Když snižovat daně, tak všem a stejně

14. dubna 2008, 00:00 - Libuše Frantová
14. dubna 2008, 00:00

PETER CHRENKO, NÁMĚSTEK MINISTRA FINANCÍ - Ministerstvo financí přišlo před pár týdny s návrhem zásadní daňové reformy. Hlavním heslem je jednoduchost a transparentnost. První změny bychom mohli pocítit už za dva roky. „Ale že je hotovo, budeme moci říci tak v roce 2015,“ říká spoluautor reformy Peter Chrenko.

Při vyplňování daňového přiznání živnostníci před pár dny zjistili, že se toho navzdory slibům moc k lepšímu nezměnilo. Formuláře nejsou ani jednodušší, ani přehlednější, natož na jednom listě. Kdy se toho konečně dočkají?

Jestli to vůbec někdy bude, samozřejmě zaručit nemohu. Ministerstvo financí připravuje návrh nového daňového systému. Vycházíme z toho, že takový první jednoduchý, jednotný přehled daní i pojistného by se podával v roce 2011 za rok 2010.

Zřejmě to ale ještě nebude na jednom úřadě. Tak rychle se to stihnout nedá, ale věříme, že už by daně a pojistění mohly být na jednom formuláři.

Co považujete za největší přínos nejnovějšího návrhu reformy?

Hlavně to, že jsme vůbec ochotni se bavit o celkové revizi stávajícího systému. Dosud diskuze probíhala v rovině: bavme se o jednotlivostech; o tom, zda stravenky ano, nebo ne; která výjimka by měla být zachována a která zrušena. Teď řešíme, jak by systém mohl fungovat do budoucna.

Reforma stojí na dvou parametrech: Ten první je zjednodušení celkové legislativy, aby byla funkční, lehce aplikovatelná a hlavně transparentnější. A ta druhá oblast je zjednodušení celkového daňového systému, jak se daně a odvody vybírají, a s tím souvisí institucionální reforma. Chceme nastavit nový, partnerský vztah mezi poplatníkem a správou, a to je změna celkové filozofie.

Chceme se dívat na toho, kdo platí daně, jako na dobrovolného poplatníka, ne jako na případného podvodníka. Cílem daňové správy nebude vybrat za každou cenu nějakou daň navíc.

Ke zjednodušení výpočtu daně z příjmů by podle odborníků ministerstva přispělo zrušení co nejvíce výjimek a odečitatelných položek. Ministr Miroslav Kalousek řekl, že má svůj „ostrý“ názor, ale nechce ho zveřejnit, aby neovlivnil začátek diskuze. Jakou vy máte představu, co by mohlo z výjimek a daňového zvýhodnění vypadnout?

Je absolutně nemožné, aby se jakýkoli daňový zákon v jakékoli zemi obešel bez nějakého zvýhodnění a výjimek. Buďme realisté, budou existovat pořád. Když říkáme, že se nebude platit daň z nějakého příjmu, zavádí se výjimka. I v budoucnu bude existovat systém určitého zvýhodnění ve formě odečtu z daně.

Ta konkrétní položka nemusí souviset s příjmem, kterého jsem dosáhl jako zaměstnanec nebo živnostník. Mohu se třeba rozhodnout financovat určitou konkrétní sociální potřebu někoho, a otázkou je, jestli stát chce takové chování v rovině daní podporovat, jestli chce stimulovat lidi, aby si třeba přispívali na svoji penzi nebo bydlení.

To jsou položky, které by mohly být považovány za odečitatelné. Určitě v této kategorii budeme i nadále pracovat, chceme zvýhodňovat status rodiny a dalších priorit, které si vláda určí. Co je však důležité: Aby to byla jednoduchá změna a neznamenala zásah do systematiky celého zákona. Bude na každé vládě, ať se rozhodne, co chce podporovat daňovým zvýhodněním. Snažíme se, aby ten prostor v systému byl.

Můžete tedy uvést příklad výjimky, která by měla být zrušena?

Jedna z výjimek, s kterou do budoucna nepočítáme, je osvobození příjmů z prodeje cenných papírů. Tento příjem by neměl být osvobozen u fyzických osob. Stejně tak chceme zrušit osvobození příjmu z prodeje nemovitostí. Dnes jej nemusí zdaňovat poplatník, který nemovitost vlastní po určitou dobu. Jsem přesvědčen, že tento časový test nepatří do zákona o dani z příjmu, chceme ho nahradit takzvaným množstevním testem. To znamená, že do určité výše by měl být takový příjem vyjmut ze zdanění, šlo by o nějaké daňové minimum.

DO POLITIKY SE NECHCI MÍCHAT

Připravili jste také návrh změn zákona o dani z příjmů, která by měla platit už od roku 2009. Ve hře jsou dvě varianty: snížení sazby daně z příjmů fyzických osob, nebo snížení odvodů na sociální pojištění. Kterou z těchto variant preferujete?

Ministerstvo financí prosazuje vrácení daňové sazby z 12,5 procenta, která měla platit už od příštího roku, na stávajících 15 procent. Zachována by zůstala i výše slev na daních a současně by se snížily odvody na sociální pojištění. Celkově by tak klesla sazba odvodů na straně zaměstnance o jeden procentní bod. Tato varianta je nejvhodnější, protože skutečně znamená stejné daňové zatížení pro všechny kategorie poplatníků. Já jsem přesvědčen, že by mělo klesat celkové zatížení poplatníků, a právě v tomto ohledu je vybraná alternativa vhodná.

S nižší sazbou daně z příjmů by k tomu nedošlo?

To, že klesá sazba na 12,5 procenta, ještě neznamená, že všem klesá daňové zatížení. Já bych byl opatrnější a šel bych proto spíš cestou postupného snižování celkové daňové zátěže pro všechny, nejen pro nejvyšší příjmové skupiny.

Neobáváte se, že nezískáte podporu ODS? Například poslanec Vlastimil Tlustý podmínil snížením sazby na 12,5 procenta svoji podporu pro reformu veřejných financí.

Obáváme se, samozřejmě. Já se do toho však nechci míchat, to jsou politické diskuze. Ale skutečně si myslím, že není tak důležitá výše sazby daně jako to, jak celkově klesá daňové zatížení. A to je cíl současné vládní koalice. Důležitá není forma, ale obsah. A sazbu považuji za formu. Důležitější je, aby daňové zatížení klesalo u všech souměrně.

Myslíte, že jsou to natolik silné argumenty, aby přesvědčily zastánce snížení daňové sazby?

Věříme, že ano. Navíc alternativa, kterou prosazuje ministerstvo financí, je příznivá jak pro poplatníky, tak pro rozpočtový deficit. Myslíme, že se na změny nedá dívat jen z hlediska výběru daní, ale i z hlediska dopadu na státní rozpočet. Proto doufám, že naše alternativa bude přijatelná.

Na výši firemních daní mají zásadní vliv investiční pobídky. Uvažujete o jejich zachování nebo zrušení?

V novém zákoně nepočítáme s investičními pobídkami ve formě daňových prázdnin nebo slevy na dani. Osobně zastávám názor, že by investiční pobídky měly být poskytovány ve formě přímých dotací – ne přes daňový zákon, protože ten by měl nastavit stejné podmínky pro všechny.

Zrušení daňového zvýhodnění stravenek, které prosazoval premiér Mirek Topolánek, ve sněmovně neprošlo. Je to podle vás chyba?

Přiznám se, že mně osobně stravenky moc nevadí. Umím si představit, že systém může fungovat i s nimi. Nepovažuji je za významnou administrativní zátěž jak pro zaměstnance, tak pro správu daní. Například i se stravenkami souvisí diskuze o celkovém snižování daňového zatížení. Pokud sice budeme mít 12,5procentní daň, ale zrušíme stravenky, tak se může stát, že zaměstnance daňově znevýhodníme. Protože celkový benefit se stravenkami byl mnohem vyšší při vyšší sazbě daně než při nižší sazbě s jejich zrušením.

NEVÍM, CO V ČESKU ZNAMENAJÍ DOBRÉ MRAVY

Před nedávnem se objevily spekulace, podle kterých ministerstvo financí uvažuje o tom, že by si podnikatelé mohli odečítat jakékoli náklady, jež by byly v souladu s dobrými mravy. Objevila se opravdu taková myšlenka?

Neumím si v České republice představit definici dobrých mravů tak, aby se na ni dalo odvolávat. Z toho důvodu jsme o takové alternativě nediskutovali. Pracujeme s myšlenkou, že si proti nákladům, které jsou předmětem zdanění, poplatník uplatní výdaje, související s jeho příjmy. Ale tam se nedá odvolávat na dobré mravy, dá se odvolávat na to, že se budou takové náklady prokazovat. A to je princip, který dnes funguje a na tom stavíme i do budoucna. Nic nového se v tom neočekává.

Proti superdani, kterou v chystané reformě navrhujete jako zjednodušení zdanění fyzických osob, se už staví nejen opozice, ale i Hospodářská komora. Upozorňuje, že to povede k druhému extrému – degresivní dani.

Já bych to nenazval druhý extrém. Jedná se možná jen o nepochopení. Už dnes máme degresivní daně. Ten náš návrh, jenž počítá s jednou sazbou, ve které budou zahrnuty sociální odvody a daň, je pouze zprůhledněním systému. Jen pojmenuje věci tak, čím ve skutečnosti jsou.

PETER CHRENKO (42)

V letech 1982 až 1991 studoval práva v Bratislavě a na Institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Od roku 1992 pracoval v pražské kanceláři poradenské firmy Artur Andersen, kde měl na starosti daně a energetiku. Několik let působil jako šéf slovenské pobočky Ernst & Young. Od listopadu 2007 pracuje jako náměstek ministra financí Miroslava Kalouska. Je ženatý, má dvě děti.

Podle komory nás celková čtyřicetiprocentní superdaň v mezinárodním srovnání bude opticky činit naprosto neatraktivním teritoriem pro zahraniční investory. Může to skutečně nastat?

Dneska už jsou v rámci metodologie OECD sociální odvody považovány za daně. To znamená, že z pohledu statistik, které používají i zahraniční investoři, jsou všechny druhy současné odvodové zátěže promítnuty do daňového zatížení ceny práce. Naopak nyní spíše zahraniční investoři a mezinárodní instituce oceňují, že Česko, jak práci zatěžuje, a to rozhodně neznamená znevýhodnění.

Je lepší se k tomu otevřeně přiznat. A do budoucna bychom si mohli i polepšit, kdybychom dokázali celkovou daňovou sazbu snižovat. Když odstraníme celou řadu výjimek, dokážeme zdanit to, co se dnes nezdaňuje. Získáme tak prostor pro další snížení daní. Proto ani dnes nedokážeme navrhnout, jaká by ta sazba pro rok 2010 měla být.

DŮSLEDKY ZMĚN SE DAJÍ LÉPE SPOČÍTAT

Ministerstvo financí chce daňový systém dlouhodobě stabilizovat, jenže ČSSD už pohrozila, že v případě svého volebního úspěchu opět obnoví daňovou progresi. Co by takový kotoul vzad udělal s ekonomickým prostředím v České republice?

Navrhovali jsme, aby se supehrubá mzda zrušila a nahradila se nejjednodušší konstrukcí, kdy bude zaměstnanec dostávat nějakou mzdu, která představuje jednak nákladovou položku pro firmu a zároveň je základnou pro výpočet jednotlivých odvodů. Tedy jednoduchý, transparentní systém. A pak je skutečně na rozhodování jakékoli vlády do budoucna, v jaké výši si nastaví sazby daní. Naším cílem je zjednodušit systém, aby se pak dalo jednoduše spočítat, jaké to bude mít konkrétní důsledky, když kterákoliv budoucí vláda navrhne nějaké zvyšování sazeb nebo zavede daňové progrese. To dnes bohužel možné není.

Spočítali jste, jaký dopad by vámi navrhované změny měly mít na státní rozpočet?

V našich kalkulacích počítáme s neutrálním dopadem jak na poplatníka, tak na stát. Ale věříme, že nový systém sníží administrativní zátěž.

Součástí daňové reformy je i daňový řád. Proč preferujete zcela nový zákon namísto zásadnější novely současného zákona o správě daní? Nepovede to ke zpřetrhání vazeb soudních rozhodnutí a opětovnému vzduchoprázdnu ohledně interpretace nejasných ustanovení zákona?

Věříme, že by určitě nemělo vzniknout vzduchoprázdno, protože nový daňový řád nebude nějaká nová právní norma, ale bude vycházet z praxe. Zohlední, jaké byly problémy s aplikací stávajícího zákona. Bude do značné míry vycházet z judikatury, to znamená, aby se některé instrumenty a instituty upravily už v nové normě. Chceme vyslat signál, že se jedná o modernější systém daňové správy, který je založen například na principu partnerského vztahu mezi správcem daně a poplatníkem. Jsme přesvědčeni, že takový vztah může navodit jen nová právní úprava, že to nelze udělat nějakou komplikovanou novelizací něčeho starého.

Než začne platit nový daňový řád, dočkají se podnikatelé vyřešení alespoň dvou věcí, které jim na současném daňovém řádu vadí nejvíce? Tedy například odkladného účinku odvolání nebo posunutí splatnosti dodatečně vyměřené daně?

Neumím si představit, jak by se tyto nové nástroje projevily dříve, protože by se musely fakticky zakomponovat do stávajícího zákona. Ale počítáme, že nový daňový řád by měl být schválen do konce letošního roku. Předpokládaná účinnost je od roku 2010, takže všichni by měli rok času se na změny připravit.

BOJÍME SE EXPERIMENTOVAT

V minulých letech jste se podílel na porovnání podnikatelského prostředí Slovenska, Polska, Maďarska a Česka. V čem Česko dnes za Slovenskem zaostává?

Velice těžké je mluvit o jednotlivých detailech. Z hlediska celkové filozofie je rozdíl v tom, že Slovensko je rychlejší v prosazování dobrých nápadů a změn. Slovensko se víc dívá do budoucna – hledá, co by se dalo změnit, co může udělat rychle. Když se má změnit zákon, řeknou: pojďme změnit zákon.

To je filozofie Slovenska. Česko má podle mého soukromého názoru příliš tendenci dívat se do minulosti. Není tu snaha dívat se dopředu.

Jsme konzervativnější, bojíme se nových věcí?

Jsme mnohem konzervativnější, ve všem vidíme problém a hledáme důvody, proč se něco nedá udělat. Čím víc problémů najdeme, aby se něco nového neprosadilo, tím lépe. To je taková klasická argumentace. Často dobré nápady skončí na tvrzení, že máme takový zákon a s tím se nedá nic dělat. Naopak na Slovensku uvažují jinak: máme takový problém, pojďme ho řešit. Máme takový zákon, pojďme ho změnit.

V Česku často dobré myšlenky skončí u toho, že si shromáždíme důvody, proč se situace nedá změnit, a tím naše snažení ukončíme. Tady je větší neochota experimentovat. I v diskuzích o tom, jak by měl vypadat nový zákon, se nejdřív všichni ptají: kde už funguje to, co navrhujete? Když ukážete země, kde takový systém funguje, tak zase namítnou: ale to je Dánsko, my jsme v Čechách, tady je jiná realita. Ani mezinárodní příklady neobstojí.

A navzdory tomu věříte, že se vám průlomovou reformu podaří prosadit?

Kdybych o tom nebyl přesvědčen, tak už tady nejsem. Až odejdu dobrovolně z ministerstva, tak to je signál, že jsem ztratil naději a víru, že se věci dají změnit. Jsem přesvědčen, stejně jako ministr Miroslav Kalousek, že tato země potřebuje hlavně zjednodušení daňového systému a další snižování daňové zátěže, a za to stojí bojovat. Mnozí lidé jsou skeptičtí, říkají, takové snahy tady mnohokrát byly a pokaždé to skončilo v šuplíku, ale já věřím, že to tentokrát skutečně vyjde. Já jsem si stanovil při svém vstupu na ministerstvo časový horizont na dva roky.

To už by měla být daňová reforma hotova?

Celý systém se za dva roky zreformovat nedá. Že je hotovo, budeme moci říci tak v roce 2015. Já chci, aby se ta změna nastartovala. Věřím, že do dvou let se to dá všechno uvést do pohybu.

Mnoho českých firem si na Slovensku kvůli nižšímu zdanění založilo dceřiné firmy. Myslíte si, že po reformě už to pro ně nebude tak výhodné a zůstanou raději doma?

Já v to skutečně doufám, a o tom to celé je. Ke změně dojde, až si podnikatel začne říkat: Konečně se nám tady dobře dýchá, konečně se můžeme soustředit na podnikání.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče