Když jsou peníze, obce se činí

03. listopadu 2009, 12:12 - Jiří Němeček
03. listopadu 2009, 12:12

Při snaze o využití evropských dotací přemýšlí stále víc obcí nad tím, aby jim plánovaná investice přinesla zisk.

Autor: ČTK

Jednou z možností je přilákání turistů. Stavějí se proto cyklostezky, sportoviště a na Tachovsku, kam se dosud turisté dvakrát nehrnou, mají dokonce připravenu výstavbu středověkého parku.

Podle Svazu měst a obcí není v současnosti tak těžké najít příslušný dotační program Evropské unie, jako zajistit spolufinancování z vlastních zdrojů. Obecní pokladny totiž trápí výpadky daňových příjmů a ani v příštím roce ekonomové nepočítají s velkým zlepšením.

Přesto evropské peníze pomáhají výrazně se zlepšováním kulturních památek, sportovišť i samotných měst.

Minulý pátek mohla starostka Hronova Hana Nedvědová slavnostně otevřít centrální náměstí. Rozsáhlá rekonstrukce stála zhruba 65 milionů korun a komplikovala od začátku léta dopravu ve středu města. „Dělníci dokončili dláždění některých chodníků i umístění veřejného osvětlení,“ řekl místostarosta Josef Thér. Přibližně dvě třetiny náměstí byly upraveny už letos v létě, tehdy začalo sloužit také autobusové nádraží. Součástí oprav náměstí bylo také odizolování schodiště u Jiráskova divadla.

Dlouhé opravy v centrech měst nesvědčí obchodu

Kvůli stavebním pracím však byla omezena doprava v centru, lidé museli své vozy nechávat na odstavném parkovišti a obchodníci si stěžovali na propad tržeb. „Po dokončení oprav si všichni oddychneme,“ přiznal nedávno Thér. Hronov, který má šest a půl tisíce obyvatel, získal na rekonstrukci náměstí většinu peněz z evropských fondů. Bez této dotace by náměstí musel opravovat po etapách několik let.

Na evropské dotace spoléhají i na jihu Moravy. Nejjižnější brněnská městská část Chrlice chce odbahnit rybníky Splaviska, které využívají rybáři i místní k rekreaci, a také upravit náměstí. Podle starosty Vladimíra Kučery se místní o dotaci na revitalizaci rybníků ucházeli několikrát. Nikdy to nevyšlo, proto projekt po další úpravě předkládají znovu.

„Konzultovali jsme jej i s Agenturou ochrany přírody a krajiny a dalšími institucemi a podle jejich rad jej znova upravili. Snad to tentokrát vyjde,“ řekl k dotaci starosta. Když Chrlice peníze dostanou, na přelomu letošního a příštího roku se rybníky vypustí a začnou stavební práce.

Splaviska leží mezi Chrlicemi a dálnicí D2 a skládají se ze dvou rybníků. Na jednom děti v zimě bruslí, večer i za umělého osvětlení. V létě se u něj lidé sluní. Druhý využívají rybáři. Rybníky kvůli nánosům pojmou méně vody a hlavně na jaře po přívalových deštích se vylévají z břehů. „Zcela havarijní je stav technických objektů, nefunkční je potrubí spojující obě nádrže, neexistuje možnost vypouštění vodních nádrží, takže nelze prakticky ovládat vodní režim v obou nádržích,“ popsal současný stav Kučera.

Rybníky by se měly vyčistit, dělníci opraví hráze a zpevní a upraví i břehy, na nichž se vysadí nová zeleň. Část horní nádrže, jíž využívají rybáři, se navíc oddělí od zbytku hrázkou a vytvoří se tam mokřad pro rozmnožování obojživelníků. Úpravy by měly zvýšit rozmanitost životního prostředí v oblasti, pomoci udržet vodu v krajině a prospět i estetice krajiny, v níž lidé tráví volný čas.

Estetický efekt by podle starosty měly mít i úpravy náměstí. Centrální prostor Chrlic, kde stojí i radnice, by měl být upravenější a lidé by tam měli získat víc prostoru k odpočinku. Chrlice patří k vesnickým městským částem, k Brnu se přičlenily v roce 1971. Mají přes tři tisíce obyvatel.

Baťův kanál bude možné obdivovat z kola

Otrokovice na Zlínsku letos na podzim zase potěšily cyklisty. Koncem září byl zprovozněn téměř tříkilometrový úsek cyklostezky podél historické vodní cesty Baťův kanál. Trasa od Moravní lávky kolem přístaviště výletních lodí a dále po levém boku řeky Moravy vede až do Napajedel. Odtud navazuje na další budovaný úsek.

Projekt přišel na 18,7 milionu korun, z toho téměř 11 milionů město získalo z evropských fondů a téměř dva miliony ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Otevřením cyklostezky se zde otevírá velký prostor pro rozšíření volnočasových aktivit. Pevně věříme, že naši cyklostezku budou navštěvovat i občané z okolních obcí. Také si od toho slibujeme přilákání dalších návštěvníků do Otrokovic,“ řekla mluvčí radnice Lenka Krupková.

Otrokovická stezka je součástí rozsáhlého projektu Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu. V konečné fázi bude mít délku 45 kilometrů, spojí Uherský Ostroh s Kroměříží. Po jejím dobudování na ni bude svedena nadregionální trasa nazvaná Moravská stezka.

„Celý projekt je naplánován do roku 2011. Je však otázkou, jak to bude se získáním finanční podpory z Regionálního operačního programu, odkud máme signály, že na cyklostezky se již peníze uvolňovat nebudou,“ řekla otrokovická starostka Radoslava Matuszková.

Unikátní vodní cesta Baťův kanál, která vede z Otrokovic do Rohatce, dříve sloužila k přepravě lignitu z jižní Moravy do Baťových závodů. Je obnovena v celé své původní délce. Připravuje se navíc její prodloužení do Hodonína a Kroměříže.

Češi a Němci postaví společně středověký park

Na zhruba tři miliony eur (více než 76 milionů korun) přijde velký česko-německý středověký park Na Zlaté cestě. O peníze z přeshraničního evropského programu Cíl 3 požádalo tachovské sdružení Terra Tachovia spolu s německým Via Carolina z Bärnau. „Obce na trase si od něj slibují posílení turistiky v zatím málo navštěvované oblasti,“ řekl Roman Soukup z českého spolku.

Je to projekt na čtyři roky, o dotaci se rozhodne v prosinci. Sdružení trasu cesty vyčistí, označí a ve výchozích bodech vzniknou historické parky. „Půjde o průřez několika staletími. V jižní části městečka Bärnau by měla stát například slovanská vesnička z 9. století, vrcholně středověká a vodní tvrz ze 13. století,“ dodal. Budou kamenné nebo hrázděné jako v době vrcholného a pozdního středověku, kdy byla část Bavorska osídlena Slovany.

Na české straně vytyčí sdružení původní středověkou cestu, která vedla z Norimberka až do Prahy. „Půjde o část z Bärnau do Tachova, Pernolce a až do Trnové. Trasu celé Zlaté cesty už jsme našli a zakreslili. Byla za doby Karla IV. obdobou dálnic D5 (české) a A6 (německé),“ vysvětlil Soukup. Sdružení ji ještě přesně zakreslí, archeologicky potvrdí a kus původní cesty očistí, aby se po ní dalo procházet.

Český spolek chce, aby se podél celé české 19kilometrové části dalo procházet. Vybuduje turistickou stezku, protože po celé Zlaté cestě nelze chodit, jelikož úvozy jsou zarostlé. Cestu vyznačí patníky, odpočívadly, milníky času a vitrínami věnovanými popisu doby. Náklady na české straně činí 120 tisíc euro, tedy přes tři miliony korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče