Když mohl být premiérem Gross...

03. února 2009, 16:49 - Michal Kučera
03. února 2009, 16:49

Kandidát na europoslance za ODS má před sebou perspektivní politickou kariéru

Se jménem Edvarda Kožušníka se nepochybně ještě setkáme. Nejspíše v článcích o Evropském parlamentu, do kterého nyní kandiduje za ODS. A kdo ví, třeba se o něm bude jednou mluvit i v souvislosti s premiérským křeslem. Ambicí i sebevědomí má tento muž dost.
„Jsem přesvědčen, že do Evropského parlamentu zvolen budu,“ říká osmatřicetiletý politik. Vysoký, sportovně založený šéf think-tanku eStat.cz a ředitel kanceláře předsedy Senátu Přemysla Sobotky přitom sází především na svou neokoukanost a jméno nezkompromitované každodenní stranickou politikou. Zatím ovšem není jasné ani to, v jaké pozici na kandidátní listině ODS se umístí. Spekuluje se o tom, že by se mohl stát dvojkou hned za Janem Zahradilem. Má ale silné soupeře například v bývalém hejtmanovi Evženu Tošenovském nebo v již zkušených europoslancích, jakými jsou Hynek Fajmon či Jaroslav Zvěřina.
O kandidatuře Kožušník podle svých slov uvažoval už dlouho a probíral ji vyjma své manželky pouze se špičkami ODS – premiérem Topolánkem, šéfem Senátu Sobotkou a jedničkou mezi stranickými eurokandidáty Zahradilem. Pokud bude do parlamentu zvolen, může v něm uplatnit kvality politiků nastupující generace, především mezinárodní rozhled a určitou kosmopolitnost. Tu získal i tím, že žil řadu let ve Španělsku, odkud pochází i jeho manželka a kde se narodilo starší z jeho dvou dětí. Další Kožušníkovou výhodou přitom může paradoxně být také to, že ještě v žádném parlamentu neseděl a má šanci do politiky vnést nové impulzy. „Když se podíváte na dlouholeté politiky, kteří odložili své civilní profese třeba lékařů, tak po desetiletém působení v politice se už do své původní profese nemohou vrátit, protože je už úplně jinde. Nezbývá jim tak nic jiného než v ní zůstat, takže vzniká velká snaha strany uzavírat do jakési klanové kultury,“ vysvětluje.

Prodavač myšlenek K politice se dle svých slov dostal jako slepý k houslím. „Někdy v roce 1997 jsem pracoval na ministerstvu průmyslu, potom jsem se dostal do organizace CzechTrade. A v té době jsem poznal mladého perspektivního senátora, který se jmenoval Mirek Topolánek,“ popisuje dnes své začátky v politice Kožušník, který se v roce 2002 stal Topolánkovým poradcem. Po pár letech potom přešel k šéfovi Senátu, ale nevzdal se ani řady dalších aktivit. Je šéfem česko-španělského výboru hospodářské komory a předsedá svazu plážového tenisu, ve kterém aktivně závodí. Čas mu ale zabírá především vedení think-tanku eStat.cz. „Jsem spíše takový prodavač,“ popisuje svou roli v nevládním projektu, jehož cílem je prosazovat do praxe principy efektivního a nebyrokratického státu. „V dnešní době není ani takový problém něco vymyslet nebo vyrobit, ale spíše ty věci prodat. A je svým způsobem jedno, jestli je to auto, strana nebo nějaký politik. A my jsme vlastně také prodejní organizace, která prodává myšlenky,“ dodal. Sebevědomým a občas netrpělivým stylem řeči přitom trochu připomíná premiéra Topolánka a je zjevné, že se podobně jako on musí dost ovládat, aby občas nevypustil z úst ostřejší slovo. Ostatně s šéfem ODS ho pojí blízké osobní vztahy. „Bývali jsme takový tým – Topolánek, Topolánková, Dalík, Kožušník,“ vzpomíná dnes na dobu, které skončila spolu s rozpadem premiérova manželství. Nezastírá tak, že za jeho profesními úspěchy stojí vedle schopností také velmi dobrá síť přátel a kontaktů. Je možné, že ho tato kombinace časem vynese i do vrcholné domácí politiky. Na otázku, zda by si přál stát se jednou premiérem, trochu neochotně odpovídá: „Když to mohl dělat Stanislav Gross…“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče