Klára Šplíchalová: Češi jsou mistři světa v darování při krizích a katastrofách

01. července 2012, 02:19 - Dalibor Dostál
01. července 2012, 02:19

Darování na dobročinnost bude podle ředitelky Fóra dárců Kláry Šplíchalové stále více spojeno s on-line metodami. Jejich dostupnost je pro veřejnost stále větší. Právě Fórum dárců přispělo za patnáct let své existence nejen k rozvoji dárcovských metod, ale také ke kultivaci českého dárcovského prostředí. Jako jediná zastřešující organizace pro nadace a nadační fondy nastavuje v Česku standardy transparentnosti a kvality, které jsou obvyklé ve vyspělých zemích. Navíc přináší do Česka i klíčové…

 

Foto: FD

V posledním celosvětovém výzkumu charity World Giving Index prestižního Gallupova ústavu skončilo Česko  na úrovni zemí, jako je Azerbajdžán nebo Moldavsko, tedy mezi státy, kam se obvykle nejsme zvyklí zařazovat. Navíc si oproti předchozímu roku o několik příček pohoršilo. Ukazují tato čísla nějaký negativní trend v českém dárcovství?

 Tento výzkum provádí renomovaná organizace, ale musíme brát v úvahu také to, žeje globální a pracuje s několika málo tématy, k nimž se v různých částech světa přistupuje různě. Jiné výzkumy a porovnání přinášejí optimističtější výsledky. V každém případě je ale pravda, že Češi jsou štědří a připraveni darovat hlavně při velkých humanitárních katastrofách nebo přírodních neštěstích. Ať už to byly povodně v Česku nebo zemětřesení na Haiti. Ale co se týká dlouhodobé pomoci, třeba pravidelně každý měsíc přispívat vybrané organizaci nebo pomáhat jako dobrovolník v nemocnici nebo domově důchodců, to  u nás zatím  ještě není příliš obvyklé.

Čím to je, že v okamžité pomoci jsme v podstatě mistři světa, ale dlouhodobou pomoc se nedaří nastartovat?

Co se týká jednorázové pomoci, přispívá k tomuto výjimečnému postavení České republiky určitě možnost posílat dárcovské esemesky.Ty ve světě nejsou běžné a nejsou rozšířené, a u nás si získaly velkou oblibu veřejnosti. K tomu, že v dlouhodobé pomoci zaostáváme,  určitě přispěla čtyřicetiletá pauza v občanské společnosti a vnímání, že o lidi v nouzi a řešení problémů by se měl postarat stát. Změnit tento přístup,  postoje a chování zabere nějaký čas.

Vidíte nějaké trendy ke zlepšení?

Určitě je vidět, že mladá generace je v tomto ohledu podstatně otevřenější, ať už se to týká zodpovědného přístupu k životu, třídění odpadů, nakupování u lokálních zemědělců, postojům k životnímu prostředí nebo přístupu k charitě a dobročinným organizacím. Je vidět, že se situace pozvolna mění.  

V Česku nejsou jako jediné z okolních zemí daňové asignace, tedy možnost nasměrovat určité procento z daní na konkrétní dobročinné účely. Zkušenosti ze sousedního Slovenska s nimi nejsou příliš dobré, přesto, mohly by v Česku i něčemu pomoci?

Zkušenosti jsou různorodé. Někde zaznívají kritické hlasy, že je to takové darování „nanečisto“, kdy lidé i firmy darují peníze, které by stejně odvedly státu. Dává jim to do jisté míry pocit, že už vlastně na dobročinnost darovali a do skutečného dárcovství se pak nezapojují. Což reálné dárcovství spíše omezuje  .

Jak je na tom individuální dárcovství v Česku?

Krize nekrize, výše darů, které si lidé odepisují z daní, je stále zhruba na stejné úrovni 1,4 miliardy korun. Počet lidí, kteří darují, mírně klesá, ale roste průměrná výše daru, která je kolem jedenácti tisíc korun na osobu. Do této částky však není zahrnuta část peněz z veřejných sbírek, které tvoří většinou drobné dary, které si lidé většinou neodečítají.

Kromě DMS jste dali před třemi lety lidem možnost darovat také on-line metodami v rámci projektu Darujsprávně.cz, je elektronické darování současný trend?

Lidé čím dál tím méně přispívají na sbírky na ulicích,. I čísla z Velké Británie ukazují, že za pět let budou chtít lidé v devadesáti procentech darovat on-line. A to i v případě, že budou osloveni na ulici nějakou kampaní nebo formou nějakého apelu. Protože mají chytré telefony, iPady, notebooky, mini-laptopy… Lidé tak mají k on-line darování stále snazší přístup, jeho formy jsou velmi jednoduché a velmi inspirativní. Navíc organizace většinou dovedou velmi dobře vysvětlit, na co člověk přispívá i relativně malou částkou,. Například, že za pět euro může být očkováno jedno dítě v Africe nebo bude mít konkrétní množství pitné vody a podobně. Na podobně srozumitelné a úderné kampaně lidé  rádi přispějí.

Od devadesátých let se často se diskutuje o transparentnosti českého nadačního prostředí. Vnímá už dostatečně veřejnost, že se v tomto ohledu celý sektor výrazně posunul?

Ještě než se nadační a neziskový sektor počátkem devadesátých let znovu pořádně zrodil, tak došlo k několika problematickým kauzám, které mu poškodily reputaci ještě dřív, než si ji mohl pořádně vybudovat. I kvůli tomu, že tehdy chyběla adekvátní právní úprava. I proto byl takový tlak ze strany nadací na zpřísnění zákona o nadacích a fondech, která v roce 1998 velmi výrazně očistila nadační prostředí. Dnes máme nejpřísnější podmínky pro nadace v celé Evropě. Nadace si od té doby postupně budují svůj kredit.  I když s předsudky nebo určitou mírou nedůvěry se možná někteří setkávají i dnes.

Obnovit důvěru v nadace pomáhá i Známka kvality, kterou jste začali udělovat. V čem se odlišují nadace, které ji mají, od stovek dalších?

Známka kvality je určená pro naše členy a její hlavní přidaná hodnota je v tom, že kromě transparentních procesů uvnitř nadací a kvalitních výsledků práce mají držitelé známky i velmi transparentní komunikaci směrem ke svým partnerům, dárcům a veřejnosti. Rozhodli se prostě pro dobrovolné vysoké standardy kvalitní a transparentní nadační práce.

Učí se i dárci směrovat pomoc především prověřeným organizacím?

Věřím, že ano. Je tady na dvě stě prověřených organizací zapojených do projektů DMS a Darujsprávně.cz a lidé si zvykli oba tyto projekty používat pro podporu dobročinných akcí. každý raději podpoří takovou organizaci, kterou dobře zná, ať už s celostátní působností s dobrým renomé a reputací nebo lokální, místní organizace, o jejichž kvalitní a transparentní práci se mohu přesvědčit na vlastní oči.                                                                             

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče