Kdy si zasloužíte další celou podporu v nezaměstnanosti

11. března 2011, 07:56 - Richard W. Fetter
11. března 2011, 07:56

Při vyčerpání celé doby pro probírání podpory v nezaměstnanosti, musí pro další nárok odpracovat nejméně šest měsíců. To neplatí v několika konkrétních situacích.

Foto: Profimedia

Uchazeč o zaměstnání, který v posledních třech letech před zařazením do evidence úřadu práce pobíral podporu v nezaměstnanosti po maximální dobu 5, 8 nebo 11 měsíců, má nárok na další podporu, pokud následně pracoval nejméně šest měsíců. Muselo však jít o zaměstnání či jinou výdělečnou činnosti, z níž byl důchodově pojištěn. (Jaký je nárok při předchozím nevyčerpání celé podpůrčí doby čtěte v článku Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti při opakované ztrátě práce)

Šestiměsíční lhůta se nevyžaduje v případech:

• kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů [tedy došlo např. k ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. d) a e) nebo okamžitým zrušením ze strany zaměstnance podle ust. § 56 písm. a) zákoníku práce], nebo

• s ním byl rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů, protože se zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemísťuje, nebo stal-li se zaměstnanec nadbytečným, nebo

•proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek [a zaměstnanec tak byl nucen zrušit pracovní poměr okamžitě ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce].

Do doby šesti měsíců, jejichž „odpracování“ zaručuje opětovný nárok na podporu v nezaměstnanosti, se ovšem nezapočítává doba důchodového pojištění získaná v tzv. nekolidujícím zaměstnání. To je doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonával povolenou pracovní činnost, přestože byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadem práce. Není důležité, zda během této činnosti pobíral, nebo nepobíral podporu v nezaměstnanosti. (Více si přečtete v článku Přivýdělek při podpoře v nezaměstnanosti? Od ledna zapomeňte.)

Tady je zase nutno připomenout, že pokud byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr ze zdravotních důvodů podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce, pak vznikl nárok na odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. To znamená, že pokud se stane uchazečem o zaměstnání, vznikne mu nárok na podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí doby dvanácti měsíců v evidenci uchazečů o zaměstnání resp. od skončení zaměstnán, kterou kryje vyplacené odstupné.

Podobně zaměstnanci, který okamžitě rozváže (zruší) pracovní poměr ze zdravotních důvodů ve smyslu ust. § 56 písm. a) zákoníku práce, vznikne nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, nárok na podporu tedy vznikne až po třech měsících od skončení zaměstnání resp. třech měsících v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Pokud jde o případy rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů (§ 52 písm. a), b) a c) zákoníku práce), pak odstupné činí nejméně trojnásobek průměrného výdělku, nárok na podporu tedy vznikne nejdříve po třech měsících od skončení zaměstnání resp. třech měsících v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Nejsvízelnější ovšem bude v praxi situace zaměstnance, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle ust. § 56 písm. b) zákoníku práce, protože mu insolventní zaměstnavatel nevyplatil řádně a včas mzdu, plat nebo jejich náhradu (do 15 dnů po uplynutí termínu jejich splatnosti). (Více čtěte v článku S hodinovou výpovědí kvůli nevyplacené mzdě musíte počkat)

I takovému zaměstnanci vznikne nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Stěží však lze předpokládat, že pokud zaměstnavatel nevyplácel mzdu, vyplatí odstupné. Přitom takovému zaměstnanci nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. Může se po relativně velmi dlouhou dobu ocitnout bez jakýchkoliv prostředků, než se případně domůže pomoci od úřadu práce, který mu vyplatí dlužné mzdové nároky v rámci pomoci zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Nejde přitom jen o otázku času, ale též výše pomoci. Problém totiž může spočívat také v tom, že pokud zaměstnavatel nepotvrdí výši zaměstnancem uplatněných dlužných mzdových nároků (např. neposkytne úřadu práce potřebnou součinnost, což se v praxi stává) a zaměstnanec nebude schopen předložit potřebné doklady, které by výši mzdových nároků prokazatelně osvědčily, vlastními silami, úřad práce přizná a vyplatí zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě! Nelze také vyloučit situaci, že zaměstnanci na takovou pomoc nárok vůbec nevznikne.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Aprílová GeForce GTX do USB skutečně existuje. Nvidia omezenou sérii rozdá
Google po letech ustoupil. Nebude číst vaše e-maily kvůli reklamě
Nvidia GeForce GT 1030 – jak se hraje na grafice za 2000 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít