Klady, ale i špatná infrastruktura

18. února 2009, 00:00 - Martin Chamr
18. února 2009, 00:00

Polský trh je nám blízký nejen ze zeměpisného hlediska. Proniknout na něj se může vyplatit. V této zemi se setkáme nejen s podobnou mentalitou, ale i s příbuzným právním prostředím.

Ten, kdo se rozhodne začít s podnikáním v Polsku, by měl přesto uvážit několik odlišností a možných komplikací. Právní prostředí Polska je velmi blízké právnímu řádu České republiky. Přesto je při zahájení podnikání nutné počítat s některými odchylkami. Před expanzí na tyto trhy je proto třeba zvážit nejen přínosy, ale také možné komplikace a úskalí. Polsko je velká země, a tedy obrovský trh s mnoha možnostmi. I zde však existují obory, v nichž je snadné prorazit a obory, u nichž je na místě vstup na polský trh pečlivě uvážit v souvislosti s podnikatelským záměrem.

Cestou necestou do Varšavy

Cestování po Polsku, především pokud je nutné být na daném místě v určitou dobu, je komplikované. Automobilem to z jednoho města do druhého může při vzdálenosti pouhých 200 kilometrů trvat i osm hodin. S těmito komplikacemi je nutné počítat nejen v případě obchodních schůzek a vyřizování formalit na úřadech, ale samozřejmě také při podnikání samotném. Jakákoliv komodita, která neklade velké nároky na logistiku, má mnohem větší šanci prorazit a uspět. Typicky tedy služby nebo produkty, které lze bez obtíží dopravovat poštou nebo elektronicky.

V ostatních případech je dobré předem zkonzultovat podnikatelský záměr s někým, kdo zná dobře polský trh. Například komodity jako nábytek nebo potraviny se zde budou složitě prosazovat, Polsko je v těchto oborech velmi soběstačné a pro obchodníka neznalého místních poměrů je zde úspěch více než nejistý. Odborné služby a poradenství jsou naproti tomu stále žádané, a to i kvůli skutečnosti, že Polsko se dlouhodobě potýká s vysokou mírou emigrace kvalifikovaných a vysokoškolsky vzdělaných osob.

Při rozhodnutí, zda do Polska vyvážet nebo sem přesunout výrobu, hrají roli v podstatě stejné faktory. Přesunutí výroby může být výhodné s ohledem na výrobní náklady, průměrná mzda je zde nižší než v České republice (přibližně 3165 zlotých, což je v přepočtu zhruba 21 389 korun). Je však opět třeba zvážit náklady na dopravu a související procesy, které budou s velkou pravděpodobností významně vyšší než v česku.

V případě vývozu do Polska jsou logistika a poptávka takřka jedinými kritérii, které je třeba uvážit. Pokud se rozhodnete pro založení výrobního závodu v Polsku, přesunete tam část výroby, čímž minimalizujete nevýhody špatné infrastruktury. Pro tyto případy je vhodné zvážit také možnosti akvizice nebo fúze s lokálním partnerem, který již disponuje jistým know-how a vybavením. Pro přesun výroby nebo založení pobočky pro poskytování služeb pro vás bude výhodné (a v mnoha případech nezbytné) založení nové obchodní společnosti podle polského právního řádu. Výhodou je nejen větší důvěra polských obchodních partnerů, ale opět minimalizace nákladů z hlediska dopravy, zaměstnanců a především daní, neboť například daň z příjmů je zde pouze 19 procent.

Kouzla polských úřadů

VÝHODY POLSKÉHO TRHU

• jazyková, kulturní i společenská blízkost

• větší trh než český, velké možnosti uplatnění výrobků a služeb

• velká podnikavost Poláků, vysoká míra spolupráce, ochota

• rostoucí trh

• možnosti rozvoje v mnoha oborech činnosti

• daňové výhody – například daň z příjmů pouze 19 procent

• podobnost právního systému

• menší náklady na mzdy (průměrná mzda činí 3165 zlotých – 21 389 korun)

V případě založení nové společnosti nebo organizační složky (pobočky) je možné vybrat si z několika právních forem. Existují zde ekvivalenty obou nejčastějších právních forem obchodních společností, tak jak je známe z České republiky. Společnost s ručením omezeným je zde označována Sp. z o. o. (celý název zní Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością) a akciová společnost, značená jako S. A. (Spółka akcyjna). I zde je navíc možnost založení evropské společnosti, tak jak ji známe v České republice – v Polsku však nese název Spółka europejska.

Pro zahájení podnikání v Polsku je třeba projít procedurou, která trvá zpravidla šest týdnů. U většiny právnických osob je k založení nutné sepsání zakladatelských dokumentů ve formě notářského zápisu. Dále je nutné provést zápis do obchodního rejstříku (KRS - Krajowy Rejestr Sądowy), který je hotov většinou za tři až pět týdnů, a registrace REGON (Krajowy Rejestr Urzędowy Podmiotów Gospodarki Narodowej), který subjektu přiděluje statistické číslo, což je obdoba našeho identifikačního čísla. Následuje registrace na finančním úřadě a přidělení čísla NIP, které má shodnou funkci jako české DIČ. V Polsku se rozlišuje NIP, který platí pro trh v rámci Polska a EU NIP, což je daňová registrace určená pro podnikání v rámci Evropské unie.

Vzhledem k již zmíněné špatné infrastruktuře a nedostatečné internetizaci státní správy je třeba počítat se souvisejícími náklady. Zápis lze provést pouze u rejstříkového soudu, který je místně příslušný podle sídla podnikání. V Polsku je takových soudů zhruba 60 a každý v rámci právních předpisů uplatňuje poněkud odlišná pravidla. To, co jeden soud bez potíží schválí, může být u jiného neřešitelný problém. Kvůli tomu mohou nastat další komplikace – logistické, organizační, časové, a logicky též finanční.

Listiny není nutné nijak zvláštně legalizovat, je nezbytné pouze jejich notářské ověření a apostilizace ověřených podpisů (apostila je ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí). I když Polsko a Česká republika mají podepsánu Haagskou úmluvu o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, některé úřady aspostilu dokumentů vyžadují. Jedná se o jednu z mnoha komplikací, na které může český podnikatel v Polsku narazit. Samozřejmě veškeré dokumenty musí být přeloženy soudním překladatelem do polského jazyka.

Čas dražší než peníze

Základní kapitál činí u polského eseróčka 50 tisíc zlotých, u akciovky 500 tisíc. Nespornou výhodou však je, že základní kapitál není třeba vkládat na vázaný účet v bance. Průměrné náklady na založení polské verze společnosti s ručením omezeným tak činí přibližně 9000 zlotých (63 tisíc korun). Náklady na založení polské akciové společnosti pak asi 12 tisíc zlotých (84 tisíc korun).

Celý proces založení společnosti je pro podnikatele bez znalosti postupů a prostředí, případně bez jazykové výbavy, poměrně náročnou záležitostí, a to jak z hlediska času, tak s ohledem na nutné výdaje. Proto české společnosti, které se rozhodnou expandovat na polský trh, využívají častěji služeb firem, které založení společnosti zprostředkují nebo disponují takzvanými ready-made společnostmi. Ty jsou k podnikání připraveny takřka ihned. Nespornou výhodou nákupu „společosti na klíč“ nebo ready-made firmy je výrazně větší pohodlí a minimum formalit, které na klienta jinak čekají.

Nákup takové společnosti umožní začít podnikat takřka ihned, bez čekání na uplynutí zákonných l
hůt, a s jistotou, že společnost nevyvíjela žádnou činnost a je takzvaně „čistá“, tedy bez jakýchkoliv závazků nebo obchodní historie. V tomto případě rovněž odpadá nutnost složení základního kapitálu. Odborné firmy jsou navíc schopny doporučit podnikateli také další prověřené odborníky, například daňové poradce, účetní, notáře nebo poskytovatele sídel.

Jinou možností, jak zahájit podnikání v Polsku, je nákup již existující a fungující společnosti nebo podniku (akvizice). Výhodou je, že není nutné budovat vlastní struktury společnosti. Nevýhodou pak samozřejmě to, že je nutné přizpůsobit starou strukturu nové situaci. Zde mohou nastat komplikace. I takové služby je však možné zajistit prostřednictvím specializovaných firem. Ty pak mohou podle zadání najít společnost vhodnou ke koupi a zastupovat kupujícího při jednáních o nákupu společnosti i samotné proceduře převodu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče