Když je v kostele módní přehlídka

12. května 2010, 14:01 - Tomáš Stingl, článek byl připraven ve spolupráci s pořadem České televize POKR
12. května 2010, 14:01

Senzace pro milovníky netradiční zábavy, ale také skandál pro mnohé věřící křesťany. To je komerční využití bývalých kostelů. V některých se dnes konají taneční večírky nebo módní přehlídky. Vedle rozporuplné reakce části veřejnosti komplikují podnikání v kostele také různá praktická omezení.

Autor: Sacre Coeur

Tam, kde je za normálních okolností oltář, stojí pódium s hudebním pultem. Na něm mixuje hudbu dýdžej zahalený do mnišské kutny.

V protilehlé části kostela, kde bývaly modlitební lavice, stojí čtvercový bar. V něm barmanky připravují jak na běžícím pásu koktejly na bázi vodky či tequily. Fronta zájemců u baru se skládá z vyzývavě oblečených slečen i vyšňořených metrosexuálů. Kousek od sakristie se svíjí skupinka tanečníků v rytmu burácejícího techna. Celou kostelní loď protínají proudy světel z barevných reflektorů.

I tak vypadá netradiční večírek, který dnes můžete absolvovat už také v Česku v prostorách některých odsvěcených kostelů. Protože v cateringových službách a pořádání společenských akcí už tu bylo skoro všechno, je to pro příznivce neortodoxní zábavy jedna z mála nových možností, kde ještě firemní párty nebo školení uspořádat. Pro některé konzervativněji založené věřící je však podobný večírek stále spíš obrazem z apokalypsy.

Nejdřív poštovní sklad, potom místo pro večírky Jak lze bývalý kostel pro komerční využití získat? Příkladem je třeba kostel Sacre Coeur na pražském Smíchově, jenž je odvážným průkopníkem v pořádání podobných společenských akcí. Novogotická budova byla postavena v roce 1884. Již za první republiky byl ovšem kostel odsvěcen, a za socialismu byl dokonce využíván jako poštovní sklad. Po revoluci ho koupil soukromý majitel a kostel prošel kompletní rekonstrukcí. Dnes si jej pronajímá firma Naxos, která začala v jeho prostorách pořádat aukce, konference, slavnostní večeře, ale i módní přehlídky a večírky. Za jednodenní akci si bez dalšího vybavení firma počítá za kostel necelých 60 tisíc korun bez daně. „Samozřejmě je to velmi netypický prostor, takže máme různá omezení. Například je stanovena určitá míra decibelů, kterou nesmí hudba překročit, aby nebyly poškozeny vzácné okenní vitráže,“ říká jednatel firmy Petr Kopecký. Do budovy také občas docházejí památkáři, aby zkontrolovali, že starobylá stavba není poškozována. Při rekonstrukci bývalých kostelů má novodobý provozovatel různá omezení také v tom ohledu, aby nebyla příliš narušena architektonická čistota stavby. S halasnou kritikou odborné veřejnosti se setkala na sklonku devadesátých let například přestavba jiného někdejšího pražského kostela, dnes známého pod označením Palác U Hybernů. Přestavbu této památky provázely vleklé spory, a na čtyři roky byla dokonce zcela přerušena. Dnes tam je muzikálové divadlo. Kontroverzní přestavbu podstoupil také někdejší kostel svatého Michaela Archanděla v Praze na Starém Městě. Provozovatel tam uváděl historickou show St. Michael´s Mystery. Celý projekt se setkal s protesty veřejnosti, takže show byla nakonec zrušena. Využití kostela musí být „počestné“ I v současnosti aktivní provozovatel odsvěceného kostela Sacre Coeur se již setkal s kritickými ohlasy některých věřících. „Samozřejmě se najdou lidé, kteří nám nadávají, co za věci že to děláme v kostele. Ale mnoho lidí si naopak řekne, že je to fantastická zkušenost,“ říká jednatel firmy Naxos Petr Kopecký. Podle mluvčí České biskupské konference Ireny Sargánkové je pochopitelné, že věřící lidé jsou citliví na to, co se v budově bývalého kostela děje, přestože už je dlouho odsvěcen. Církevní právo podle ní na předání bývalých sakrálních staveb do světských rukou pamatuje. „Kodex církevního práva pamatuje i na situaci, kdy je z jakýchkoliv závažných důvodů biskup nebo ordinář nucen předat posvátné místo do užívání světské instituce. Je tam použit výraz, že má být využíváno počestně. Samozřejmě pak je na obou stranách, co se pod tím pojmem rozumí,“ říká Sargánková. Podle ní je tedy prý žádoucí, aby nový uživatel hned na počátku přesně uvedl, jak chce bývalý kostel nebo faru využívat. Skoti mají v kostelech i lezecké stěny **

Mladší generace je, co se týče využití bývalých sakrálních staveb, každopádně benevolentní. „Já jsem věřící člověk, který byl v mládí zvyklý chodit do kostela. Ale takovéto akce mě nijak neurážejí. Alespoň tyhle církevní památky s mystickou atmosférou, kterých je všude po republice hodně, najdou nové využití,“ říká šestadvacetiletý podnikatel a milovník společenských večírků Miroslav Buchta, který taneční párty v kostele vyzkoušel. „Určitě bylo zajímavé v tomhle prostředí pít alkohol a vůbec se bavit novým způsobem. Tuctové večírky někde v tanečním klubu nebo restauraci, takových tu už bylo nepočítaně, ale tohle je originální zážitek,“ míní Buchta.

V některých státech je přitom podobné využití bývalých sakrálních staveb naprosto běžné. Zcela bez sentimentu využívají tyto budovy třeba ve Skotsku. „Často jsou tu v bývalých kostelech restaurace nebo bary. Skoti nejsou upjatí, nikoho tady takové využití kostelů nepobuřuje,“ říká český vědec David Hazafy, který dlouhodobě žije ve skotském Glasgow. „V jednom kostele tu mají dokonce lezeckou stěnu!“ dodává Hazafy.

Podnikatel, který by chtěl nějakým komerčním způsobem využít kostel nebo faru, musí vedle rozporuplné reakce veřejnosti, stavebních omezení a dozoru památkového úřadu počítat ještě s jednou věcí. S předností státu. „Je to věc, na kterou se někdy zapomíná. V případě, že se převádí vlastnické právo ke kulturním památkám, tak ze zákona má stát předkupní právo. Pokud ministerstvo kultury zjistí, že mu předkup nebyl nabídnut, tak má tři roky na to, aby se dovolalo neplatnosti takového právního úkonu,“ vysvětluje advokát ze společnosti Ambruz & Dark Petr Novotný.

„Podnikatel by tak přišel o nemovitost a pravděpodobně i o kupní cenu, kterou zaplatil. Musel by se domáhat u soudu o její vrácení,“ dodává Petr Novotný. Podle něj je tedy při koupi jakékoliv památkově chráněné budovy nejprve nutné se ujistit, že byla státu už nabídnuta a úřady nabídku odmítly.

Dostat do správy nějakou sakrální budovu tedy není lehké. Na současném přeplněném trhu konferenčních a cateringových služeb ale může být právě netradiční mystický prostor tím, co vyzdvihne nabídku proti konkurenci.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče