Kdy vymřou blondýnky?

29. dubna 2010, 15:08 - Martin Rychlík
29. dubna 2010, 15:08

Pestrá etnika postupně pronikají do nordickych oblastí a mají vyšší porodnost

Poslední přírodní blondýnka se narodí za dvě stě let ve Finsku. Ale od roku 2202 už žádné další modroočky nebudou, napsal před osmi roky server BBC s odvoláním na německé vědce. Blondýny jsou údajně ohroženým druhem. Může za to mizející recesivní gen, který prohrává souboj s dominantnějšími vrozenými předpoklady. Podle citované studie Světové zdravotnické organizace (WHO) za to mohou i obarvené blondýny, neboť jsou prý pro muže ještě atraktivnější než přirozené – a ne tak zlaté – plavovlásky.
Blonďatou „genocidou“ byl svět zasažen, dojat. „Světlovlásky jsou ohroženy, je to třaskavá zpráva pro jejich budoucnost,“ předháněli se hosté televizních stanic ABC, CNBC nebo CNN v popisech temných zítřků. „Studie je blonďatou bombou,“ hlásal titulek New York Post. A londýnský deník Daily Star pánům, kteří mají radši blondýnky, vzkazoval, ať se brzy odstěhují do Finska. To vše má ale háček: žádné studie WHO na toto téma nikdy nevznikla, citovaný antropolog neexistuje a s blonckami to tak špatně nevypadá. Prozatím.

Příliš vlasatá anekdota
Na stopu této veleúspěšné „kachny“, která začala žít vlastním životem, se vydala redakce deníku The Washington Post. A více než o budoucnosti blondýnek se dozvěděla o současném stavu novinářské práce. „Žádný podobný výzkum jsme neprováděli, máme na práci důležitější věci,“ odpověděla ze Ženevy mluvčí WHO Rebecca Hardingová, dle níž ji nikdo z desítek novinářů nekontaktoval, aby si informaci ověřil. Stačilo jim odvolání se na dva respektované zdroje. Je šokující, jak snadno lze do světových médií proniknout. „Zjistit, kdo byl pravým původcem zprávy, je nemožné. Je to fáma,“ řekla mluvčí. Američtí novináři se dostali až k ženskému magazínu Allegra v Německu, odkud se vymyšlená zkazka nejspíše vydala do světových newsroomů. Vymysleli to vskutku věrohodně. No řekněte sami: kdo jiný než (fiktivní) němečtí vědci by se mohl zabývat vymíráním árijských valkýr?
Vydáme-li se spolu se serverem Snopes.com, jenž demytizuje urbánní legendy, po stopách kanadského žertíku, vrátíme se až do roku 1865! Tehdy se zřejmě prvně v novinách objevila „extinkční“ zpráva o modrookých kočkách. Další následovaly v letech 1890, 1906 a 1961, přičemž se lišily v odhadu data, kdy plavovlásky zmizí z povrchu zemského; článek z let šedesátých tipoval 50 až 140 let, na počátku století se hovořilo o 600 letech. Nejinak tomu je i s vyprávěnkami o vymírajících zrzkách, jež tvoří v Evropě jen dvě procenta dam.

A teď doopravdy… Keratin vlasu je od přírody bezbarvý. Teprve uložením melaninových granulí obsahujících barvivo dostává vlas barvu. Čím více melaninu se uloží, tím je tmavší. A naopak. Jak prosté. Důležitost, jakou připisují lidé odlišnému zbarvení vlasů, je však překvapivě veliká. Podle sociologa Anthony Synnotta, jenž v roce 1987 publikoval odborný článek o tak trochu montypythonovské „sociologii vlasů“, asi 75 procent žen upřednostňuje tmavší muže. Jenže přes 35 procent mužů má skutečně nejraději blondýnky ze všech ženských typů. Světlovlásky představují i nejčastější sexsymboly. Vždyť i staří Římané si spojovali blonďatost se sexem a prostitutkami, které si barvily lokny.
V čem vězí věčné kouzlo plavých kadeří? „V běhu celých lidských dějin byly blonďaté vlasy považovány za atraktivní a svůdné, dost možná, že je tato barva spjata se zlatem a světlem, dvěma fenomény, které lidé považují za cenné a žádoucí. Světlejší vlasy jsou rovněž méně časté, poněvadž geny určující temnější vlas v populaci převažují. Sociologové též říkají, že blonďatost upomíná na mládí, protože právě děti mívají světlejší vlásky než rodiče. A méně než čtvrtině dívek světlovlasost vydrží až do dospělosti,“ píše Victoria Sherrow ve své jedinečné knize Encyclopedia of Hair: A Cultural History (2006). Kdo by se pak nebarvil!

Dědicové Vikingů na špici
Zastoupení blondýn a blonďáků – abychom byli genderově korektní – je v Evropě velmi různorodé. Nejsilnější zastoupení je skutečně ve Skandinávii. Podle bizarní mapy evropské blonďatosti a modrookosti, kterou nabízí server Eupedia.com, se v části Norska, Švédska a Finska vyskytují oblasti s až osmdesátiprocentním zastoupením „árijců“. Také zbytek severu se může pyšnit až nadpolovičním poměrem typických Seveřanů. „Nositelé genů pro světlou kůži (a současně světlé vlasy) mohli mít v severských zemích výhodu v tom, že se jim lépe vytvářel vitamín D – pro absorpci potřebného UV záření ze slunečního svitu,“ řekl týdeníku EURO profesor Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Oblast střední Evropy vykazuje poměr světlovlasých 20 až 49 procent v populaci, jih Evropy ještě méně.

Otázka pohlavního výběru
Vymřou tedy blondýnky? I server BBC News, který skočil sexy fámě na lep, svou zprávu relativizoval a doplnil o názor dermatologa. „Geny prostě jen tak nevymizí, ať už by měly značnou nevýhodu. Počet blonďatých může klesnout, ale nevyhynou,“ uvedl profesor Jonathan Rees z University of Edinburgh. Podobně hovoří i český genetik: „Jistě, zastoupení určitých genů v populaci se běžně mění z různých důvodů – v současnosti například tím, že dochází k mnohem většímu míšení etnik. Právě u blonďatých dochází ke snižování jejich zastoupení, protože různá ,tmavší‘ etnika, jež postupně pronikají i do ,nordickych‘ oblastí, mají vyšší porodnost. K úplnému vymizení ale asi těžko dojde; určitě se jedná o velmi pomalý proces.“ Záleží také hodně na selekci pohlavním výběrem. A proč jsou blonďatá stvoření stále tak atraktivní, a nejen pro média? Profesor Hořejší se smíchem uzavírá: „Napadá mne jedno vysvětlení: že my blonďáci – zvláště my modroocí – jsme krásní, chytří a dokonalí!“

(box)
Šest typů blondýn

Antropolog Grant McCracken rozdělil roku 1995 blondýny do šesti kategorií se slavnými představitelkami

- Blonďatá bomba (Marilyn Monroe)
- Sluneční blond (Goldie Hawnová)
- Měděná blond (Candice Bergenová)
- Nebezpečná blond (Sharon Stoneová)
- Společenská blond (C. Z. Guestová)
- Chladná blond (Marlene Dietrichová)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče