Kdyby Klaus nebyl Klaus

10. listopadu 2014, 12:00 - Petr Holec
10. listopadu 2014, 12:00

Nebyl by to podzim, aby v kritických dnech (vznik republiky či 17. listopad), kdy se rádi oslavujeme za hrdinství, nezazněla povinná dávka kakofonie. Jako obvykle vystřelil i letos první salvu prezident Miloš Zeman, když státním vyznamenáním poctil i své příznivce, načež se zle rozpovídal nejenom o ženském přirození - snad aby demonstroval, že pořád ještě neumí anglicky. Pozadu samozřejmě nezůstal ani jeho hradní předchůdce a kakofonní sok Václav Klaus.

Jak jinak: Klaus pro změnu v novinách řekl, že Václav Havel uměl jen „bořit“, byl „nutným zlem“ a miloval „svá politická hnutí“ místo tradičních politických stran.

Nikdy jsem nebyl „havlovec“ ani „klausovec“. Patetické dělení mi vždy přišlo směšně deficitní, protože jak Havel, tak i Klaus měli svou lepší i horší půlku; svým způsobem vlastně byli vzájemným zrcadlovým obrazem. Při četbě Klausových nedávných slov mě nicméně napadlo, jak by expremiérovi a exprezidentovi bývalo prospělo, kdyby kdysi potlačil svou ješitnost, pýchu a neomylnost a poslouchal Havlovu kritiku, klidně i potají. A stejně tak, že má Klaus vlastně i pravdu, byť nechtěně. Tak už to chodí, řekl by Kurt Vonnegut.

Ano, Havel skutečně uměl bořit. Konkrétně bořil komunismus, což si v roce 1989 přála většina lidí, co v listopadu chodili mrznout na náměstí. Ostatně nejdřív musíte jeden režim zbořit, abyste mohli vybudovat jiný. Nemůžete budovat kapitalismus na komunismu. Na něm dokonce nemůžete budovat ani socialismus, protože pak místo lidské tváře přijde normalizace. Havel ale samozřejmě jen nebořil. Dávno předtím, než začal cokoli budovat Klaus, aktivně stavěl institucionální základy demokratického státu. Klaus tehdy nejvíc řešil, jestli si má ráno obléct svetr s jeleny, nebo se srnkami.

Ve správný čas na správném místě bylo i Občanské fórum, angažované politické hnutí lidí bez pevnější hierarchie, které místo pravicové nebo levicové ideologie spojovala touha rozbít komunismus, případně si koupit lepší džíny. Že nemělo delší politickou budoucnost, jak si přál utopista Havel, bylo jen logické: nikdy nemůžete mít moc dlouho ve stejném sále Klause s Petrem Uhlem a čekat cokoli hezkého. OF sehrálo klíčovou roli v pokojném předání moci, načež se odebralo do zapomnění. Tak nějak to má být.

Až v tu chvíli začala hvězdná éra Klause a ODS. Ta však na rozdíl od OF skončila zhruba tak, jak předvídal Havel, jenž z pochopitelných důvodů nesnášel partaje: vlastní degenerací a úpadkem, takže si dnes jen málokdo vsadí na její přežití. Klaus měl svou vyčtenou politickou víru, je však zoufale bídný manažer, který nevidí, co jeho vlastnímu dítěti roste v podbřišku: klientelismus, korupce, kmotři. Havel na to upozorňoval, Klaus to ovšem kvůli vlastní pýše nechtěl vidět. Takže se právě jeho milovaná ODS nakonec stala symbolem všeho nejhoršího, což je jistě nefér. Třeba její někdejší místopředseda Petr Čermák byl v podstatě sympaťák, když jste zavřeli oči.

V nešťastném dělení Havel nebo Klaus vždy byla velká ironie pro mě i pro soustu jiných: dvacet let jsem volil ODS, i když jsem věděl, že utopista Havel má pravdu, když vidí, že takhle to moc dlouho nepůjde. I když to takhle nakonec šlo mnohem déle, měl politický utopista z Hradu svou pravdu.


Čtěte také:

Chládek neunesl kritiku: Klaus v radě pro vzdělání nebude

Klaus: Zemanovy vulgarity byly kalkulací. Česku to neprospěje

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Jiří Grund: Za předražené ceny mobilních tarifů mohou…

  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít