Když Drbna potká Sukničkáře

26. března 2007, 00:00 - PŘEMYSL HOUŽVIČKA
26. března 2007, 00:00

PODIVÍNI V ZAMĚSTNÁNÍ Každého člověka na pracovišti lze zařadit do škatulky. Někdo je Ranní ptáče, jiný Výstředník, mezi ženami se určitě najde minimálně jedna Drbna. Existuje prý celých padesát typů protivných lidí. Dozrál čas je odhalit a vyřídit si to s nimi! Kniha Štvou vás kolegové?

PODIVÍNI V ZAMĚSTNÁNÍ Každého člověka na pracovišti lze zařadit do škatulky. Někdo je Ranní ptáče, jiný Výstředník, mezi ženami se určitě najde minimálně jedna Drbna. Existuje prý celých padesát typů protivných lidí. Dozrál čas je odhalit a vyřídit si to s nimi!

Kniha Štvou vás kolegové? Už nebudou! zkoumá odvrácenou stranu pracovního prostředí. Odhaluje mnoho vašich kolegů, kteří se ocitli na zeměkouli jen proto, aby vás štvali, působili vám deprese a šli vám na nervy. Je pomocníkem v boji proti hrůzu nahánějícím kolegům na každém pracovišti. O jakých lidech je řeč?

TVŮRCE VÝMLUV

Řekněme si otevřeně, že když vám ráno zazvoní budík, tou poslední věcí, kterou byste si přáli, je jít do práce. Dokonce i nejvíce motivovaní zaměstnanci si při vstávání občas řeknou, že by se nemuseli pořád takhle štvát a mohli by se hodit marod. Podle posledního průzkumu to občas udělá šest z deseti zaměstnanců.

Je-li to váš případ, co řeknete šéfovi, který čeká, že se přesně v devět objevíte? Existují lidé, kteří se vymlouvat neumějí, jsou na to příliš hloupí; existují ale i zkušení Tvůrci výmluv. Tvůrce výmluv má impozantní repertoár příběhů a dokáže až na ty nejschopnější detektivy každého přesvědčit. Tvůrce výmluv se vyskytuje v několika variantách:

  • Specialista na choroby. Předstírá nemoc, aby získal den volna. Vzhledem k tomu, že šest z deseti zaměstnanců to tak dělá, aniž by jim něco bylo, je jasné, že se jedná o běžnou formu vymlouvání se.
  • Ohlupovači doktorů. Jsou rafinovanější než Tvůrci výmluv, protože dokáží přesvědčit lékaře, aby jim napsali neschopenku, obvykle kvůli stresu.
  • Chudáci s kocovinou. Je jim špatně ze včerejšího popíjení, nedokáží ani vstát z postele, natož jít do práce.

Existuje spousta důvodů, proč byste nemuseli jít do práce. K těm nejzřejmějším patří nachlazení a chřipka, pak jsou zde další, dosti důvěryhodné, jako je zpoždění vlaků (což bývá často pravda), a nakonec naprosto neskutečné, jako je návštěva z Marsu. Chytří Tvůrci výmluv mají k dispozici škálu vysvětlení a málokdy použijí některé dvakrát. Problém nastává po návratu do práce, zvláště v případech, kdy byli údajně nemocní. Dokáží sice předstírat dozvuky nemoci či pocit ztráty z úmrtí příbuzného, není to však vždy snadné. A pokud se nejedná o obratné lháře, často jsou usvědčeni.

Čtenářům, kteří se vážně zajímají o prácostrologii, poskytují nepochybně dostatek munice hvězdy. Mohou například přijít s výmluvami následujícího typu: „Hvězdy říkají, že se dnes stane v práci něco nepěkného, a tak jsem raději zůstal v posteli“, nebo „Hvězdy mně doporučily, abych se dnes pustil do něčeho nového, a tak jsem začal se seskoky s opožděným otevřením padáku.“

SUKNIČKÁŘ

Proč se muži domnívají, že mají bohem udělené právo hledět na ženy jako na sexuální objekty? A proč si myslí, že žena na pracovišti je lovnou zvěří? Snad je to darwinismus. Nebo mocenská záležitost. Nebo je tomu tak proto, že existují Sukničkáři. Sukničkář je muž s nezdravým zájmem o ženy, dotýká se jich, když ho míjejí, má lascivní poznámky, včetně návrhů, že by si to s nimi rozdal.

Musíme samozřejmě rozlišovat mezi takovými ženami, jako je typ Firemní a Kariéristické kolo, které pozornost takových mužů vyhledávají, a většinou žen, které si do práce přicházejí vydělat na živobytí. A nestojí o to, aby je otravovali zvrhlíci. Mají jich dost již z ranních cest vlakem.

Sukničkář se vyskytuje v několika podobách. Všechny jsou stejně politováníhodné a všechny mají jeden společný prvek: jejich představitelé ještě nikdy neměli sex - s výjimkou práce pravou rukou nebo když si za něj zaplatili. Nejhoršími druhy sukničkářů jsou:

  • Oplzlý stařík. Kvůli svému věku je již pravděpodobně impotentní, což ho však nezastaví před tím, aby se nepouštěl do řeči se všemi mladými ženami v kanceláři. Sklání se nad jejich pracovními stoly, chodí za nimi k automatu na kávu a otravuje je mnoha dalšími způsoby. Oplzlý stařík je mistr sexuálních narážek, a když se některá žena ohradí, řekne, že se jen chtěl chovat přátelsky.
  • Napumpovaný spratek. Je to obvykle nějaký mladý manažer, který si neumí poradit s přemírou testosteronu, proudícího mu v žilách. Chodí po kanceláři a chová se tak, jako by byl magnetem dívek, i když si ve skutečnosti všechny myslí, že je blb.
  • Osahávač s rychlými prsty. Jedná se často o muže středního věku zručného při osahávání kolegyň. Přejíždí po nich prsty, když se natahuje pro sešívačku nebo když procházejí kolem jeho stolu. Jsou zvlášť nepříjemní při podnikových večírcích, kdy se pokoušejí osahávat všechny přítomné ženy.

* Misogyn. Nenávidí všechny ženy a je rád, když to všichni vědí. Pravděpodobně ještě stále žije společně se svou přísnou matkou, do které je tajně zamilován. Právě proto tak nenávidí ženy. Obvykle chodí v hnědém nepromokavém kabátě, který mu přijde vhod v zchátralých tmavých uličkách, a když je sám v lesnaté krajině.

  • Slizký zastánce mužské nadřazenosti. Rád pronáší k ženám na pracovišti sexuální narážky a vypráví jim sprosté vtipy. Kolegyně se obvykle cítí ve společnosti těchto mužů nepříjemně. Líbí se jim, když se žena pro něco sehne na podlahu.
  • Neúspěšný neandrtálec. Jsou to kancelářští zoufalci, kteří jsou kvůli ošklivosti a nedostatku společenských schopností pro všechny ženy neatraktivní. Rádi by si s některou z kolegyň něco začali, ale ať se snaží sebevíc, nemají nikdy úspěch. Větší úspěch by možná měli s mravenečníkem.
  • Náruživý vedoucí. Domnívá se, že je jeho právem využívat své mocenské postavení v organizaci a poplácat po zadnici jakoukoliv ženu, která pro něho pracuje. Jen málokterá žena si dovolí odmítnout jeho návrhy, protože ví, jaké by to mělo následky.

Žádný Sukničkář nemá ve skutečnosti ženy rád. Všichni sdílejí stejné vlastnosti. Většinou jsou osamělí a žijí jako staří mládenci v malém bytě nebo s rodiči či v manželství bez lásky. Mají tak špatně vybroušené namlouvací schopnosti, že ve dvoření neuspějí ani u těch nejtolerantnějších žen. Pokládají ženy za sexuální objekty a cítí se kolegyněmi ohrožováni, protože si uvědomují, že budou odhaleni jako neschopní, podřadní a samozřejmě impotentní. Cítí se dobře jedině tehdy, když si mohou vylít svoji frustraci na kolegyních.

MALÝ VELKÝ MUŽ

Někteří lidé se jen obtížně vyrovnávají se svým malým tělesným vzrůstem. Za prvé je bolí za krkem od toho, jak se musejí dívat vzhůru na lidi s nimiž hovoří. Za druhé, ženy obvykle nechodí na rande s muži, kteří jsou menší než ony, pokud nejsou slavní jako Danny DeVito nebo Dudley Moore. A konečně, vyšší lidé jim většinou brání ve výhledu.

Někteří si poradí se svojí výškou, či spíše s jejím nedostatkem, velmi dobře, a zasmějí se sami sobě, když někteří jejich kolegové přicházejí s takovými trapnostmi jako: „Nemusíte vstávat… jo tak, vy už stojíte.“ Taková vlastnost je úžasná u každého. Existují však muži, kteří se nemohou smířit se skutečností, že jsou o pár decimetrů blíže k zemi než jejich kolegové a hodlají si to nějak vynahradit. A někdy to stojí za to! Jsou to Malí velcí muži. Jasně si uvědomují svoji malou výšku, dělají vše možné, aby s tím něco provedli.

Je jasné, že těmto lidem vadí, že jsou malí. Vadí jim, že dosahují jen k rozkroku kolegů. A vadí jim, že si ostatní, když si s nimi chtějí promluvit, musejí kleknout na podlahu.

V extrémních případech chce Malý velký muž natolik překonat své fyzické omezení, že se natahuje po obloze. Nedá pokoj, dokud se nezmocní celého světa, a proto nepřekvapuje, že spousta Malých velkých mužů řídí velké společnosti. Tímto způsobem se mohou malí muži pomstít. Stačí se podívat na dějiny, abychom si uvědomili, že světu vládli malí muži (většinou byli nejen malí, ale i levorucí). Adolf Hitler byl nepochybně hrozný člověk pro všechny, kteří pro něho museli pracovat. Zasahoval do plánů všech svých generálů a míchal se do záležitostí, kterým ani za mák nerozuměl. Stačí si jen představit, v jak odlišném světě bychom žili, kdyby měřil Adolf Hitler místo pěti stop šest.

Problém Malých velkých mužů spočívá v tom, že chtějí ovládat všechny lidi okolo sebe. Protože nemohou ohromit výškou a protože mnozí neberou malé lidi vážně, musejí malí muži tvrdě pracovat. Jen málokterým to jde snadno a může to být ještě horší, když Malý velký muž nemá žádné vzdělání. Mnohdy nejsou uznáváni ani intelektuálně (někteří by mohli říct, že jsou zadobře s Vesnickými idioty). Doslechl jsem se o jednom Malém velkém muži bez jakéhokoliv formálního vzdělání, který nenáviděl každého, kdo byl chytřejší než on. Vychloubal se například tímto: „Víte vůbec, kdo já jsem? Jsem ten, kdo dal dohromady systém rizikového řízení pro společnost ABC.“ Většina lidí ho jen v duchu proklela a rychle odešla.

MALÍ VELCÍ MUŽI

  • nosí boty s vysokými podrážkami
  • obklopí se nábytkem, mezi kterým vypadají vyšší
  • jezdí ve sportovních automobilech, protože v nich vypadá dobře každý
  • nafukují své úspěchy
  • pracují pouze s lidmi, kteří jsou ještě menší než oni, což v podstatě znamená, že pracují s dětmi
  • vyvíjejí tlak na zaměstnance a zastrašují je, přičemž stojí na bedničce od ovoce
  • berou si trpaslice
  • stávají se nechvalně známými diktátory, jako byli Adolf Hitler nebo Napoleon Bonaparte

ANDREW HOMES - DAN WILSON: ŠTVOU VÁS KOLEGOVÉ? UŽ NEBUDOU!

Kniha představuje padesát nejprotivnějších typů lidí, kteří vám jdou v práci na nervy: Stěžovatel, Sukničkář, Dinosaurus, Vlezdoprdelka, Drbna, Tyran, Práskači či Jízlivý bastard. Ti všichni nám dělají každodenně z práce peklo - ale odteď už nebudou. U každého protivy naleznete jeho přesný popis a míru nepříjemnosti, vtipnou ilustraci. A také konkrétní návod, jak na něj. Pozorujte, čtěte s tužkou v ruce, dělejte si poznámky - vyplatí se to. Vydalo nakladatelství Grada.

NA CO SE VYMLOUVAJÍ

Tvůrce výmluv je expert na vymýšlení důvodů, proč nemůže jít do práce. Pár výmluv pro inspiraci (jedná se o skutečné příběhy):

  • Žena nepřišla občas do práce, protože musela jezdit kvůli sexu daleko za svým přítelem. Když to udělala poprvé, vymluvila se, že se stěhovala a musela si jet pro osobní věci. Podruhé tvrdila, že její otec měl mrtvici. Na to, že jde o výmluvu, se přišlo jen proto, že šéf zavolal její matce, aby zjistil, jak se daří manželovi.
  • Jeden muž vždy volal šéfovi do práce, že mu zemřel nějaký příbuzný a musí jít na jeho pohřeb. Postupně mu zemřel strýc, teta, otec, matka, babička a každý další příbuzný, kterého si dokázal vymyslet, takže si všichni mysleli, že má nejpočetnější rodinu na světě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče