Kdy je výhodnější společné zdanění?

12. prosince 2005, 00:00 - ING. IVAN MACHÁČEK
12. prosince 2005, 00:00

DAŇOVÁ OPTIMALIZACE Od letošního roku mají manželé dvě možnosti, jak optimalizovat svou daňovou povinnost. Jednak lze použít rozdělení příjmů a výdajů na spolupracujícího manžela, jednak novinku v podobě společného zdanění. Jaké jsou mezi těmito možnostmi rozdíly a kdy se vyplatí?

DAŇOVÁ OPTIMALIZACE Od letošního roku mají manželé dvě možnosti, jak optimalizovat svou daňovou povinnost. Jednak lze použít rozdělení příjmů a výdajů na spolupracujícího manžela, jednak novinku v podobě společného zdanění. Jaké jsou mezi těmito možnostmi rozdíly a kdy se vyplatí?

Hned na začátku si připomeňme důležité pravidlo: Jak v případě společného zdanění manželů, tak i při rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu je nutno podat vždy samostatné daňové přiznání. Příslušný formulář tedy odevzdává manžel i manželka každý sám za sebe.

Mezi společným zdaněním manželů a institutem spolupracujících osob existují základní rozdíly v několika bodech:

KDO MŮŽE VYUŽÍT

Společné zdanění: Mohou využít pouze manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Tuto možnost tedy nemůže použít druh s družkou nebo přítel s přítelkyní, žijící v domácnosti s vlastním dítětem. Spolupráce osob: Tento institut je použitelný nejen pro manžele. Může jít i o spolupráci s dalšími osobami žijícími s poplatníkem v domácnosti (druh, družka, syn, dcera, další členové rodiny a dokonce i jiné osoby).

CO LZE ROZDĚLIT

Společné zdanění: Rozděluje se celý společný základ daně manželů. Ten může být tvořen všemi příjmy podle zákona o daních z příjmů - tedy jak příjmy ze závislé činnosti (typicky zaměstnání), z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, tak i ostatními příjmy.

Spolupráce osob: Na spolupracující osoby lze rozdělit pouze příjmy a výdaje dosažené v rámci podnikání (s vyloučením podílů na zisku společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti) a příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti.

FINANČNÍ LIMIT

Společné zdanění: Příjem každého z manželů, zahrnutý do společného základu daně, není limitován.

Spolupráce osob: Převedené příjmy a výdaje podnikatele jsou při spolupráci s manželkou limitovány 50 procenty (maximální rozdíl převáděných příjmů a výdajů činí 540 tisíc korun při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 tisíc korun za každý i započatý měsíc této spolupráce). Jestliže vedle manželky spolupracuje také jiná osoba (osoby) žijící v domácnosti s poplatníkem, jsou převedené příjmy a výdaje limitovány 30 procenty podílu na příjmech a výdajích podnikatele. Limit 30 procent platí i při spolupráci ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem (tedy i když do nich není zahrnuta manželka). Maximální rozdíl převáděných příjmů a výdajů pak činí 180 tisíc korun při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 tisíc korun za každý i započatý měsíc této spolupráce.

PROPOJENÍ ZDAŇOVANÉ ČINNOSTI Společné zdanění: Dochází k rozdělení společného základu daně manželů, aniž by jejich činnost musela být reálně propojená. Spolupráce osob: Musí se jednat o skutečnou spolupráci této osoby s podnikatelem (například když manželka vede svému podnikajícímu manželovi evidenci skladu, korespondenci, daňovou evidenci a podobně). VÝŽIVA DÍTĚTE Společné zdanění: Jak už jsme uvedli, lze je využít pouze tehdy, jestliže manželé vyživují alespoň jedno dítě, které s nimi žije v domácnosti. Spolupráce osob: Neobsahuje podmínku vyživování dítěte. PARTNER BEZ VLASTNÍCH PŘÍJMŮ

Společné zdanění: Od společného základu daně lze uplatnit odpočet na manžela či manželku žijící s poplatníkem v domácnosti ve výši 21 720 korun ročně v případě, že tato osoba nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 korun.

Spolupráce osob: Tuto formu nelze použít, pokud je manžel(ka) uplatňován(a) jako takzvaná osoba vyživovaná. Rovněž tak nelze rozdělovat příjmy a výdaje na děti (až do ukončení jejich povinné školní docházky) nebo i na starší děti, pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované a je na ně uplatněno daňové zvýhodnění.

LHŮTA PRO PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ Společné zdanění: Obě daňová přiznání musí manželé podat ve stejné lhůtě. Spolupráce osob: Zákon nevyžaduje, aby podnikatel a spolupracující osoba podávali daňové přiznání ve stejné lhůtě. Takže například podnikatel může podat daňové přiznání k 31. březnu následujícího kalendářního roku, zatímco spolupracující osoba prostřednictvím daňového poradce až k 30. červnu (nebo naopak). POUŽITÍ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY Společné zdanění: Nelze ho uplatnit, pokud alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období: * má stanovenou daň paušální částkou, * má povinnost stanovit minimální základ daně, * využívá institutu spolupracujících osob, * využívá možnosti zdaňování příjmů dosažených za více zdaňovacích období, * uplatňuje slevu na dani uplatněnou poplatníkem, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky, * má povinnost podat daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkurzu. Spolupráce osob: Výše uvedená omezení neplatí s výjimkou prvního bodu. Pokud poplatník provozuje podnikatelskou činnost s využitím spolupracujících osob, nemůže stanovit daň paušální částkou. DAŇOVÁ ZTRÁTA Společné zdanění: Pokud manželé nebo některý z nich vykáží daňovou ztrátu (ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňují společné zdanění), u příjmů z podnikání a z jiné samostatné činnosti nebo u příjmů z pronájmu), nezahrnuje se tato ztráta do společného základu daně. Od základu daně si ji však v následujících zdaňovacích obdobích může odečíst ten z manželů, který ztrátu vykázal. V tomto následujícím období však nemůže uplatnit společné zdanění. Spolupráce osob: Na spolupracující osobu lze převést i daňovou ztrátu z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Společné zdanění lze poprvé použít už za letošní zdaňovací období, tedy při podání přiznání za rok 2005. Nelze však jednoznačně říci, která ze dvou variant optimalizace daňové povinnosti manželů je výhodnější. Záleží samozřejmě na konkrétní situaci. Ukážeme si to na následujících příkladech. PRAKTICKÉ RADY Společné zdanění lze poprvé použít už za letošní zdaňovací období, tedy při podání přiznání za rok 2005. Nelze však jednoznačně říci, která ze dvou variant optimalizace daňové povinnosti manželů je výhodnější. Záleží na konkrétní situaci, tedy na velikosti a druhu dosažených příjmů obou manželů. Čtvrtý příklad Manželé vyživují jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Manžel zahájil živnost v roce 2004 a za zdaňovací období roku 2005 zaznamená ztrátu ve výši 100 000 korun. Manželka rovněž podniká jako dealerka kosmetických produktů a dosáhne základu daně ve výši 320 000 korun. S podnikáním manželky vypomáhá její manžel. Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje manželka. První příklad

Manžel pobírá od 1. října 2004 starobní důchod a sou

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče