Klient chce pohodlí

27. prosince 2010, 11:27 - Andrej Zaťko
27. prosince 2010, 11:27

Od privátních bankéřů se očekává více než jen nabídka investičních příležitostí

Český a slovenský trh privátního bankovnictví jsou, navzdory své mírné odlišnosti, víceméně stabilizovanými trhy s bankami, které klientům nabízejí standardní produkty a služby. Přesto se vyvíjejí odlišněji než v zemích s delší tradicí privátního bankovnictví. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že v Česku i na Slovensku dochází k mnohem aktivnějšímu přeskupování klientů. Pokud se klienti rozhodnou banku změnit, činí tak většinou sami, na základě vlastního rozhodnutí. Vybrat si mohou ze dvou typů finančních institucí. Na jedné straně se jim nabízejí velké retailové banky se svými odděleními privátního bankovnictví, kde dostanou standardizované služby a balíčky v zásadě s uzavřenou architekturou. Na straně druhé mají možnost si vybrat služby z nabídky „butikových“ bank specializovaných na privátní bankovnictví, do kterých klienti přecházejí, protože se jim líbí styl investování, výnos a především individuální přístup. Toto přeskupování klientů bude trvat delší dobu a výsledkem bude rozdělení klientů na ty, kteří očekávají kvalitní standard, a na ty, kteří chtějí ještě něco víc.

Stále jen okrajové trhy

Potenciál pro tento segment – jehož velikost vyplývá z ekonomického prostředí obou zemí – je na světově, a dokonce i evropské poměry poměrně malý a pro velké mezinárodní hráče v oblasti služeb privátního bankovnictví méně zajímavý. V oblasti nabídky produktů, ale hlavně poptávky po službách je trh Česka i Slovenska srovnatelný. Jediný rozdíl vidím v tom, že v Česku je rozvinutější lokální kapitálový trh a velmi mnoho investorů má svoje vlastní akciová portfolia složená převážně z domácích akciových titulů. Do trhu privátního bankovnictví se finanční krize v obou zemích promítla jen omezeně. Nejvíce postihla lidi s nejnižšími příjmy, bez úspor a ty, kteří splácejí úvěry. Na majetku movitějších lidí se krize odrazila podstatně méně. Souvisí to s větší diverzifikací při investování, která je nejefektivnější při větších objemech volných zdrojů. Z dlouhodobého pohledu uměli ti majetní a podnikavější lidé krizi využít pro laciné nákupy, a tak si připravili potenciál pro další výraznější zisky do budoucna. Obecně platí, že bohatí lidé bohatnou rychleji.

Otevřít dveře

Co by vlastně měly privátní banky klientům nabízet a na koho by se měly zaměřit? Zastávám názor, že dveře privátního bankovnictví by se měly otevírat širšímu okruhu klientů. Vždyť i pro klienta s volným majetkem 100 000 eur lze poskytnout něco víc než jen přepážku v bance, běžný účet anebo standardní podílové fondy. Samozřejmě takový klient nebude požadovat náročné služby jako strukturování majetku či komplikovaná investiční schémata. Naopak pro náročnější klienty jsou určeny služby správy majetku (wealth management) a nadstandardní služby jako například family office (všechny služby pod jednou střechou). V posledním roce (i navzdory krizi) začali klienti velmi intenzivně využívat služby lifestyle managementu (concierge), kde se vyškolený tým lidí stará o klientovo soukromí.

Proměna investiční struktury

Drtivá většina klientů zažila finanční krizi vůbec poprvé, a proto mnoho z nich úplně změnilo pohled na investování. Nyní se prioritně obracejí ke garantovaným investicím a fixním výnosům. Část zdrojů si odkládají do budoucna, což je znát především u lidí, kteří stále podnikají a byli zvyklí svoji volnou likviditu vracet zpět do podnikání. Teď o něco více přemýšlejí nad budoucností. V čase finanční krize se investoři obraceli a obracejí k tradičním investičním titulům, jako jsou zlato, diamanty, půda, nemovitosti a další komodity, které pro ně znamenají jistotu. Když se bojí svoje úspory investovat do akcií nebo dluhopisů, když nevěří ekonomice a bankám, jsou pro ně právě tyto investice zajímavé. Je ale lepší peníze ukládat do dnes tolik populárního zlata, které se může stát další investiční bublinou, nebo peníze výhodně investovat do podílových fondů? Právě na takové otázky by měl umět nalézt odpověď zkušený privátní bankéř, který dokáže odhadnout vývoj trhu v dlouhodobém horizontu a podle toho navrhnout klientovi složení portfolia. Trendy ovšem ukazují, že s nabídkou „pouze“ investičních příležitostí si privátní banky dlouho nevystačí. Klienti žádají komfort nejen pro své peníze, ale i pro své podnikání a svou rodinu. To je podle mne cesta, kterou se musejí privátní banky vydat.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče