Khadžuráho není jen erotická gymnastika

25. června 2011, 05:11 - Tomáš Stingl
25. června 2011, 05:11

Erotické sochy zdobící chrámy v Khadžuráhu se staly jedním z nejznámějších symbolů Indie. Proč staří Indové už v desátém století ztvárňovali tak otevřené sexuální výjevy, o tom se vědci dodnes přou. Pro turisty jsou ale sousoší zachycující krkolomné sexuální polohy obdivovanou senzací.

Foto: Profimedia

Kámasútra, kniha popisující roztodivné sexuální polohy. Také divoká erotická sousoší v Khadžuráhu. Tyto symboly si mnoho lidí představí, když se řekne Indie. Je to paradox. Indové dnes patří v porovnání s promiskuitním západním světem k nejzdrženlivějším národům planety.

Odvážnější než Kámasútra

Proč někdejší sochařští mistři ztvárnili v Khadžuráhu tak odvážné výjevy, na tom se dodnes věda neshodla. Každopádně je asi mylné spojovat tyto erotické sochy s Kámasútrou. Tato kniha totiž zavrhuje pohlavní styk se zvířaty a také nemluví o skupinovém sexu.

Pravděpodobnější je inspirace sochařů v tantrickém učení, kdy pohlavní styk má symbolizovat spojení opačných polarit vesmíru. Další teorie říkají, že erotismus Khadžuráha čerpá inspiraci z prastarého šamanismu a divokých rituálů plodnosti.

Stereotypní představa Indie jako ráje prostopášnosti a uvolněných mravů ale trvá. Vizuálně tento stereotyp ztělesnila právě sousoší v Khadžuráhu, jejichž fotografie patří k nejčastějším vizitkám Indie.

Město Khadžuráho leží hluboko v nitru Indie ve státě Madhjapradéš. Chrámy zde postavila už v 10. století našeho letopočtu vládnoucí dynastie Čandélů. Jsou postaveny převážně z pískovce. Vzhledem k tomu, jak zranitelný je to materiál, jsou chrámy překvapivě dobře zachovány. Z původních více než 80 staveb ovšem dnes stojí už jen dvacítka chrámů.

Britské vojáky pohoršila hříšná sousoší Lokalita byla navíc dlouhou dobu opuštěna a zapomenuta v džungli. Až v polovině 19. století ji pro svět znovuobjevili britští koloniální vojáci, kteří byli pohoršeni tím, že mohou chrámy coby náboženské stavby mít tak obscénní výzdobu. Chrámy Khadžuráha Areál s dvacítkou středověkých chrámů se nachází v malém indickém městě Khadžuráho ve státě Madhjapradéš. Jak se sem dostanete Potřebujete turistické vízum, které vám vystaví indická ambasáda v Praze. Poplatek je 800 korun a vízum platí až šest měsíců. Khadžuráho najdete v centrální části Indie. Můžete vyrazit z Bombaje, ale blíže to je z hlavního indického města Dillí. Do něj létají pravidelné lety z Evropy, zpáteční letenka se dá pořídit už za 15 tisíc korun. Z Dillí jeďte nočním autobusem nebo vlakem do města Džhánsí. Tam přestupte na místní autobus do Khadžuráha. Kde se můžete ubytovat Hotely všech cenových kategorií stojí přímo u vchodu do areálu chrámů. Dobrý standard lze získat už za 10 dolarů za osobu. Mimo turistickou sezonu (od dubna do srpna) dokážete ceny usmlouvat o polovinu níže. Bez ohledu na tematiku jsou ale figurální reliéfy úžasné. Tisíce soch zachycují lidské postavy, slony, býky, lvi či koně do nejmenších detailů. Ve skutečnosti jsou erotická sousoší jen malou částí výzdoby, byť jsou nejčastěji foceny. Reliéfy ale ztvárňují například i středověké indické vojáky, zemědělce, panovníky, často také vyobrazují šivu a další hinduistické bohy. Khadžuráho je tak neocenitelnou kamennou encyklopedií života ve středověké Indii a náboženských představ tehdejších obyvatel. Sex hlavou dolů**

Co se týče erotických soch, ty udivují svou detailností i krkolomností zachycených poloh. Při zobrazených sexuálních radovánkách se proplétají desítky těl, některé postavy stojí na hlavě, jiné dokonce intimně obšťastňují koně či jiná zvířata. Za pozornost stojí, že sousoší často znázorňují muže s profesionálními kurtizánami. Podle jednoho z výkladů tak ztvárňují mýtus o tom, že bohové poslali kurtizány na zpupné askety, aby odčerpaly jejich přebytečnou erotickou sílu a tím zkrotily odbojnost pyšných mužů.

Ať už se za erotikou v Khadžuráhu skrývá cokoli, turisty obvykle zajímá hlavně sama explicitně ztvárněná sexualita. Po jejím filozofickém zdůvodnění příliš nepátrají. Ať přijede do Khadžuráha nemrava nebo puritán, jedno musí místním sochám přiznat každý. Jsou obdivuhodným dokladem sochařského mistrovství starých Indů. A také poetickou oslavou krásy lidského těla.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče