Když to nejde po dobrém...

14. května 2010, 15:48 - David Kasl
14. května 2010, 15:48

... aneb jak lze efektivně zvyšovat zaměstnanost i za současných podmínek

Prakticky po celou dobu své existence obsazoval Úřad práce v Mostě první příčku v žebříčcích míry nezaměstnanosti, která zde dosáhla roku 2004 až 24 procent. Ke konci března obsadil Most s 16,8 procenta třetí příčku a už na tom byl i lépe. Dle posledních údajů ke konci dubna se sice vrátil do čela celorepublikových statistik, nicméně míra nezaměstnanosti se i v Mostě snížila o . „Když jsem v roce 2006 nastoupil do úřadu, měli jsme patnáct tisíc a víc nezaměstnaných, nebyla krize a firmy sháněly lidi,“ popisuje situaci současný ředitel mosteckého úřadu práce Oldřich Malý. I nyní se počet nezaměstnaných v okrese pohybuje kolem deseti tisíc. „A tento stav udržujeme, i když firmy propouštějí. Těch pět tisíc lidí jen zlegalizovalo svoji práci,“ dodává Malý. Kroky, jimiž se v Mostě podařilo snížit počet klientů úřadu, dokazují, že s nezaměstnaností lze efektivně bojovat i za současných podmínek.

Krok 1.: Práce s klienty

Zatímco dříve zval úřad práce nezaměstnané na pohovory maximálně jednou za půl roku, Malý frekvenci na dvou- až jednoměsíční periodu. „Zvýšili jsme aktivitu job klubů, pomáháme s vyplňováním životopisů, radíme, jak vystupovat při pracovních pohovorech,“ popisuje Malý.
Analýzou efektivity rekvalifikací zjistil, že lidé absolvovali třeba pětkrát nebo šestkrát rekvalifikaci v základech práce s počítačem. Což je hezké a v souladu se směrnicemi EU, ale nijak to neodpovídalo konkrétním potřebám trhu. Proto začal úřad intenzivně komunikovat s velkými, středními i drobnými zaměstnavateli. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti jim nabídl i podporu pro vytvoření nových pracovních míst, o které mnoho podnikatelů nevědělo, zaměstnanecké rekvalifikace a udržitelnost. Dávno před vypuknutím ekonomická krize.
„Nemám problém dát zaměstnavateli deset tisíc příspěvek na vytvoření pracovního místa, protože mě pak klient nestojí třináct či čtrnáct tisíc korun podpory plus sociální a zdravotní pojištění a další sociální dávky,“ vysvětluje Malý, proč je výhodné dostat klienta co nejdříve zpátky na trh práce. Například i lidem pobírajícím podporu v nezaměstnanosti úřad hledá práci, i když dle zákona se s nimi má začít pracovat až po pěti měsících, kdy jim nárok na podporu vyprší, protože se předpokládá, že si práci hledají aktivně sami. Dalším důvodem je, aby člověk nezačal ztrácet pracovní návyky.

Krok 2.: Represe

Velký problém představuje zneužívání evidence na úřadu práce a sociálních dávek lidmi, kteří zároveň pracují načerno. „Jde o různé brigády, z nichž se příjmy nepřiznávají. Proto jsme posílili kontroly u zaměstnavatelů,“ popisuje Malý. Před počátkem roku 2009 úřadům práce nahrával zákon o zaměstnanosti, podle něhož byl nezaměstnaný povinen nahlásit úřadu práce nástup do zaměstnání jeden pracovní den dopředu. „To se od 1. ledna 2009 zrušilo, od té doby chytíme pracovat načerno leda pracovníky ze třetích zemí, kteří nemají pracovní povolení. Maximálně něco prokážeme u agentur práce,“ upozorňuje Malý s tím, že práce načerno tak v Česku de facto neexistuje.
Zatímco za rok 2008 vybral mostecký úřad práce na pokutách zaměstnavatelům kolem tří milionů korun, loni to bylo pouze okolo milionu. Když totiž přijde úředník na kontrolu a zjistí, že například na stavbě pracuje někdo bez uzavřené smlouvy, firma může tvrdit, že se s ním právě dohodla na dohodě o provedení práce (DPP, nekolidující s pracovním poměrem). Tu lze uzavřít i ústně a pracovník (klient úřadu práce) má osm dní, aby smlouvu dodal ke zprostředkovatelce.
Jak aplikace zákona může vypadat v praxi, popisuje Malý na příkladu: „Vezměte si dvě firmy: první zaměstnává 20 lidí na DPP, takže za ně neplatí zdravotní ani sociální pojištění. Druhá zaměstnává 20 lidí na plný úvazek. Když se obě přihlásí do tendru na rekonstrukci budovy, tak ta druhá musí zákonitě nabídnout vyšší cenu, aby do ní všechny platby za zaměstnance rozpustila. Takže vyhraje první firma a část zakázky dá té druhé. Ta zaplatí DPH ze zakázky dopředu, zatímco první si DPH vybere zpět, protože v účetnictví vykáže fakturu. Zároveň se ale třeba rozhodne, že peníze nezaplatí. Takže ta druhá, ,poctivá‘ firma má exekuci a musí svých 20 lidí propustit. Takhle to bohužel v naší zemi funguje.“
Firmy tudíž snižují platy zaměstnancům, nebo je propouštějí a berou zpátky na nekolidující poměr. A stát přichází o peníze. Proti zneužívání práce na DPP proto šéf mosteckého úřadu zavedl takzvaný Avanti Job. „Vytypovali jsme si firmy, které propustily úmyslně více lidí, aby je okamžitě zaměstnaly na DPP. Propuštěné jsme si začali zvát na úřad denně, vždy v jinou hodinu, kterou jsme jim avizovali den předem. Když nepřijdou, automaticky je vyřadíme z evidence úřadu. V tomto případě máme 40procentní úspěšnost, že tito lidé sami přiznají, že pracují, a z evidence úřadu se odhlásí,“ popisuje Malý.

Krok 3.: Stravenky

Dalším úspěšným opatřením bylo pilotní zavedení stravenek na Litvínovsku. Ve spolupráci s úřadem práce a městskou správou sociálních služeb, která vyplácí dávky v hmotné nouzi, byla zavedena databáze lidí, kteří nechtěli pracovat, pobírali dávky v hmotné nouzi a vyhýbali se úřadu práce. „Část ,hmotné nouze‘ dostali ve stravenkách. To byl problém, který začal řešit i ombudsman, protože co se stalo: lichváři, kterým dlužníci odváděli práci načerno, od nich chtěli peníze ze sociálních dávek. Jenže stravenky jsou na jméno a lichvář je použít nemohl,“ vysvětluje Malý. Úspěšnost? Práci si našlo 32 procent těchto lidí, dalších 36 procent začalo aktivně spolupracovat s úřadem práce a zajímat se o rekvalifikace a místa na veřejně prospěšných pracích.

Krok 4.: Dotace z EU

Ke snižování nezaměstnanosti využívají v Mostě i peníze z dotací EU – jako jediný úřad práce v republice má přes dva vlastní projekty financované z Evropských strukturálních fondů. Celkem pět projektů za zhruba 137 milionů korun je určeno pro vytypované skupiny lidí: zdravotně postižené, nad 50 let, matky s dětmi, dlouhodobě bez práce a lidi ve vyloučených lokalitách. „To nám pomohlo motivovat a rekvalifikovat i lidi z míst s vysokou koncentrací nepřizpůsobivých občanů, jako jsou Chánov, Janov či Sedmistovky,“ říká Malý.
Do těchto lokalit se přitom dle Malého začínají stále více stahovat občané Slovenska, tedy z EU, kterým se vyplácejí sociální dávky. „Jsou to většinou problémoví lidé, kteří práci nehledají a nemají o ni zájem. Zároveň nám zvyšují procento lidí, kteří neumějí číst a psát a hůře se s nimi pracuje,“ upozorňuje Malý na problém, který začíná narůstat geometrickou řadou. Jen slovenským občanům v současnosti mostecký úřad vyplácí celkem okolo 800 tisíc korun měsíčně.

Krok 5.: Obce a neziskový sektor

Zhruba tisíc pracovních míst se podařilo vytvořit ve spolupráci s neziskovými organizacemi, tělovýchovnými jednotami a městy. „Když z aktivní politiky zaměstnanosti vytvoříme veřejně prospěšné pracovní místo, člověk jde do procesu, není doma, neztratí návyky. Takovým města přispívají. Třeba na dobu dvanácti měsíců dostávají deset tisíc refundace superhrubé mzdy,“ popisuje Malý.
Kromě snižování nezaměstnanosti je efekt dle Malého i v tom, že obce nepotřebují tolik ze státního rozpočtu, protože tvorbou těchto míst nahrazují opravy chodníků, silnic či údržbu zeleně. Neziskové organizace jako K-centra či Emauzy zase podchytily práci, kterou lidé potřebují, když spadnou do největší nouze.
„Již před dvěma lety jsme upozorňovali na to, jak mohou banky půjčovat lidem na sociální dávky s tím, že jsou to stabilnější klienti než někdo, kdo si přivydělává na brigádách nebo je zaměstnán, protože o práci může přijít,“ varuje Malý před spirálou zadlužování. Mostecký úřad práce eviduje téměř tisíc klientů, kteří na sobě mají celkem 48 milionů korun na exekucích. „Spousta z nich už nikdy oficiálně pracovat nepůjde, i kdyby chtěla. Nemají co ztratit. Těm nezbývá, než pracovat načerno,“ dodává ředitel mosteckého úřadu práce.

(tabulka)
Most v číslech

*Počet nezaměstnaných celkem*Míra nezaměstnanosti (v %)
k 30. dubnu 2006*14 324*20,8
k 30. dubnu 2007*11 713*17,86
k 30. dubnu 2008*8485*12,94
k 30. dubnu 2009*9522*15,61
k 31. březnu 2010*10 202*16,8

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (v evidenci úřadu práce více než 6 měsíců): 53 %
Podíl uchazečů se základním vzděláním: 47 %

Pramen: Úřad práce Most

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče