Klid před bouří

04. března 2011, 12:59 - Jan Hrbáček
04. března 2011, 12:59

Česká pošta

Českou poštu svírají po vynuceném odchodu generální ředitelky kleště nejistoty

Centrálou České pošty v pražské Jindřišské ulici prostupuje všudypřítomná nervozita. Se sociální demokracií spojovaná šéfka Marcela Hrdá byla odvolána, i když se zdá, že finanční situace pošty se začala pomalu obracet k lepšímu. A to za ni lobbovali i zkušení zákulisní hráči.
Výběr ministra vnitra a čas teď tedy ukáží, zda státní podnik s pravděpodobně největším počtem ředitelů v této zemi zůstane společností s množstvím socialistických reziduí, kde se dají uhrát šikovně nastavené zakázky, nebo se promění v moderní konkurenceschopnou firmu.

Patnáct minut a dost

Podle předpokladů den po schůzi vlády, tedy nejspíš ve čtvrtek, má výběrová komise otevřít obálky s adepty na uprázdněné ředitelské křeslo. Uchazeči, které podle rozhodnutí ministerstva vnitra doporučila nepříliš známá personální agentura Kaufmann & Kaufmann, by měli ve zhruba patnáctiminutovém veřejném projevu prezentovat svoje představy o vedení a směřování pošty. Komisaři následně na uzavřeném jednání posoudí výsledky psychotestů a jejich manažerské schopnosti. Výběr nového ředitele pak už bude plně v rukou ministra Radka Johna.
Zatímco na začátku roku byl jako nejžhavější kandidát zmiňován někdejší šéf české pobočky Foxconnu Miloslav Rut, dnes je jím podle posledních neoficiálních poznatků nekonfliktní Kalouskův člověk – šéf dozorčí rady České pošty (ČP) Jiří Maceška. Předběžné favorizování některých adeptů ale může být dosti ošidné, jak se ukázalo například při nedávném výběru policejního prezidenta.
Podle neoficiálních informací z ministerstva vnitra je po Maceškovi nyní favoritem číslo dvě bývalý zástupce ředitele tohoto státního podniku Michal Vodrážka, jehož minulé působení v ČP je spojováno s některými spornými provozními i ekonomickými kroky. Dalšími uchazeči jsou první náměstek ředitele pošty Petr Zatloukal a šéf konkurenční společnosti TNT Post Petr Zháňal.

Kdo s kým

„Klíčovým úkolem nového ředitele bude příprava na úplnou liberalizaci poštovního trhu, příprava transformace na akciovou společnost a vytvoření koncepce v horizontu následujících deseti až patnácti let,“ odpovědělo ministerstvo vnitra na otázky, jaké by měly být priority nového vedení pošty.
Ohledně samotného výběru kandidátů však ministerstvo odmítá odpovědět na jakoukoli konkrétní otázku. „Jména uchazečů nebudeme do zahájení samotného výběrového řízení zveřejňovat ani komentovat,“ zareagoval na dotazy týdeníku EURO mluvčí ministerstva Pavel Novák. Stejně neoblomní byli členové výběrové komise. „Jsme vázáni mlčenlivostí,“ říkají jako jeden muž náměstci ministra vnitra a financí František Vavera a Zdeněk Zajíček.
Ať už bude zvolen kdokoli, očekávají se kromě jiného další změny na významných postech podniku. Pokud by například neuspěl stávající první náměstek Zatloukal, je podle kuloárních informací z pošty připraven z firmy odejít.
Ve hře je i varianta, že by do tohoto uprázdněného křesla mohl usednout některý z dvou dalších kandidátů, Rut nebo Vodrážka. Posledně jmenovaný má přitom podle stejných zdrojů osobní problém s už zmíněným Zatloukalem.
Otázkou také bude, jaký dopad bude mít jmenování nového generálního ředitele na stávajícího muže číslo dvě v poště – vrchního ředitele divize korporátní služby a řízení lidských zdrojů Vladimíra Měkotu.
Poštu by přitom koncem léta mělo navíc opustit zhruba 1700 lidí. V tomto případě jde ale o krok plánovaný, který je zmíněn i v kolektivní smlouvě.

Jak ušetřit

Nového ředitele nečeká jen zeštíhlení a zefektivnění chodu firmy, musí také hledat možné zdroje úspor. V minulosti totiž pošta uzavřela nebo se alespoň snažila uzavřít kontrakty, které se aktuálně ukazují jako nepříliš výhodné.
Zmiňme například nedávné výběrové řízení na poštovní dodávky, které bylo zjevně šito na míru známému prodejci Fordů Antonínu Charouzovi. Jak se zjistilo, zakázka byla nastavena tak, že klíčovou roli sehrálo pár kilogramů navíc, které byly fordy oproti konkurenci schopny uvézt.
Další ilustrací může být naštěstí nerealizovaná úvaha o celkové obnově autoparku (zhruba čtyři tisíce aut) a nákupu vozidel výhradně s pohonem na LPG. Pokud bude chtít nový šéf pošty skutečně pracovat jako správný hospodář, bude muset přezkoumat telekomunikační kontrakty, smlouvy na dodávky IT produktů nebo paliv. Podle informací zevnitř pošty se dají smlouvy s poskytovateli spojení přes pevné linky (O2), mobily (T-Mobile) nebo karet na čerpání pohonných hmot (CCS) nastavit mnohem výhodněji.
Kvůli poslední záležitosti dokonce pošta zvažuje zřízení takzvaných nádvorních čerpacích stanic, tedy benzinek v regionálních centrálách, čímž by obešla nezanedbatelné marže pumpařů.
Když se týdeník EURO zeptal, kolik pošta platí klíčovým dodavatelům služeb, nedostal žádnou odpověď. „Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodní vztah, nebudeme bez souhlasu druhé strany zveřejňovat žádné informace o platbách,“ odepsala mluvčí pošty Marta Selicharová.
Podle zjištění týdeníku EURO je celkem reálné, že by pošta koupila svého konkurenta TNT Post. Ztrátová společnost, která umí doručovat i jiné formáty než pošta, by mohla být zajímavou akvizicí, která by mohla zvýšit konkurenceschopnost ČP. Podle některých neoficiálních informací by mohla být k mání za zhruba 120 milionů korun.
Pošta by mohla také výrazně ušetřit prodejem některých poboček nebo svého, pro developery lukrativního, centrálního komplexu v pražské Jindřišské ulici.

Chybí jasný cíl

Problémem spočívá v tom, že není jasně dáno (a tento záměr zatím nezná ani výběrová komise), zda má být nový ředitel jmenován na přechodné období, nebo naopak na dlouhodobé. Zda má firmu jen stabilizovat a pomalu připravit pro privatizaci, nebo se s ním bude naopak počítat i po prodeji části společnosti do rukou soukromého kapitálu. Jedno je jasné, stávající počet zhruba 37 tisíc zaměstnanců ani nynější množství poboček nejsou do budoucna udržitelné. Podle člena výběrové komise Františka Vavery bude při posuzování uchazečů na generálního ředitele zásadní to, jak chtějí poštu směřovat při připravované transformaci a v souvislosti s blížící se ztrátou monopolu na poštovní služby (v roce 2013). „Za současné situace nevidím reálnou možnost udržení takového kolosu. Je potřeba zanalyzovat síť poboček, zhodnotit celkovou činnost pošty, a zejména vše zohlednit podle územního členění státu … Důležité bude také to, jak se uchazeč postaví k systému datových schránek, tedy k financování některých již rozběhlých projektů,“ řekl Vavera.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče