Když na skálu, tak s kopretinou!

14. ledna 2008, 00:00 - Renata Bartošková
14. ledna 2008, 00:00

První kalhoty značky Rejoice šili bratři Venkrbcovi v domku po babičce. Dnes mají jedenáct značkových prodejen, obrat devadesát milionů korun a začínají se prosazovat i v zahraničí.

Společnost Rejoice První kalhoty značky Rejoice šili bratři Venkrbcovi v domku po babičce. Dnes mají jedenáct značkových prodejen, obrat devadesát milionů korun a začínají se prosazovat i v zahraničí.

Snad každý, kdo někdy jen trochu přičichl k outdoorovým aktivitám, už vlastní alespoň jeden kousek oblečení české značky Rejoice. Tuto oděvní firmu sídlící v Baletově na Vysočině založili v zimě roku 1998 dva bratři – Libor a Roman Venkrbcovi. Dnes najdeme po republice jedenáct specializovaných obchodů Rejoice a dalších tři sta prodejen, které oděvy označené kopretinou prodávají. Zhruba deset procent výrobků pak putuje za hranice, především na Slovensko, do Polska nebo zemí Beneluxu.

Vše mělo být jinak

Oba bratři původně mířili jiným směrem a vystudovali obor kuchař-číšník. Nadšení pro sport je však motivovalo k otevření outdoorového obchodu v Telči, který provozovali tři roky. Prodeje ale nešly podle jejich představ. Nadšení ubývalo i s rostoucím počtem krádeží. Bratři se proto rozhodli prodejnu zavřít a začít s novým podnikáním. „V obchodě jsme zjistili, že některé věci na našem trhu chybí. Napadlo nás, že bychom je mohli začít šít,“ popisuje Libor Venkrbec.

Vlastní výrobu Venkrbcovi odstartovali plátěnými horolezeckými kalhotami. Jako pracovní prostor posloužila jedna malá místnost v domku po babičce. Návrhy bratrů proměňovala ve skutečnost jediná švadlena. První várku kalhot pak Libor osobně nabízel obchodníkům. Přestože někteří z nich nevěřili v budoucnost neobvyklého kostkovaného vzoru, podařilo se bratrům celou první várku prodat. Výdělek putoval zpátky do začínající firmičky. „Tímto způsobem jsme se pomalu rozrůstali. Nikdy jsme si na podnikaní nepůjčili peníze,“ přibližuje Roman Venkrbec.

Šijeme i v cizině

Obrat firmy se vyšplhal z 250 tisíc korun v roce 1999 na loňských devadesát milionů. „Rok od roku jsme nabírali lidi. Tady v Baletově máme menší šicí dílnu a hlavně expedici. Výroba se z velké části přesunula do Jemnice, kde pro nás v jedné dílně šije kolem padesáti lidí,“ vypráví Roman Venkrbec. Celkově má firma šestnáct vlastních zaměstnanců a kolem stovky externích.

„Doposud jsme všechno šili v České republice. Letos jsme ale museli něco začít vyrábět i v cizině, v Číně a Indii. Přinutil nás k tomu vývoj na trhu. Obchodníci chtějí stále větší marže a my se do toho musíme nějak vejít,“ vysvětluje Libor Venkrbec. „Každopádně výroba v Česku pokračuje, nikoho jsme nepropustili. Jen jsme rozšířili katalog, a některé věci šijeme v cizině,“ upřesňuje.

Na konkurenci se neohlížíme

Konkurence na trhu je podle bratrů silná. „Firem, které vyrábějí outdoorové oblečení, je opravdu hodně. Hlavně ze začátku jsme se hodně zabývali tím, jaké mají ceny a podobně. Poslední dobou už se na ně moc neohlížíme, protože pak bychom nemohli šít podle svých představ. Omezovalo by nás to,“ popisuje Libor Venkrbec.

Od svých konkurentů se značka Rejoice snaží odlišit především osobitým designem celého portfolia, které zahrnuje sportovní trika, kalhoty, mikiny a bundy, ale také sukně, šaty nebo čepice. Typické jsou pro ni kostky a veselé obrázky. Kvalitní materiály jsou podle bratrů samozřejmostí.

Dva bratři, dva jednatelé

„Často říkám, že kdybychom nebyli bratři, už bychom spolu nepodnikali. Hádáme se dennodenně. Výhodou je, že pohádáte-li se s bratrem, za chvíli už o tom ani jeden z vás neví. Pokud se ale člověk chytne s někým jiným, nemusí dotyčný už do té práce ani přijít,“ konstatuje Libor. Oba bratři jsou jednateli firmy. Libor obstarává především finance, Roman design, obrázky a reklamu. Ve firmě pracuje ještě jejich matka, která má na starosti expedici a reklamace. Žádné další rodinné příslušníky zatím Venkrbcovi do podnikání přibírat neplánují.

„Ve volném čase se věnujeme turistice, jezdíme na kolech a v zimě lyžujeme. Občas potkáme někoho, kdo má na sobě naše oblečení. To nás vždycky hodně potěší,“ popisuje Libor.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče