Klopýtání za evropskými miliardami

04. října 2011, 09:08 - Jan Stuchlík
04. října 2011, 09:08

Zatímco někteří správci peněz z fondů Evropské unie už stihli vyčerpat více než polovinu přidělených peněz, jinde výběr a proplácení projektů silně vázne. Špatná je situace třeba v Operačním programu Životní prostředí.

Foto: Profimedia.cz

Česko může do roku 2013 získat ze strukturálních fondů Evropské unie až 751 miliard korun. Jenže vyjádření některých politiků a kauzy, které se kolem části projektů v poslední době vynořují, naznačují, že část těchto peněz by nakonec mohla zůstat v Bruselu. Patrně nejhlasitěji vyhrožoval propadnutím unijních peněz ministr dopravy Pavel Dobeš. Ten při jednání o státním rozpočtu na příští rok požadoval navýšení peněz pro Státní fond dopravní infrastruktury, který financuje mimo jiné stavbu českých dálnic, o minimálně devět miliard korun. Jen tak prý může ministr garantovat, že jeho rezort nebude muset vracet do Bruselu 36 miliard korun. Jenže fond dostal jen čtyři miliardy navíc, které bude moci použít pro povinné spolufinancování projektů s účastí unijních peněz. To by podle Dobeše mohlo v nejhorším případě znamenat, že při zakonzervování rozpočtu fondu na stávající výši i v dalších letech Česko nedokáže utratit zhruba 10 miliard korun, které má od Unie přislíbeny.

Můžeme si za to sami

Problém s vracením dotací ovšem není způsoben jen nedostatkem peněz na spolufinancování. Před časem muselo stáhnout Ředitelství silnic a dálnic žádost o dotaci na silnici z Brna do Mikulova. Z EU přitom mělo na tuto stavbu přitéct 620 milionů korun. O osm miliard dotačních korun se hraje v případě dokončení dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem. Dálnice, kterou brzdí soudní spory ekologů se státem, musí být hotova do roku 2015, aby Česko mohlo její stavbu z evropských peněz financovat.

Potíže s čerpáním unijních fondů měl i ministr školství Josef Dobeš. Tomu zatím „pouze“ hrozilo, že jeho rezort přijde o 1,4 miliardy korun, které by získalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podezřelé projekty se objevily i v Regionálním operačním programu Severozápad. Na ně si chce nyní posvítit Evropská komise. Pokud najde vážná pochybení, nemusí slíbené peníze Česku vyplatit.

Experti se shodují, že podobné potíže si způsobil český stát sám. Mimo jiné tím, že místo několika málo operačních programů, v nichž by se peníze z EU koncentrovaly, vytvořil 18 samostatných programů. Navíc podmínky pro získání dotace bývají administrativně složité.

Životní prostředí na chvostu

Z celkových čísel o čerpání unijních peněz vyplývá, že projektů je ve většině operačních programů dost a jednotlivé orgány už smluvně přidělily většinu přislíbených financí. Do letošního září žadatelé o unijní dotace požadovali o 48,5 procenta více, než na kolik má Česko vůbec nárok. Výběrovým sítem prošlo skoro 27 tisíc projektů, kterým je ve smlouvě vyplacení dotace garantováno. Celkem jde o garanci 523 miliard korun, což je téměř 70 procent ze sumy, na kterou má Česko nárok. Do konce období, na něž jsou peníze z EU vyčleněny, přitom ještě zbývají dva roky.

Nejvíce, 100 procent, zatím z přidělených peněz přislíbilo ministerstvo dopravy v Operačním programu Doprava. Zatím nejhorší je v tomto ohledu ministerstvo životního prostředí, které v Operačním programu Životní prostředí stihlo vybrat projekty v celkové hodnotě necelé čtvrtiny peněz, jež má k dispozici.

Žadatelé o projekty zatím fyzicky od státu vyinkasovali 265 miliard korun, což je zhruba třetina peněz, které Česko může od Unie dostat. To je dáno tím, že většina projektů je stále ve fázi realizace a na proplacení nákladů tedy ještě nemá nárok. Podstatně horší je ovšem bilance České republiky. Peníze žadatelům vyplácí ze svých peněz, respektive ze záloh, které Evropská komise Česku poskytla, a teprve následně po prověření projektu a doložení, že dotace byly utraceny podle pravidel, předkládá do Bruselu žádost o vyplacení peněz z evropského rozpočtu. Zatím takto do Česka z přislíbených 752 miliard korun přiteklo jen 113 miliard. Na druhou stranu je pravda, že takto může Česko vyúčtovávat projekty Evropské komisi až do roku 2017.

O evropské dotace lze stále žádat. Například v Operačním programu Podnikání a inovace je nyní otevřeno pro příjem žádostí sedm programů. U třech skončí lhůta pro podávání žádostí letos. Tři se uzavřou žadatelům příští rok a Projekt CzechAccelerator bude otevřen až do září 2013.

Jízdní řád pro rok 2014

Už nyní se začíná pracovat na tom, jak bude Česko čerpat evropské peníze i v dalším období, které začne rokem 2014. Po zkušenostech s nynějším čerpáním chce ministerstvo pro místní rozvoj výrazně omezit počet operačních programů. Větší roli než nyní by měly v podpoře hrát úvěrové nástroje, které by měly znásobit účinnost dotací. Mezi priority, na něž bude chtít Česko evropské peníze vydat, bude patřit zvýšení konkurenceschopnosti, rozvoj infrastruktury, zvýšení kvality státní správy či boj s chudobou a zlepšování systému péče o zdraví.

Nyní se čeká na Evropskou komisi, která v říjnu zveřejní pravidla, podle nichž se v příštím období budou unijní peníze rozdělovat. Podobu českých operačních programů by následně měla schválit vláda na jaře 2012. Pak je ještě musí obhájit před Evropskou komisí. Teprve když se jí to podaří, bude moci Česko natáhnout ruku pro další evropské miliardy.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče