahu světové jedničky Anheuser-Busch InBev jistit svůj vliv potvrzuje i zpráva z minulého týdne, že zvažuje koupi skupiny StarBev, do níž patří Pivovary Staropramen. Vlastníkem StarBev je investiční skupina CVC Capital Partners, která pivovary koupila před třemi lety od belgické společnosti InBev. Ta je prodávala, protože potřebovala peníze na splátku za koupi americké firmy Anheuser-Busch.

Nový soused a Bočkův vaz

Zdaleka nejen ministr Bendl řediteli Budvaru Bočkovi vyčítá, že si nechal utéct Budějovický měšťanský pivovar (BMP). To nejcennější z něj – vybrané ochranné známky k pivu Budweiser Bier – získal ke konci loňského roku právě Anheuser-Busch. Boček tvrdí, že tato transakce žádným způsobem neovlivnila známkový fond Budvaru, ani jeho obchodní aktivity. Dobře přitom ví, že cílem Anheuseru bylo ovládnout kterýkoli prvek duševního vlastnictví BMP s vazbou na České Budějovice, a tím se posunout ke strategickému cíli získat celosvětovou exkluzivitu značky Budweiser. Anheuser-Busch se tímto obchodem dostal k části známek se zažitými pojmy Budějovický, Budweiser nebo Budweis.
Změny vlastníků BMP nebyly za posledních dvacet let ničím neobvyklým, tentokrát ale mělo Bočkovi zvonit v uších. Co se stalo? Kyperská společnost Harvestor, jejímž akcionářem je podnikatel František Savov spojený s „rozpuštěním“ bývalého svazáckého majetku, vyčlenila z firmy BMP pivovar Samson. Ten si ponechala a původní společnost BMP, z níž se stala schránka pro ochranné značky, prodala Američanům. Měšťanský pivovar byl předtím dlouhodobě ztrátový, v červených číslech byl od roku 2006. Výrobní kapacitu na 450 tisíc hektolitrů piva využíval jen něco málo nad 35 procent. „Podnik se nachází v situaci odpovídající hrozbě úpadku dle insolvenčního zákona,“ zhodnotil situaci pivovarnické firmy znalecký posudek, který před jejím rozštěpením vypracovala společnost Bohemian Appraisal.

Kapky za Samson

K rozdělení předlužené BMP došlo k loňskému 1. říjnu. Do Samsonu, který znalec ocenil na deset milionů korun, přešel majetek, výrobní technologie, zaměstnanci pivovaru i závazky vůči věřitelům. Očištěná firma BMP si s ochrannými známkami ponechala ještě vodní vrt, který je zásadní pro odkloněný pivovar. Za kolik Harvestor prodal ochranné značky spolu s vodním zdrojem firmě Anheuser-Busch InBev, není veřejná informace. „Transakce by pravděpodobně nemohla proběhnout bez toho, že by se věřitelům BMP nenabídly takzvané světlé zítřky v hospodaření společnosti Samson,“ dovozuje Budvar v rozboru k majetkové operaci. Naznačuje, že kvůli tomu, jak byla vyvedena zřejmě cenná aktiva před bankrotem společnosti, by se měla prozkoumat trestněprávní odpovědnost aktérů této transakce.
Petr Bendl se nechal slyšet, že Budvar si oslabil pozici ve známkoprávních sporech s Anheuserem, když nekoupil značky BMP. Spoluvinu nese ale i ministerstvo. Jako zřizovatele národního podniku ho musí takto strategické otázky zajímat. O nabídce BMP na prodej věděli všichni. „Případné dopady jsou v současnosti předmětem posuzování,“ napsal Bendl v dopise k aktuálnímu dění kolem Budvaru, který adresoval poslancům ze sněmovního zemědělského výboru a předsedům poslaneckých klubů.
Boček má jasno. „Vždycky, když se změní majoritní vlastník ve druhém budějovickém pivovaru, brzy následuje útok na Budvar. Vychází to ze všeobecně známé objednávky od Anheuser-Busch – spojte oba budějovické pivovary, a pak mi to prodejte,“ prohlásil v televizi v době, kdy v médiích vzdoroval ministerské kontrole. Označil ji za krycí manévr projektu objednaného od Anheuseru. Je příznačné, že jako první informoval začátkem ledna o chystaném auditu v Budvaru deník E15 z vydavatelství Mladá fronta. Ovládá ho František Savov, akcionář Harvestoru, který Američanům prodal cenné ochranné známky.
Budvar je s BMP dlouhodobě na kordy. Za posledních deset let proběhlo 42 soudních sporů či právních řízení. Majitelé měšťanského pivovaru se při nich neúspěšně snažili o vymazání ochranných známek v držení Budvaru, a dokonce o zrušení podniku a jeho výmaz z obchodního rejstříku. Přes to se Boček nepřenesl. Druhou věcí byla údajně přemrštěná cena, kterou prodávající požadoval. Uvidí se, jak propásnutou šanci vyhodnotí Bendlovi kontroloři.

Komu slouží rada?

„Zakladatel ponechal národnímu podniku značnou volnost v rozhodování,“ ospravedlňuje ministr Bendl nařízenou kontrolu. To ale popírá jeho předchůdce Ivan Fuksa (ODS): „S ředitelem Bočkem jsem řešil ekonomické parametry, známkoprávní spory i překlopení na akciovku. V pivovaru se pravidelně dělaly každoroční audity. Ministerstva zemědělství a financí je mají k dispozici. O sponzorských aktivitách byli informováni všichni, ministr i premiér.“ Jak Fuksa říká, současná kontrola v něm budí dojem, že někdo se chce dostat k listinám důležitým pro známkoprávní spory. Bendl také zpochybňuje roli dozorčí rady a tvrdí, že není nástrojem MZe. „Ministerstvo sice jmenuje dvě třetiny členů, ale historickou zvyklostí je jmenovat především externí osoby bez přímé vazby na MZe,“ uvádí Bendl. Ani on tuto zvyklost neporušil. Do rady zatím vyslal dvě nové tváře, ani jedna není zaměstnancem úřadu. Právník Tomáš Jindra je poradcem ministra, Jiří Lexa z Tábora je členem Věcí veřejných. Dozorčí radu letos čeká velká obměna, řadě členů totiž skončí pětiletý mandát. Předčasně v ní dosloužil bývalý občanský demokrat a poslanec Michal Doktor, kterého Bendl odvolal. Ministrovi by doporučil, ať si prověří docházku radních jmenovaných za MZe, než začne soudit práci dozorčího orgánu. „Kontrola nic objevného neodhalí. Zřizovatel se podílí na rozhodování úplně o všem,“ tvrdí Doktor. V dozorčí radě byl od září 2007 a ví, jak si od té doby ministerstvo Budvaru hledělo. „Tehdejší náměstek Vrzal a šéf zakladatelské činnosti Jan Ludvík zastávali filozofii, aby zřizovatel zpřísnil dohled nad pivovarem. Množství dodávaných informací se mnohonásobně zvětšilo a s ním tendence zasahovat do rozhodovacích procesů. Obecně to byl posun správným směrem, ale nedokážu si představit, že na ministerstvu stačili při takovém objemu vše vyhodnotit,“ říká Doktor. Ve sněmovně se pustil do kritiky způsobu, jakým ministr Bendl pojal mimořádnou kontrolu Budvaru.

Výbušné pověření č. 2

Bendlův poradce Tomáš Jindra jako vedoucí kontrolní skupiny a patnáct nic neříkajících jmen schovaných pod čísla občanských průkazů. Má jít o odborné experty dodané firmou HZ Consult, kterou si ministerstvo vybralo na provádění auditu. Šestnáctičlenný tým uvedený v listině zvané Pověření č. 2 vyslal ministr na začátku února do Budvaru, aby v něm do konce března vykonal veřejnosprávní kontrolu na místě. „V návaznosti na kontrolní zjištění je možno rozšířit předmět kontroly a prodloužit lhůtu k jejímu výkonu,“ upozorňuje tučným písmem. Bočkova reakce byla pro někoho nečekaně ostrá. Bendlovi napsal dopis, ve kterém upozorňuje na závažná pochybení v kontrolní misi. Svůj protest opřel o posudek advokátní kanceláře Čermák a spol., která napadla samu podstatu kontroly založenou na nesprávném právním základě. Advokáti zpochybnili výběr kontrolujících osob, mezi nimiž nebyl jediný zaměstnanec ministerstva. Obzvlášť silně se šéf Budvaru ohradil vůči Jindrovi a stěžoval si na jeho podjatost. Vyvozuje ji z Jindrových kontaktů s Ivo Rittigem, jenž spolupracuje se Savovem, majitelem společnosti Harvestor, která Anheuseru prodala ochranné známky Budějovického měšťanského pivovaru. Právě dozvuky této transakce na Budvar mají kontroloři mimo jiné prošetřit. S požadavkem na Jindrovo odvolání z kontrolního týmu šéf Budvaru neuspěl. „Neexistují podněty, že by při své advokátní činnosti porušil kdy mlčenlivost, přestoupil střet zájmů či byl někdy ve vztahu k národnímu podniku Budějovický Budvar,“ zastal se Bendl svého poradce. Jindru, který není zaměstnancem MZe, už předtím vyslal do dozorčí rady Budvaru.

Dva Bočkové v jednom Budvaru

Po veřejných protestech šéfa Budvaru ministr obohatil kontrolní skupinu o čtyři zaměstnance MZe. Šéfka sekce auditu Ludmila Žaloudková v něm nepochybně měla být od samého počátku. Nezvládnutý nástup kontroly má zachraňovat jmenovec ředitele Budvaru Roman Boček (ODS), náměstek, kterého Bendl zdědil po Fuksovi. Poměry v pivovaru by měl důvěrně znát. Přinejmenším od předloňského prosince, odkdy je členem dozorčí rady Budvaru. Bendl je zřejmě přesvědčen o jeho mimořádných schopnostech, soudě dle toho, jaké úkoly Romanu Bočkovi nakládá. Jako náměstek má tlačit velkou reorganizaci v agrárním resortu, od sloučení Pozemkového fondu s pozemkovými úřady po výraznou redukci ústavů podřízených ministerstvu. K tomu od 1. března povede Státní zemědělský intervenční fond, organizaci se zhruba osmi sty zaměstnanci rozdělující na agrárních dotacích kolem čtyřiceti miliard korun. Fond je zajímavý i tím, že ho v blízké budoucnosti čeká tendr na několikamiliardovou zakázku na nový informační systém.
Do kontrolní skupiny doplnil Bendl rovněž vrchního ředitele správní sekce na MZe Jana Ludvíka. Budvar by měl mít za poslední čtyři roky dobře přečtený. Na ministerstvu je totiž od května 2008, kdy ho do křesla ředitele odboru zakladatelské činnosti poprvé usadil tehdejší ministr Gandalovič. Tři měsíce poté Ludvík podepsal za MZe listinu, kterou odstartoval nevídané machinace se státními pozemky na Litoměřicku. Skandál má soudní dohru, jejíž konec je v nedohlednu. Přímým nadřízeným Ludvíka byl tehdy ekonomický náměstek Ivo Vrzal, kterého později Gandalovič vyměnil za Petra Kušnierze. Ten nyní čelí žalobě z přijímání úplatků, kterého se měl dopustit jako šéf ústeckého úřadu pro rozdělování evropských dotací. Za úřednické vlády tehdejší ministr Jakub Šebesta zbavil Ludvíka ředitelské funkce. Znovu jej do ní vrátil Ivan Fuksa (ODS). Bendl pak Ludvíka vyzdvihl o kariérní patro výš, když jej jmenoval vrchním ředitelem správní sekce. Pod palcem má veřejné zakázky, IT a státní podniky, jichž je ministerstvo zřizovatelem. Vedle Budvaru tedy i Lesy České republiky a podniky Povodí. Čtvrtým zaměstnancem MZe, který doplnil kontrolní tým pro Budvar, je Marcel Roček.

Předem podezřelé dcery

Probíhající hloubková kontrola v Budvaru se má zaměřit zejména na dceřiné firmy v zahraničí, výdaje na marketing a výběrová řízení za posledních osm let. Kontroloři na to mají dva měsíce. Není známo, kolik lidí prověrku hospodaření skutečně vykonává. „K průběhu kontroly se nebudeme vyjadřovat,“ říká mluvčí Budvaru. Zdroj obeznámený s okolnostmi kolem auditu tvrdí, že před příchodem do pivovaru neměli ministerští vyslanci žádné konkrétní podezření, pro které by teď v pivovarnických archivech hledali důkazy. „Rozhodně je anomálií, když má národní podnik dceřiné firmy v zahraničí. Když jsem se dotazoval na vazby mezi matkou a dcerami, ministr Bendl mě odvolal. A pak to uváděl jako jeden z důvodů pro audit,“ říká Doktor. Co ho vedlo k dotazům na zahraniční filiálky, přes které si Budvar ve třech zemích zajišťuje distribuci? „Zatím jsem v rozhodování ředitele neshledal žádná pochybení. Když se ale o něčem nemluví, je dobré se zeptat,“ vysvětluje Doktor. Jak dodává, za dobu jeho působení v dozorčí radě se zřizovatel o tuto věc nezajímal. „Chtěl jsem vyloučit, že v dceřiných firmách je vazba na nějaké předvybrané osoby,“ říká neadresně. V různých kruzích kolují zprávy o tom, že osobou, která má nadstandardní vazby k zahraničním dcerám, může být šéf Budvaru. Lidé, kteří ho dobře znají, to naprosto vylučují. „Byl by hloupý, kdyby vytahoval peníze přes vlastní dceřinky. To by se prokázalo,“ míní Bočkův kolega z oboru. Před deseti lety založil národní Budvar pobočku ve Velké Británii, o dva roky později v Německu a loni na podzim na Slovensku. Všechny jsou eseróčka, která plně vlastní Budvar. Orientace na vlastní německou filiálku se neobešla bez problémů. Budvar v roce 2004 přestal prodávat pivo do Německa přes tři velké importéry a vsadil na svou dceru Budweiser Budvar Importgesellschaft se sídlem v Erfurtu. Výpověď dovozcům obhajoval tím, že prodávají stále méně piva z Budějovic, zatímco odbyt přes vlastní síť v sousední zemi roste. Konflikt skončil po několika letech smírem. Budvar si pivo v Německu distribuuje sám. Tamní importéři dostali za ztrátu exkluzivity v obchodním zastoupení odstupné. Jaký smír a jaké finanční kompenzace jsou na řadě teď?

Čemu neprospěl sarajevský atentát

Nebýt sarajevského atentátu v roce 1997, nemusel by se dodnes hrát evergreen o budvarském národním pokladu. Klausova vláda padla týden předtím, než měla jednat o privatizaci pivovaru. Tehdejší ministr zemědělství Josef Lux (KDU-ČSL) podporoval privatizační projekt čtyř top manažerů Budvaru v čele s ředitelem Bočkem. Měla to být pojistka proti obavě, že Budvar ovládne Anheuser-Busch. Američané tenkrát mimo jiné slibovali, že se smlouvou na patnáct let upíšou k odběru velkého množství – asi tisíce tun – českého chmele. Když s Klausovou vládou odešel i záměr pivovar prodat, brzy nato se zastavil vývoz chmele do USA. Pro tuzemské chmelařství to znamenalo první velký útlum. Národní bohatství, které si stát musí navždy ponechat. Tuto představu razil Luxův nástupce, ministr zemědělství Jan Fencl (ČSSD). Přesvědčil o tom také vládu Miloše Zemana. Přestože pozdější ministr průmyslu a obchodu Milan Urban byl Fenclův stranický soukmenovec, privatizaci Budvaru obhajoval. Ale zase nic. Až Topolánkova vláda se v roce 2007 snažila připravit národní podnik na „privatizovatelnou“ formu převodem na státní akciovku. Topolánkův přítel Marek Dalík a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý (dříve ODS) se v té době vzájemně obviňovali z kontaktů s firmou Anheuser-Busch. Advokátní kancelář Kindl & Partneři mezitím připravila za 714 tisíc korun pro ministerstvo zemědělství řízené Petrem Gandalovičem podklady pro tendr, ve kterém se vybíral transformační poradce. Zakázku za více než dvanáct milionů vyhrálo konsorcium Deloitte a Advokátní kancelář Kříž a Bělina. S předčasným koncem Topolánkovy vlády usnula i transformace národního pivovaru. Úřednický kabinet v ničem nepokročil a posun nenastal ani za ministra Ivany Fuksy (ODS). Po nástupu do funkce přitom mluvil o tom, že Budvar by se mohl změnit na státní akciovku do jednoho roku. „Nemáme stoprocentní jistotu, že se v budoucnu nevyskytnou problémy s ochrannou známkou. Možné známkoprávní potíže si nevezmu na triko,“ říkal ovšem už po půl roce. Nepřesvědčila ho totiž stanoviska z různých zemí, které úřad už dříve požádal o vyjádření, zda uznají ochrannou známku i po změně právní formy pivovaru. „V odpovědích uváděly místní autority nebo advokátní kanceláře ,pravděpodobně ano či ano‘. Nepíší, že ,určitě ano‘. Rizika spojená se známkami jsou příliš velká,“ zjistil Fuksa. Když ho vystřídal Petr Bendl, výbušné téma Budvar opět ožilo.

Pivovarští radní Členové dozorčí rady Budějovického Budvaru

Robin Schinko (ODS), předseda – zastupitel Jihočeského kraje
Filip Dvořák (ODS), místopředseda – bývalý starosta Prahy 1
Tomáš Jindra – poradce ministra zemědělství Petra Bendla
Jiří Lexa (VV) – ekonom z Třeboně
Michal Mejstřík – ekonom, člen NERV
Miroslav Toman – prezident Potravinářské komory
Jiří Zimola (ČSSD) – hejtman Jihočeského kraje
Roman Boček (ODS) – náměstek ministra zemědělství
Vojtěch Tomrle – zvolený z řad zaměstnanců
Jan Joza – zvolený z řad zaměstnanců
Radek Petruška – zvolený z řad zaměstnanců
Gustav Stehlík – zvolený z řad zaměstnanců

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče