Kdyby včelky věděly

26. července 2010, 16:28 - Alexandra Bartoňová
26. července 2010, 16:28

Med v obchodech není tak kvalitní, jak bychom předpokládali

Na pultech českých supermarketů není jednoduché najít kvalitní med, který by vyhovoval všem technologickým předpisům a požadavkům. Medy jsou přehřívané, staré, dlouho skladované a je do nich přidáván škrobový sirup a další látky namísto klasické fruktózy a glukózy, které med tvoří. To všechno je považováno za šizení spotřebitele. Jak ale poznat, který výrobek je ten dobrý a který s medem nemá nic společného? Týdeník EURO nechal ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě připravit analýzy několika značek medů prodávaných v českých obchodech a výsledky nyní předkládá svým čtenářům.

Tři z deseti neprošly Medy jsme nakoupili v obchodech Kaufland, Lidl, Norma a Tesco. Z deseti vzorků, u nichž se prováděly analýzy, neprošly testem tři. Vzhledem k nevelkému počtu exemplářů se jedná o poměrně vysoké číslo. Špatné medy pocházejí z Kauflandu, Teska a Normy. Prodejna Lidl na Praze 4 nabízí pouze dva druhy medu, jež byly v pořádku. Medy testoval Státní veterinární ústav v Jihlavě, konkrétně oddělení chemie pod vedením Aleny Honzlové, a to pomocí platných technických norem ČSN na šest druhů antibiotik (tetracykliny, makrolidy, betalaktamová antibiotika, sulfonamidy, streptomyciny a chloramfenikol), HMF, aktivitu diastázy a dextriny. Přítomnost HMF (hydroximetilfurfuralu) znamená, že s medem bylo při jeho výrobě zacházeno velice drasticky. Byl převařován, čímž se jeho kvalita snížila. Zároveň také může být starý a dle některých pramenů škodlivý pro savce, tedy i pro člověka. Aktivita diastázy ukazuje na to, že med je starý a byly do něj přimíchány sirupy a podobné náhražky, které snižují kvalitu i chuť medu. Pokud byly do medu přidány sladové výtažky, škrobový cukr nebo sirup, značí to pozitivní nález na dextriny, což je kvalifikováno jako šizení spotřebitele a falšování medu.

Kličky v legislativě Prodejna Tesco Expres na Arbesově náměstí v Praze 5 nabízí tři druhy medů. Jde o med v plastovém obalu ve tvaru medvídka nebo celkem seriózně vypadající skleněnou láhev s vkusnou etiketou. Většina kupujících by asi zvolila druhou možnost, ovšem zdání klame. Lepkavá tekutina – možná až moc řídká – s jednoduchým názvem Včelí med od výrobce Moraviaprodukt vysoce překračuje povolené hodnoty HMF. Překvapivě jde o tuzemský med, který mívá kvalitu výrazně vyšší než zahraniční výrobek. Legislativa stanovuje, že u českých medů může být hladina HMF dvacet miligramů na kilogram medu. U výše zmiňovaného vzorku bylo naměřeno 58,4 mg, tedy téměř o 40 mg více, než je povoleno. Ale! Na etiketě medu je uvedeno, že se jedná o med z Česka. Spotřebitel je přesvědčen, že je to český med, který sbíraly včelky na našich lukách, popřípadě v hájích. Pokud výrobce uvede, že se jedná o český med, musí splňovat normu do dvaceti HMF. V případě, že si je výrobce vědom toho, že se mu tuto normu nepodaří splnit, jednoduše na sklenici napíše „med z ČR“. Zákazník nabude dojmu, že si kupuje český med, zatímco výrobce tím myslí pouze to, že sklenice byly plněny v tuzemsku. A toto mu umožní využít evropských norem – 40 miligramů HMF. Ta je přípustná u medů ze zemí EU a mimo EU, s nimiž se zákazník v českých supermarketech setkává velmi často. Pro někoho mírně matoucí. Právě toto je příklad firmy Moraviaprodukt, která má sídlo v Lednici na Moravě. „Je to porušení legislativy,“ přiznal majitel firmy Lubomír Češka a dodal, že by se tento med měl stáhnout z trhu. „Stalo se nám to naposledy před rokem a půl a museli jsme zaplatit pokuty. Pořídili jsme si vlastní spektrometr a nyní si děláme rozbory sami,“ vysvětlil Češka. Podle něj se mohly medy přehřát například při převozu v nákladních autech, čímž by vzrostla hladina HMF. Ostatních devět testovaných medů ale nejspíše také někdo převážel, a HMF měly v pořádku.
Množství HMF v medu lze však obejít ještě chytřeji. Kdyby pan Češka na sklenice dopsal, že se jedná o med ze zemí s tropickým klimatem, možná by teď vůbec neměl problém. Legislativa totiž u medů z těchto zemí dovoluje až 80 miligramů HMF na kilogram. Tato vysoká čísla výrobcům samozřejmě nahrávají. „Mohou si dovolit med při výrobě převařovat, čímž se vytrácí jeho kvalita, ale zároveň se nedá napadnout, jelikož legislativa vysoké hodnoty HMF povoluje. Právě z tohoto důvodu bylo v Česku nastaveno množství dvacet miligramů,“ sdělil týdeníku EURO Miloslav Peroutka, tajemník Českého svazu včelařů.

Kaufland se staví čelem Druhý vzorek v pořadí, který v obchodě neměl co dělat, je půlkilový lesní med značky Honey forest Stilla Fiori. U tohoto medu byla zjištěna nízká aktivita diastázy. Jedná se o med ze zemí EU a mimo EU, který má na etiketě uvedeno, že byl sbírán v oblastech s tropickým klimatem. „Spotřebitel by měl mít právo vědět, jaký med si kupuje. EU, mimo EU, med z oblastí s tropickým klimatem a podobně, to vše vytváří dojem pro falzifikaci. Míchání medu vytváří podmínky pro určitou nestandardnost výrobku,“ uvedl Peroutka. U námi zakoupeného vzorku byly ještě nesrovnalosti ohledně výrobce, který nebyl na etiketě jasně uveden, ale to se podle Jany Horňáčkové, odborné referentky odboru veterinární hygieny, ochrany veřejného zdraví a ekologie ze Státní veterinární správy, jistě dohledá. „Zadám podnět k prošetření této věci,“ uvedla Horňáčková. Honey forest Stilla Fiori lze koupit v prodejně Kaufland v pražské Michli, kde se prodává od stejného výrobce ještě akátový med, u něhož však nebyly zaznamenány žádné nepřípustné hodnoty. Stejně tak dopadly výsledky zbylých tří značek zakoupených v Kauflandu.
Ředitel michelské prodejny se k věci nechtěl vyjadřovat a odkázal nás na tiskového mluvčího společnosti Michaela Šperla. Ten byl celou věcí poněkud udivený, nicméně okamžitě si od nás vyžádal informace o výrobku a do pár hodin zaslal odpověď. „Neprodleně poté, co jsme obdrželi vaši informaci, jsme uvedený med a šarži okamžitě zablokovali. Vzhledem k této blokaci již není odprodej ani jednoho kusu zboží možný. Pokladní systémy zboží již neidentifikují, a tudíž se již žádný kus nemůže dostat do oběhu. Tuto šarži posíláme též na rozbor do nezávislé a akreditované laboratoře. Do doby, než nám budou předloženy výsledky, zůstane toto zboží zablokované,“ uvedl a dodal: „Po opětovném ověření jsme zboží stáhli z prodeje; naši zaměstnanci tento med jak na prodejnách, tak na centrálním skladu odstranili z regálů i z další distribuce.“
Manažerka smíchovské prodejny Tesco měla zcela jiný přístup. „Teď s tím nemůžeme nic dělat. Šla jsem se podívat na prodejnu a med není zkrystalizovaný,“ uvedla. Nejspíše neví, že krystalizace medu nemá nic společného s tím, že výrobek, který prodávají, je přehřívaný a starý, a měl by být okamžitě stažen z prodeje. Zároveň také vysvětlila, že to není chyba obchodu, ale výrobce. „Dříve jsme měli problémy například s chlebem. Druhý den na prodejně už byl vždy plesnivý. Později jsme zjistili, že ho výrobce do obalu vkládá ještě teplý, proto se vytvoří plíseň,“ uvedla vedoucí příklad, jenž se snažila přirovnat k situaci s medem. Na závěr ještě dodala, že nemohou výrobky stahovat z prodeje, jelikož by je následně museli odepsat na náklady provozovny. K tomu snad nelze cokoli dodávat.

Začarovaný kruh Nejpřekvapivější byl výsledek z Normy na pražských Petřinách. Produkt od výrobce JSG med byl pozitivní na dextriny. Jedná se o šizení spotřebitele a falšování medu. Pohoršující ale na celé věci je, že již před dvěma lety provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce analýzy medů v českých obchodech a osm druhů právě značky JSG med nebo JSG Food testem neprošlo. Jednalo se o medy ze zemí EU a mimo EU, stejně jako v tomto případě. Analýzy tehdy prokázaly vyšší přítomnost takzvaných cukrů C4, které vytvářejí nemedonosné rostliny, jako například kukuřice nebo cukrová třtina. Majitel firmy JSG med Jiří Straka, který vlastní i firmu JSG Food zabývající se taktéž prodejem medu, je přesvědčen, že jeho výrobky jsou naprosto v pořádku. „Na sto procent v našich výrobcích nic špatného není! Výsledky byly lživé a vykonstruované, jelikož jde o konkurenční firmy, které med testovaly!“ hájí se Straka. Zároveň napadá screeningovou metodu, kterou byla analýza provedena. Ta se podle něj na tento druh testu nehodí. I Honzlová z jihlavského ústavu však přiznává, že po screeningové metodě by měl přijít na řadu další test, který výsledky potvrdí. Tyto nové technologie jsou však velice drahé. Honzlová si ale stojí za tím, že zbytky škrobů se v testovaném medu objevily. Straka dále trvá na tom, že Státní veterinární ústav v Jihlavě nemá k jednotlivým výkonům akreditace, a proto k této činnosti není oprávněn. Ústav je však držitelem akreditace od Českého institutu pro akreditaci, která je k nahlédnutí na webových stránkách ústavu. Jeho řediteli Straka zaslal dopis, v němž uvádí, že stejné analýzy, které provedla jihlavská instituce, si nechala firma udělat sama v zahraniční laboratoři. V dopise píše, že pro šarži, kterou laboratoř v Jihlavě vyhodnotila jako pozitivní na dextriny, mají komparativní otestovaný vzorek ze zahraničí, jenž je ve výsledku negativní. Straka také apeluje na ředitele ústavu, aby zvážil postup laboratorní praxe a přehodnotil analýzu medu na cizí dextriny právě metodou takzvané Fieheho reakce II, tedy zmíněnou screeningovou metodou. Také hodlá celou věc přednést jako podnět k řešení ministerstvu zemědělství.

Jedna pokuta za druhou Naposledy byla Strakově firmě uložena pokuta ve výši 500 tisíc korun právě v návaznosti na ono screeningové šetření. Jak sám majitel přiznává, pokuty společnosti v posledních letech činily dohromady pět milionů korun, které postupně ve správních řízeních získává zpět, všechny soudy prý vyhrává. Redakce má k dispozici jeden rozsudek, a to Krajského soudu v Brně, který se v roce 2007 zabýval stejnou problematikou, k níž dospěl i týdeník EURO, tedy pozitivním nálezem na dextriny v medu. Soud tehdy rozhodl ve prospěch žalujícího – firmy JSG Food. Straka uvedl, že ústav je nezodpovědný, jelikož svými výsledky může poškodit spoustu společností. Stejně se podle něj chová i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která má být navíc spojena i s lidmi z politiky, kteří ovlivňují výrobce medu. „Domnívám se, že za tím stojí pan Klanica. Účelově dával naše medy do laboratoří konkurence, aby jméno naší firmy pošpinil. Analýzy, které jsme si záhy nechali udělat sami, vyšly negativně,“ uvedl rozhořčený Straka. Celkově je prý tento byznys u nás velice zkorumpovaný. Martin Klanica, ředitel Odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce jakákoli nařčení odmítá a stojí si za tím, že produkty Strakových firem jsou předmětem kontrol stejně jako výrobky dalších firem zabývajících se produkcí medu.

Konkurence neškodí Vedoucí výzkumu a zkušební laboratoře z Výzkumného ústavu včelařského v Dole ve středních Čechách Dalibor Titěra týdeníku EURO řekl, že Státní veterinární ústav v Jihlavě je jedna z pěti institucí u nás, která svoji práci vykonává opravdu dobře. „Dextriny v květovém medu nemají co dělat. Problémem je, že tato metoda ověření pravosti medu je velice lehce napadnutelná, protože evropská norma oligosacharidy, kam dextriny patří, nijak v medu nelimituje.“ Někteří výrobci se řídí tím, zda jim někdo dokáže švindl nebo nikoliv,“ uvedl Titěra a připomněl přísloví o potrefených husách. Také vysvětlil, že kvalitního medu dnes není nadbytek, a proto si poctivý včelař nebude stěžovat na konkurenci, která na trhu existuje. Tím také zpochybnil tvrzení majitele firmy JSG med o tom, že u nás vládne obrovský konkurenční boj a firmy napadají jedna druhou z důvodu upřednostnění vlastních produktů.

I Norma stahuje zboží? Prodejce výše uvedeného medu značky Luční od firmy JSG med, tedy řetězec Norma, nebylo možné zastihnout na uvedených telefonních číslech. Až po odeslání dotazníku zveřejněném na webových stránkách se redakci ozvala nákupčí společnosti Marie Orságová, která se celou věcí začala zabývat. „Přestože se zatím jedná pouze o informativní zprávu bez doložení akreditace firmy, která rozbor prováděla, rozhodli jsme se okamžitě reagovat a preventivně med stáhnout z prodeje,“ uvedla Orságová a dodala, že již oslovili majitele, tedy firmu JSG med, s požadavkem celou záležitost vysvětlit. Nyní spolu řeší další postup. Podle Straky dostalo vedení obchodu strach a do budoucna s ním již nechce spolupracovat. Nicméně v době uzávěrky tohoto čísla se v petřinské Normě objevily další druhy medů od firmy JSG med, které dříve tato prodejna nenabízela.

Antibiotika se nenašla Při pozitivním nálezu HMF, diastázy nebo dextrinů kontrolní orgán vyloučí medy z obchodní sítě. Je to totiž známka toho, že medy mají nízkou kvalitu a bylo s nimi špatně zacházeno. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odkázala redakci na Státní veterinární správu, se kterou bude údajně komunikace rychlejší. Podali jsme podnět ke kontrole, na jehož základě úřední veterinární lékař zkontroluje výrobce a jeho výrobky podle čísla šarže a následně nakáže stažení z trhu. Je příjemné zjistit, že u prodejen Kaufland to šlo i bez zásahu Státní veterinární správy.
Přítomnost antibiotik se v testovaných medech neprokázala. „Většina medů vyráběných ve velkém se při výrobě převařuje. Tím ztrácejí svou hodnotu, ale zároveň se i vyvaří špatné látky, jako jsou například právě antibiotika,“ tvrdí například jeden výrobce medů z řecké Lefkady. Toto tvrzení však Státní veterinární ústav odmítá. „Převařováním antibiotika nevyprchají. Teplota do 40°C se jich nedotkne,“ vysvětlila Honzlová z jihlavského ústavu.
V Česku, na rozdíl od zahraničí, není dovoleno léčit včely antibiotiky. Pokud se objeví závažná choroba, celé včelstvo se musí zlikvidovat. U nás je ovšem výskyt nákazy poměrně nízký. „Domácí produkci medů vyšetřujeme již několik let a nikdy jsme nezaznamenali pozitivní nálezy,“ uvedla Honzlová. „Antibiotika nákazu včelstva pouze zakryjí, a přestože se na první pohled mohou zdát zdravá, zárodky v nich přetrvávají až desítky let,“ vysvětlil problematiku Peroutka ze svazu včelařů. U zahraničních medů může spotřebitele zarazit kombinace zemí výroby jako třeba Kuby, Itálie a Rumunska. Jedním z důvodů tohoto slévání může být a mnohdy i je způsob, jak zamezit budoucímu nálezu antibiotik. Medy z jednotlivých států se naředí tak, aby hladiny antibiotik klesly na nezjistitelné množství.

Levný med = nízká kvalita V loňském roce u nás bylo zaregistrováno 47 330 včelařů, kteří obhospodařovávali 497 946 včelstev. Celostátní produkce medu se v tuzemsku pohybuje okolo osmi milionů tun medu, z nichž se dva miliony vyvezou. Přibližně stejné množství se doveze ze zahraničí. Proč tomu tak je? Na pultech obchodních řetězců je téměř nemožné sehnat český med. Přitom je jedním z nejkvalitnějších vůbec. „Je to otázka obchodníků, nikoli výrobců,“ poznamenává Peroutka z Českého svazu včelařů. Tuzemské medy jsou dražší než zahraniční a podle odborníků naše obchodní řetězce kvůli nízké ceně prodávají medy na hraně poživatelnosti. „Hlavně na cenu by si měl dát zákazník pozor. Levný med svědčí o nízké kvalitě a špatné chuti. Včelaři dnes prodávají nektarový med za zhruba 110 korun za kilogram, lesní asi o dvacet korun dráž. Nelze med vyrobit levněji a zároveň alespoň něco málo vydělat,“ vysvětlil Peroutka.

BOX: HMF (hydroximetilfurfural)
Je doporučováno, aby teplota při výrobě medu nepřesáhla 40°C. Pokud se tak stane, v cukru se tvoří HMF, produkt, který vzniká při tepelném rozpouštění cukru.
DIASTÁZA

Přirozený enzym, který je běžně v medu přítomný, ale pokud je jeho množství nižší než 8 stupňů dle Schadeho, svědčí to o tom, že med je starý nebo jsou do něho přidávány sirupy a jiné náhražky.
DEXTRINY V případě, že se v medu objeví pozitivní nález na dextriny, do medu byl přidán škrobový sirup, sladové výtažky nebo škrobový cukr. Přidáváním těchto cukrů jde o šizení spotřebitele. Nejedná se o pravý med, ale o levný glukózový sirup.

Box: Šizení spotřebitele Medu jsou odjakživa přisuzovány jedinečné výživové vlastnosti a léčivé účinky. Ale najdou se i zastánci teorií, podle nichž tato hustá, sladká a lepkavá tekutina není pro naše tělo nezbytná, ba právě naopak. Například podle makrobiotiků nám prý med vůbec neprospívá. Jestli je to tak nebo onak, nechme na každém jednotlivci. Může ale med obsahovat něco, co by naše tělo mohlo opravdu poškodit? Co lze tedy u medu testovat? V podstatě vše, na co si vzpomenete. Nejdražší položkou jsou antibiotika, kterých lze u medu zkoumat až šest druhů. Dále jsou to kvasinky, plísně, bakterie, obsah vody, přítomnost škrobu, kyselost nebo nečistoty, které se do medu dostaly. Velice lehce tak poznáme, zda je med starý, přehřátý, dlouho skladovaný nebo zbytečně doslazovaný. Šizení spotřebitele není výjimkou a analýzy medu to dokázaly.

BOX: Miloslav Peroutka je tajemníkem Českého svazu včelařů a jeho největší koníček s jeho prací úzce souvisí. Nechal se inspirovat svým otcem a včelaří již 40 let. „Úroda je letos pro většinu včelařů nižší. Postižena je zejména Morava, kterou zasáhly vydatné deště a povodně. Nám se však tyto problémy vesměs vyhnuly a moje úroda činí asi 20 kilogramů z jednoho včelstva,“ pochvaluje si letošní sezonu Peroutka. Dnes vlastní 35 včelstev, což dělá zhruba 50 tisíc včel. Má je ale dobře vychované, ani jedna z nich nám na návštěvě u Peroutků neublížila. Jelikož právě probíhá doba stáčení, v pohotovosti byla celá rodina. Z dobrého medovicového (= lesního) medu se všichni právem těší.

BOX: Jak se vyrábí med „Do přírody vylétá včela létavka, která již svým věkem dospěla k práci ve volné přírodě. Včela získává květový nektar nebo medovici a plní jimi medný váček, který tvoří rozšířená zažívací trubice před žaludkem. Již při tomto prvním kontaktu se sbíraným rostlinným materiálem provádí včela dvě důležité činnosti. Při sběru přidává k nektaru nebo k medovici výměšky svých vlastních žláz. Tyto výměšky obsahují celou řadu enzymů, které startují množství chemických reakcí štěpících složité cukry na snadno využitelné jednoduché cukry. Tím začíná proces zrání medu. Druhá činnost spočívá v tom, že včela aktivně dokáže z nasbíraného nektaru odfiltrovat škodlivé látky – například zbytky pesticidů nebo těžké kovy – jak? Do úlu přináší nektar, který odebírají úlové včely, obohacují je o další výměšky svých žláz a odpařují z nich vodu. Takto upravený nektar pak nastříkávají ve formě kapének na stěny buněk v plástech. Jakmile je buňka do určité výše zaplněna medem, je zpravidla víčkována čistým panenským včelím voskem. V tomto okamžiku se z medné buňky stává ideální konzerva, která chrání svůj obsah před vzdušnou vlhkostí, znečištěním a umožňuje nerušený průběh zrání medu.“ Včelař potom plásty „odvíčkuje“ a pomocí medometu, jehož funkce je založena na působení odstředivé síly, med vytočí.

Pramen: Včelařství v Česku, Český svaz včelařů, Praha 2008

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče