Klásek už si nezamele

30. dubna 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
30. dubna 2007, 00:00

VODNÍ MLÝN V DAŠICÍCH Městečko Dašice leží přibližně deset kilometrů východně od Pardubic. Pochlubit se může hned několika památkami, mezi které patří i novorenesanční vodní mlýn. Cenná stavba však chátrá a čeká na nové využití. Dašický mlýn stojí jen pár kroků východně od náměstí na rohu ulic Komenského a Štenclovy.

VODNÍ MLÝN V DAŠICÍCH Městečko Dašice leží přibližně deset kilometrů východně od Pardubic. Pochlubit se může hned několika památkami, mezi které patří i novorenesanční vodní mlýn. Cenná stavba však chátrá a čeká na nové využití.

Dašický mlýn stojí jen pár kroků východně od náměstí na rohu ulic Komenského a Štenclovy. Je to mohutná čtyřpodlažní budova z režných neomítaných cihel, která je spolu s kostelem hlavní dominantou městečka. Leží na břehu řeky Loučné v areálu rozlehlého dvora, jehož součástí jsou ještě stodola, malý domek a unikátní historický vodojem.

Budova je v relativně zachovalém stavu a má dokonce nově pokrytou střechu. Jen vnitřní vybavení zcela chybí a při dalším využití do něj bude nutné výrazněji investovat. Současný majitel Tomáš Klásek ale již s mlýnem žádné plány nemá a nabízí nemovitost prostřednictvím realitní kanceláře Genera k prodeji. Cena je stanovena na přijatelných 1,25 milionu korun.

V PANSKÉM NÁJMU

Obec Dašice vznikla přibližně roku 1318 kolem nevelké vodní tvrze a jméno dostala po zakladateli Dašovi či Daškovi. Pozdější majitelé panství se již psali jako vladykové z Dašic a do dějin se zapsali například otevřeným protestem proti upálení Mistra Jana Husa v roce 1415. V postupně se rozrůstající obci nechali brzy vybudovat kostel Narození Panny Marie a také malý vodní mlýn, který později pronajímali soukromým mlynářům.

Po Dašických získali panství páni z Pernštejna, kteří v předchozím hospodaření s mlýnem nadále pokračovali. Objekt sice postupně přešel do dědičného držení jednotlivých mlynářů, vrchnost nad ním ale stále měla kontrolu. Vymanit se z moci šlechty dokázal teprve na počátku 18. století mlynář Jan Seifert.

PŘECHOD NA AUTOMAT

Roku 1679 dašický mlýn vyhořel, byl však brzy opraven a pracoval dál. Druhý požár v roce 1804 už byl horší. Téměř celá budova, zapálená od sousední pily, lehla popelem, a tehdejšímu mlynáři Janu Steichmannovi trvalo velmi dlouho, než mohl znovu spustit výrobu.

Mlýn fungoval dalších sto let, po roce 1900 ale bylo jeho vybavení již zastaralé a nutně potřebovalo modernizaci. Mlynář Prokeš však vzniklý problém vyřešil po svém - naproti původní budově nechal roku 1911 postavit zcela nový automatický mlýn, čímž celkovou produkci výrazně zvýšil. Ve třicátých letech minulého století byly do podniku instalovány i dvě ležaté Kaplanovy turbíny a mlýn začal fungovat také jako malá elektrárna. Elektrickou energii ostatně vyrábí dosud - již déle než sedmdesát let.

POPIS OBJEKTU název Dašický mlýn místo Dašice kraj Pardubický lokace č. p. 28, 35 typ mlýn stav chátrající využití částečné kult. památka od roku 1958 nabízí Genera, s.r.o. cena 1,25 milionu Kč

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče