Když má hospoda tvář

05. října 2010, 14:00 - Tomáš Stingl
05. října 2010, 14:00

Nedávno si mi postěžoval jeden známý, který dělá barmana v restauraci v centru Prahy, že jeho podnik pomalu ale jistě zavírají. Protože jsem do oné hospody občas zašel, nedivím se.

Autor: Zikmund Martin

Šlo sice o pěknou restauraci s šikovnými kuchaři a navíc v dobré lokalitě, ale majitel žil na druhém konci republiky a na svůj podnik se byl podívat párkrát za měsíc. Hospodaření šlo pochopitelně cugrunt.

Nejde jen o to, že na dálku lze podnikat dost těžko. Myslím ale, že hlavně ty menší restaurace, hotýlky či penziony by měly mít vždycky svoji tvář. A nemyslím to symbolicky. Host by si opravdu měl při vzpomínce na hospůdku na růžku vybavit konkrétní bodrou tvář Franty Nováka, který už deset let svůj podnik s láskou piplá. Rázem vnímáte jinak, když nevstupujete do anonymního podniku, kde vás bez špetky zájmu obsluhují znudění brigádníci. Když vás přivítá zapálený živnostník, jenž dává svému podniku všechno a ještě něco navíc. Najednou nevidíte anonymní tuctovou restauraci bez duše, ale adresnou živnost, za kterou se skrývá podnikatelský příběh a kus práce konkrétního člověka. Navíc vzbuzuje větší důvěru, pokud servis garantuje šéf, jejž vidíte přímo na placu.

Nelíbí se mi ani to, že někteří provozovatelé dávají v současnosti často svým restauracím potměšilé, rádoby vtipné názvy typu Růžová liška nebo Třetí poločas. Je to nějaká slabomyslná móda, jen v Praze jsem za poslední dobu viděl na tucet podobně pojmenovaných hospod.

Naopak rád zajdu na oběd řekněme do restaurace prozaicky pojmenované U Zvelebilů. Jídelní lístek mi přinese s obvyklým žoviálním přivítáním pan Zvelebil s tím, že gulášek se paní Zvelebilové dneska obzvláště povedl. Zeptal bych se ho, jak se vede dětem, zhodnotili bychom poslední derby Sparta-Slavie. Vracel bych se tam rád, aniž by se hospoda musela jmenovat Zpívající kaktus.

V tom všem je totiž něco starosvětsky přívětivého. Asi jako když si vedle postavy moderního, přísného, anonymního policisty představíte usměvavého prvorepublikového strážníka, jehož zná každé děcko jménem. Škoda, že se v drobném pohostinství ten starosvětský přístup pomalu vytrácí.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Auta
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do…
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
Continental znovu vynalezl kolo, aby mohly elektromobily lépe brzdit
Technologie
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
GPS, laser a bohatá sklizeň: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Postrach fotografů a fotobank. Google umí perfektně odstranit vodoznak
Intel: top Coffee Lake má o 11 % lepší výkon v jednom vlákně. Kvůli AMD přejmenuje čipset
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít