Klasické teorie už neplatí

16. dubna 2009, 15:43 - Luděk Bednář
16. dubna 2009, 15:43

Většina manažerů se domnívá, že státní finanční simuly povedou k inflaci

Myslíte si, že státní finanční injekce globálně posílí inflaci?

  • Ano 66,2 %
  • Ne 22,8 %
  • Nevím 11 %

Ministr financí Miroslav Kalousek nedávno upozornil, že po odeznění světové hospodářské krize hrozí prudký nárůst inflace. Jeho obavy sdílejí němečtí politici. Dle nich by mohl nastat tlak na dlouhodobý růst inflace, což by způsobilo další cenové bubliny na trzích. Německý ministr financí Peer Steinbrück prohlásil: „Do ekonomiky se lije tolik peněz, že by kapitálový trh mohl být finančně předimenzován, což by po zotavení světové ekonomiky mohlo vyústit ve vysokou inflaci.“ Souhlasí s ním 66,2 procenta manažerů.
Patří k nim i tento respondent: „Mnoho států začne mít potíže prodat obligace, proto se uchýlí k ,tisknutí‘ peněz, což zvýší inflační tlaky. Inflace je koneckonců jednou z možností, jak zjednodušit splácení státního dluhu. Jen doufám, že opatření Obamovy administrativy a Fedu budou mít méně drastické důsledky než rafinovaná ekonomická politika zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho. Nedivil bych se však, kdyby se inflace v USA vyhoupla na dvojcifernou.“
Podporu nachází v odpovědi: „Vlády a centrální banky nenajdou dost síly, aby začaly razantně stahovat napumpovanou likviditu, až bude inflačně působit. A pokud snad začnou, bude to špatná zpráva pro růst HDP. Státy vyberou méně na daních – nebo alespoň méně, než by vybraly, kdyby byla vyšší inflace – a proto se jim budou hůř splácet dluhy.“
Opačný názor zaujímá jiný manažer: „V případě současné globální finanční krize máme co do činění s neobvyklým ekonomickým problémem, protože ani klasické, ani neoklasické teorie neplatí. Krize hypotečního trhu v USA se potichu přelila do finanční sféry a zasahuje firmy, které s trhem nemovitostí nemají nic společného. V tom je tato globální krize úplně jiná než předchozí.
Většina ekonomicky neerudovaných lidí má problém se v situaci orientovat. I domácnosti, v nichž se krize dosud neprojevila, zareagovaly ,šlápnutím na brzdu‘ rodinných výdajů a utrácejí s velkou rozvahou. Tím tlačí obchodníky, kteří by jinak v době krize kvůli udržení vysokých cen likvidovali nadprodukci, aby nabízeli zákazníkům slevy. Proto jsme svědky nebývalých reklamních akcí, které lákají spotřebitele na ještě před rokem nepředstavitelně nízké ceny i kvalitních výrobků.
Budoucí situaci navíc nelze předvídat ani seriozně prognózovat. Nepředpokládám proto, byť to odporuje klasické ekonomické teorii, že se peníze nalité do ekonomiky státními finančními zásahy vrátí jako bumerang formou nákladové či jiné inflace – a to do určitého stadia globální krize. Onoho stadia se dosáhne ve chvíli bodu zvratu neboli lidově řečeno, až ,si sáhneme na dno‘. V této chvíli však státní zásahy do ekonomiky musejí okamžitě přestat, jinak se krize zacyklí ve spodní úvrati.
V současné globální finanční krizi sázím spíše na ekonomické teorie Miltona Friedmana než na neoklasické. A doufám, že politici, především američtí, budou mít schopné ekonomické poradce, kteří jim přeloží Friedmanovy teorie do srozumitelné řeči, aby je mohli použít v praxi. Od nich by to pak měl převzít zbytek světa. Současná světová ekonomika mi připomíná ekonomickou situaci v Chile v šedesátých letech minulého století. A byl to právě Friedman, který ukázal, kudy z toho ,pekla‘ vede cesta. Hledání třetí nebo čtvrté cesty nás může zavést jen na ,highway to hell‘, tedy do pekel.“
Nesouhlasí s ním další respondent: „Jak jinak by to mohlo být, rozjede-li se rotačka? Přesně v duchu podvědomého přesvědčení nových ekonomů, že peníze vznikají v tiskárně. Státní injekce nejsou nic jiného, než to, že se s pomocí nezřízených výdajů přečerpají hodnoty produkované tvořivými lidmi (firmami) k těm, kdo nic neumějí a čekají na manu nebeskou. Bude to paralyzovat tvůrčí síly společnosti. Je to velmi socialistické a vede to do pekel. Značně to zkrátí dobu k zániku západní civilizace.“
Oponuje mu tento manažer: „Státní finanční injekce neposílí inflaci, pouze zachrání neschopné manažery a jejich firmy, kteří mnoho let žili nad poměry a teď žadoní u států o podporu. Tu si pak rozdělí ve formě manažerských prémií – viz AIG – nebo si koupí nové tryskáče.“
Chmurná vize se objevuje v další kladné odpovědi: „Státní injekce povedou k vyšší inflaci. Je to předposlední způsob, jak vyřešit hrozivě narůstající státní dluh mnoha zemí a z něj vyplývající výši dluhové služby, která bude neúměrně zatěžovat jejich rozpočty. Tím posledním způsobem je válka.“

Odpovídalo 145 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče