Kocourkovo asijské tažení

20. října 2011, 20:06 - Vadim Fojtík
20. října 2011, 20:06

Indie má aktuálně připraveno na modernizaci své ekonomiky a infrastruktury bilion dolarů. Na část tohoto balíku si chtějí sáhnout i Češi

Nevíte, jak přinutit Číňany, aby slevili ze své nabídky na výstavbu elektrárny v Indii? Pozvěte do tendru Čechy. Ne, to není vtip, ale realita. „Mnohdy nás Indové využívají jako cenovou páku proti nabídkám čínských firem. My vyhrajeme a pak je námi straší a tvrdí, pokud nepůjdete s cenou dolů, podepíšeme s těmi Čechy. Přitom nabízejí technologie a produkty v mnohem horší kvalitě než my. Obdobné je to ale třeba i ve Vietnamu,“ tvrdí český podnikatel, jeden z padesáti byznysmenů, kteří se zúčastnili mise ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka po Asii. Konkrétně po Indii, Vietnamu a Srí Lance, které mají v budoucnu sehrát významnou roli v českém exportu. Navzdory předchozímu tvrzení mají čeští exportéři o rozvíjející se indický trh stále větší zájem. Jen pro vysvětlení, indická vláda věnuje na rozvoj své ekonomiky a infrastruktury zhruba jeden bilion amerických dolarů. Další miliardy dolarů přihodí soukromé firmy. „Zájem o spolupráci je kromě jiného v oborech, jako jsou farmacie, věda, IT, telekomunikace, energetika a strojírenství,“ uvádí ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. O tom, že Indie potřebuje investovat do obnovy, ostatně svědčily pravidelné výpadky dodávek proudu v luxusním hotelu v centru Nového Dillí, kde byla ubytována ministerská a podnikatelská výprava. Třeba v průběhu jednání českých podnikatelů s jejich indickými protějšky. Něco ve stylu: Dobrý den – blik – tma – následuje několikasekundové čekaní, než naběhnou záložní zdroje.

Papírová válka

Čeští šéfové si stěžují, že většímu rozvoji obchodních aktivit v Indii stále brání množství překážek, byrokracie, zmíněná nespolehlivost partnerů, příliš zdlouhavé schvalování projektů a korupce. Podnikatelé navíc upozorňují, že získat kontrakt v Indii je časově náročné. Od prvního kontaktu do podpisu závazné smlouvy je to v průměru šestnáct až dvacet měsíců. Současně s tím je nutné ve většině případů indické partnery takřka každý měsíc osobně navštěvovat, což výrazně zvyšuje firemní náklady. Menší české podniky si takové aktivity z finančních důvodů ani nemohou dovolit. Společnost Fans například asi před deseti měsíci vyhrála tendr na výstavbu čtyř chladicích věží pro indickou uhelnou elektrárnu za 380 milionů korun. S investorem akce, energetickou firmou NTPC, ale konečnou smlouvu zatím nepodepsala kvůli sporům o platnost tendru na dodávky další části elektrárny (v tomto případě s jiným dodavatelem). „Pro nás je to velká komplikace, již několikrát jsme museli naši původní nabídku prodloužit, jenže ceny stavebních prací a surovin stále rostou. Navíc máme signály, že se konkurence snaží této prodlevy využít a poškodit nás,“ tvrdí obchodní ředitel Fans pro Asii a Afriku Michal Kasan. Navzdory těžkostem považuje indický trh za natolik atraktivní, že jej takové komplikace od dalších aktivit neodradí. Fans mimo jiné s indickým a českým partnerem založil společnou firmu Fans Asia, která v Indii ještě letos začne s výstavbou závodu na výrobu ocelových konstrukcí a speciálních profilů. Do konce roku chce v novém podniku investovat přibližně milion eur.

Okrást lze každého

Obdobné zkušenosti má leckterý český podnik. „Pokud chcete podnikat v Indii, musíte mít na paměti jedno z místních hesel. Žádný Ind není tak chudý, aby na něm další Ind nemohl vydělat,“ říká jiný z účastníků mise. Odstranit bariéry měla napomoci také Kocourkova mise v Indii. Český ministr se setkal s několika významnými indickými protějšky, například s ministrem uhelného průmyslu Šríprakašem Džaisvalou či ministrem obchodu Ánandem Šarmou. „Kooperaci obou zemí bude nově podporovat smíšená komise na ministerské úrovni, slibujeme si od ní především hlubší obchodní a ekonomické vazby,“ informoval po jednáních Kocourek. Komisi na tak vysoké personální úrovni má Česko s Indií jako vůbec první země ve střední Evropě. „Hodláme posílit spolupráci ve všech sektorech, nejen v těch tradičních, jako jsou energetika a strojírenství,“ sdělil týdeníku Euro ministr obchodu Šarma. Indie podle něj hodlá zjednodušit proces spolupráce mezi svými a českými podniky. Dohody na projektech a jejich následné schvalování by mělo být rychlejší. Šarma zároveň přislíbil, že Indie kvůli tomu vydá novou národní výrobní strategii. Bývalé Československo vyvezlo do Indie přes sto investičních celků, je tu tak tradice, na kterou se dá navázat.

Nešetrné rozhodnutí

V rozporu s plány na posílení obchodních vazeb s Indií je verdikt českého ministerstva zahraničí o zrušení konzulátu v Bombaji, v provozu zůstala jen ambasáda v Dillí. „Takové rozhodnutí nepovažujeme za šťastné, nesouhlasíme s ním,“ uvádí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Pavel Kafka a dodává, že jen v Evropě, která svojí velikostí zhruba odpovídá indickému teritoriu, „provozuje“ Česko 32 ambasád.
Kriticky reaguje i obchodní ředitel společnosti Vítkovice Machinery Group Dalibor Fabián, který rozhodnutí označil za nekoncepční. Jak tvrdí, právě v okolí Bombaje se koncentrují podnikatelské aktivity vítkovické firmy a její obchodní indičtí partneři jsou nuceni, třeba kvůli vízům, letět napříč zemí až do Dillí. „Místo jednoho zavřeného bych naopak považoval za rozumné otevření dalších dvou nových konzulátů, a to v místech, kde se koncentruje zdejší byznys,“ navrhuje Fabián.
Vítkovice patří mezi nejúspěšnější české firmy v Indii. I prostřednictvím své afilace Vítkovice India Power v oblastech, jako jsou metalurgie, strojírenství a energetika. „Není důležité zboží jen prodat, musí existovat i nějaký poprodejní servis,“ naznačil Fabián, proč je firma tak úspěšná v Indii. Za perspektivní označil tamní trh s ocelovými lahvemi. „Existuje tu potenciál v řádech desítek tisíc kusů,“ naznačil další obchodní aktivity Fabián. Indické firmy nejsou podle něj na současný rozvoj ekonomiky připraveny a budou potřebovat pomoc ze zahraničí. „Indové nastartovali ekonomickou expanzi a teď zjišťují, kterým směrem se bude ubírat,“ myslí si Fabián. Existují ale i jiné šance, jak v Indii uspět, aniž by bylo nutné otevírat pobočku. „Nejsme příznivci častých obchodních cest do Indie,“ tvrdí generální ředitel společnosti ČKD Goup Jan Musil. Zakázky v Indii získala firma s pomocí zprostředkovatelské společnosti. „Indie je složitý trh, je nutné pečlivě diskutovat o podrobnostech kontraktu,“ upozornil Musil. Jinými slovy, jasně formulovat hodnotu dodávek. „Pokud se to nezdaří hned na začátku, je lepší jednání ukončit,“ dodal Musil.

Deset korun na den

Nahradit zrušený konzulát v Bombaji by měla podnikatelům částečně tamní pobočka státní agentury CzechTrade. Do konce roku posílí o tři zaměstnance, navíc má strategii, jak zajistit více exportních příležitostí pro české firmy. „Setkáváme se s vrcholovými manažery strategických indických firem, lídrů na zdejším trhu, a zjišťujeme, o jaké zboží a spolupráci mají zájem. Pak s touto nabídkou oslovujeme vybrané české firmy,“ tvrdí šéf indického zastoupení CzechTrade Ivan Kameník.
CzechTrade se zaměřuje především na obory, jako jsou nanotechnologie, ochrana životního prostředí, potravinářství a dodávky zdravotnické techniky. S rostoucí životní úrovní totiž stoupá i poptávka po zdravotnické technice, třebaže se podobné služby týkají jen zlomku obyvatel. Hranice chudoby v Indii je oficiálně určena denním příjmem 37 rupií, což je zhruba deset korun. Za 37 rupií lze přitom koupit v Dillí třetinku piva nebo jeden chleba, máslo nebo litr mléka.
Kolik lidí se pod hranicí chudoby skutečně pohybuje, nelze určit, oficiální statistiky neexistují. K získání alespoň částečného přehledu stačí opustit oplocené prostory hotelu v Novém Dillí a ujít několik desítek metrů. Nejen v zapadlých uličkách, ale i na rušných hlavních komunikacích přespávají desítky lidí bez domova. Výjimkou nejsou ani celé rodiny včetně několika měsíčních dětí přespávajících na chodníku. „Podobně jako mají v Česku rozdělena lukrativní stanoviště taxikáři, tak si v Indii dělí rajony žebráci. Šéfové ráno vyšlou své podřízené na přidělená místa a večer je o všechno zkasírují,“ popsal situaci Čech, který v Indii žije několik let. Dle něj je běžnou praxí, že rodiče často záměrně mrzačí své děti, aby při žebrotě vydělali více peněz.

Vlhkost 80 procent

„Vietnam je krásný, skvělá jídlo, příroda a hezčí holka než tady,“ vyzdvihl přednosti své pravlasti jeden z vietnamských obchodníků v pražských Nuslích. Měl pravdu. Navíc je tato země pro české firmy velmi přitažlivá. Do rozvoje a modernizace průmyslu chce investovat tamní socialistická vláda stovky milionů dolarů. Nicméně obchodní spolupráce zatím vázne, respektive především pro české firmy je daleko za potenciálem.
Vietnam se socialistickým zřízením nelze považovat za standardní tržní ekonomiku. „Pokud chce česká firma získat zakázku ve Vietnamu nebo sem něco vyvést, musí překonat velmi složité administrativní překážky. U státních zakázek je docela běžná korupce. A ne každý snese místní životní prostředí, počínaje podnebím a možnostmi stravování konče,“ upozorňuje jeden z podnikatelů. V době návštěvy ministerské delegace v Hanoi byla venkovní teplota kolem 30 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu přesahovala osmdesát procent a každé opuštění klimatizovaných prostor je tvrdě ztrestáno několika litry potu a všudypřítomným smogem. „Dohodli jsme se, že problémy budeme operativně řešit tak, aby se projekty, které tu má Česká republika rozpracované, dotáhly do konce,“ konstatoval po jednání s místopředsedou vietnamské vlády pro ekonomiku ministr Kocourek. Podle něj potenciál vzájemné spolupráce zatím není ani zdaleka naplněn, zejména v souvislosti s exportem českých firem. Jen loni se z Vietnamu do České republiky vyvezlo zboží zhruba za pět miliard korun, zatímco opačným směrem putovalo zboží a služby za 1,2 miliardy. Jisté náznaky, že dochází k mírnému zlepšení tohoto nepoměru, se ale již objevují. V průběhu Kocourkovy návštěvy podepsala společnost INCO Engineering kontrakt na dodávky těžebních strojů za 36 milionu dolarů. Ve Vietnamu rovněž staví cementárnu česká firma Inekon Group, Alta Brno dodává technologie pro antracitové doly a společnost BMG v zemi vybudovala továrnu na těžbu a úpravu kaolinu.

Srí Lanka: miliardy na obzoru

Vyjádřeno penězi, patrně nejúspěšnější částí ministersko-podnikatelského asijského turné byla návštěva Srí Lanky. České firmy by tam měly v nejbližších letech uzavřít kontrakty za několik desítek miliard korun. Kromě jiného by se měly podílet na modernizaci místní rafinerie, přičemž hodnota této zakázky se pohybuje kolem dvou miliard dolarů, tedy zhruba 36 miliard korun. Kontrakt by mělo získat konsorcium českých podniků pod vedením společnosti MPI.
Dalšími slibnými možnostmi jsou dodávka zařízení pro vodní elektrárnu, monitorovací systém kvality ovzduší v hlavním městě země Kolombu, obnovitelné zdroje energií či budování skládek komunálního odpadu. Srílanská vláda má navíc eminentní zájem o to, aby se do jejího bankovního systému výrazně zapojila společnost Home Credit. Zájem je i o spolupráci ve strojírenství a energetice. „Teď již záleží jen na českých firmách, jak se jim podaří předjednané kontrakty dotáhnout do konce,“ dodal ministr průmyslu a obchodu. Kocourkův náměstek Milan Hovorka soudí, že české firmy mají aktuálně na Srí Lance dobrou vyjednávací pozici. Česko bylo totiž jednou z prvních zemí, která poskytla ostrovu v Indickém oceánu humanitární a finanční pomoc poté, co jej zasáhla ničívá vlna tsunami. A je tu i další komparativní výhoda, za niž lze vděčit především společnosti MPI. Ta totiž podporovala dodávkami zbraní vládu v Kolombu v jejím boji proti Tamilským Tygrům.
Válka skončila zhruba před dvěma lety, ale střílet se ve Srí Lance nepřestalo. Ministr Martin Kocourek se měl původně setkat se srílanským prezidentem Mahindou Radžapaksem. Jenže tomu v předvečer příjezdu české delegace na předvolebním shromáždění zastřelila opozice jeho přítele a klíčového poradce. Na jednání s Kocourkem místo sebe poslal premiéra. Jak tvrdí zúčastnění, navzdory této překážce byla srílanská mise velmi úspěšná.
Radost mohou mít zejména v pražské zoo, které představitelé Kolomba darovali dva slony. Do Prahy by měli dorazit na jaře příštího roku. „Všichni již o nás vědí a ptají se, kdože jim to v Asii vyfoukl všechny kontrakty,“ hodnotil s trochou nadsázky výsledky ministersko-podnikatelské mise v Asii Kocourek. Obdobně reagovala většina zúčastněných podnikatelů. „Mise byla úspěšná, obchodní vztahy v Indii, ve Vietnamu a na Srí Lance jsou velmi perspektivní,“ prohlásil opoziční poslanec a předseda Hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). Za aktuálního rozložení politických sil v Česku lze jeho reakci považovat za překvapivou. „Doma jsme jako Sparta se Slávií, ale v cizině hrajeme za jeden nároďák,“ vysvětlil Urban.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče