Keynes versus Hayek

31. března 2010, 14:54 - Josef Šíma
31. března 2010, 14:54

Hospodářství

Podtitul: Politika levných peněz mate podnikatele při rozhodování

Diskuse o příčinách hospodářského cyklu rozdělují ekonomy po staletí. Jedni v něm vidí průvodní znak kapitalismu a systémovou vadu tržní ekonomiky, druzí z jeho vzniku viní nedostatečný aktivismus centrálních měnových autorit, další naopak aktivismus přílišný. A existují-li rozpory ohledně příčin, nepřekvapí, že nepanuje shoda ani v navrhovaném řešení. Přesto je zajímavé pozorovat, která interpretace příčin a „léčby“ krize úspěšně ovládla hospodářskou politiku té které doby, a která naopak upadla v zapomnění a byla následně s velkou slávou znovuobjevena.

Oživení myšlenek Dnes jsme toho opět svědky. Chcete jednoduchý důkaz? Navštivte stránky youtube.com a zadejte Hayek vs. Keynes. Zjistíte, že velké myšlenky lze podat jednoduše a zábavně. Najdete zde videoklip a rapovou píseň s názvem Fear the Boom and Bust, jejímiž hrdiny jsou dva patrně nejvlivnější ekonomové 20. století a jež věrně shrnuje myšlenky obou konkurujících si přístupů. Za dva měsíce si ji pustil téměř milion lidí.
Hayek, hlavní Keynesův rival v době jeho života, byl v poválečném období makroekonomického experimentování téměř zapomenut. Oživení jeho myšlenek mezi akademiky přinesla až Nobelova cena, která mu byla v roce 1974 udělena právě za teorii hospodářského cyklu. Ani tehdy totiž nedokázaly Keynesem inspirované směry vysvětlit krizi. A renesance Hayekových poznatků je dovršena dnes, kdy se s nimi kvůli jejich schopnosti vysvětlit současné problémy začíná masově seznamovat i veřejnost – a nejen prostřednictvím rapového videa. I v češtině v poslední době vyšla kniha Petera Schiffa, která předpověděla krizi (Crash Proof – Krizi navzdory), nebo publikace Krach od Thomase Woodse. Známé jsou knihy Paula Johnsona, jež hayekovsky objasňují příčiny krizí ve dvacátém století jako „selhání hyperaktivního státu“. Nositel Nobelovy ceny za rok 2006 Edmund Phelps z Columbijské univerzity nyní prohlašuje, že je přinejmenším z poloviny hayekovcem a že je třeba Hayeka vrátit do veřejné debaty. Další nobelista Vernon Smith, inspirován Hayekem, dokonce vytvořil nový, dnes dynamicky se rozvíjející vědní obor – experimentální ekonomii. Zakladatel Wikipedie Jimmy Wales přiznává svou inspiraci Hayekem. Hayek je zkrátka opět v kurzu.

Bubliny centrálních bank Kde se tedy dle Hayeka krize berou? Jak opakovaně připomíná rapové video, celé vysvětlení spočívá v umělém vytvoření neudržitelné struktury výroby. Centrální banka ve svém úsilí povzbudit ekonomiku stlačí úvěrovou expanzí úrokové míry, podnikatelé jsou skutečně povzbuzeni a pouští se do nových projektů. Zahájení nové výroby či stavby však neznamená, že nové projekty mohou být také dokončeny. Po nějakou dobu vytvoří práci pro řadu lidí a dodavatelských firem, vyvolají zdání prosperity, ale bude to pouze zdání. Ekonomický boom zasévá semínko budoucí zkázy. Část vzácných ekonomických zdrojů totiž bude zaměstnána na neudržitelných projektech, veškeré úsilí bude stále jen mylnou investicí, do které se podnikatelé pustili proto, že byli uvedeni v omyl „politikou levných peněz“. Až zjistí, že se zmýlili a že projekty nelze úspěšně dokončit, začnou propouštět, bankám začnou propadat zástavy, jejichž klesající cena může přivést samy banky do problémů. Připomíná nám to něco z poslední doby?

Nevhodná struktura A problémy pokračují. Veřejnost začíná volat po rychlé akci vlády a centrální banky. Což se pokusit pomoci podnikům a bankám v nouzi? Čím? No přece osvědčenou politikou levných peněz. Jak ale odpovídá rapové video: „Vaše takzvaná podpora věci ještě zhorší, je to opět jen více téhož, více perverzních motivací.“ A následuje druhé kolo pokusu o matení podnikatelů, snaha přimět je, aby v neživotaschopných projektech pokračovali, případně zahájili další. Pravděpodobně právě tato snaha léčit hospodářskou kocovinu dalším opojením levnými penězi přivádí čtenáře k Hayekovi. Zdravý selský rozum se tomuto „řešení“ krize vzpírá. Nejde totiž o jednoduché zajištění dostatečné agregátní poptávky, jak věc vidí keynesovské „makro“, ale o navrácení mikroekonomické výrobní struktury do stavu, který umožní hladký průběh výrobám, jež potřebují čas, aby přetvořily suroviny do konečných výrobků. Mluvíme zde tedy o návaznostech uvnitř výrob a mezičasové koordinaci, jež byly politikou levných peněz zničeny. Problémem například vůbec není míra nezaměstnanosti, nýbrž struktura zaměstnanosti.
Co z toho plyne za poučení? Utrácení není a nikdy nebyla cesta k růstu. Slovy zmiňované písně: „Když chceš investovat, musíš šetřit. Nevyužívej tiskařského stroje, neboť pak se krize s jistotou dočkáš.“

Graf:
Inflace v USA od roku vydání Keynesovy Obecné teorie (1936=100)

Poznámka: stínované plochy představují recesi Pramen: Federální ministerstvo práce USA

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče