Kdy exne bohemština

13. května 2009, 11:27 - Martin Rychlík
13. května 2009, 11:27

Řeč je kontinuálně zainfestovávána anglicismy. Kam až mohou intervenovat?

Transportujme se do roku 2094. Třebas. Panevropský unijní areál komplexně implementoval standardizované mody lingvistického úzu a anihiloval archaické lokální diference. Regionální specifika byla substituována uniformní a utilitární formou komunikačního pansystému. Alas! K něčemu takovému inklinuje kontemporární anglicizace (a bruselizace) českého jazyka, jíž jsme dennodenně witnessy… Máme už plakat? Klidně, ale je to evoluce. Experti říkají: „Jde o naturální věc.“ Rozuměj přirozenou. Po němčině tedy přichází anglický atak. A buď bude pozměněná čeština existovat, nebo exituje. Aktuálně je na planetárním glóbu šest tisíc spíčí, v Evropě asi 150. „Každé dva týdny umírá nějaký jazyk,“ domnívá se Nicholas Ostler z americké Nadace pro ohrožené jazyky. Do roku 2100 jich má zkolapsit až devadesát procent. Týká se to i češtiny? Zmakaronizované bohemštiny? Anebo i oné pervazivní angličtiny?

Brainstormingy v mítingáči

Je fakt, že do českého tongu proniká anglický languáž. Impresivně. Komplexně. Disruptivně. Důkazem toho je, že předchozí sentence nikoho ani nešokují. Byznysová mluva s anglickou větnou stavbou (vyzdobenou vazbou s „že“) – jakýsi newspeak i newwrite – je v multikulti spejsu něčím standardním, normálním až „uzuálním“. Stačí prolistovat korporátní brožury, džob-offery nebo pročíst smršť regulárních promo-mailů od public relations agentur. Invitace na konference, brífinky, mítinky, brainstormingy, workshopy či breakfasty jsou evergreenem každého žurnalisty. Ty ekonomické z týdeníku EURO nevyjímaje. Na ráně, které ale samy do světa pilně „rozdávají“, jsou reklamní a píár agentury. „Dříve se běžně říkalo: Pod titulek umístíme text inzerátu. Dnes se řekne: Pod headline dáme bodycopy. Je to běžné a všichni to používají,“ vysvětllil loni MfD kreativní ředitel agentury Euro RSCG Prague Eda Kauba. A dodal: „Nováčkovi po chvíli přijde zvláštní používat výrazy, které neodpovídají firemnímu žargonu; a proto se přizpůsobí. Zasedačka působí směšně asi jako výjezdní doložka a odpovídá době svého vzniku. Dnes to je prostě mítingáč.“ Ale pozor: není to novum! Už ve filmu pro pamětníky ze třicátých let diktoval Oldřich Nový své sekretářce následující komand: „Že snižujeme oferované ceny…“

Aktivujte optimalizátory!

Přes byznys, IT sféru, vědu, web, sport, elektronické „gedžety“ a politiku (střezte se bruselořeči!) se verbální infekce šíří. Jazyk se čendžuje. Lídři „napříč politickým spektrem“ se v anglicizmech domestikovali. Jsou světáčtější. Negociují, vykomunikovávají. A tak Martin Bursík (SZ) hnedle cosi „vydesignuje“, Mirek Topolánek (ODS) řeší „čelendže“, Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) „inventarizuje transfery“ a Lubomír Zaorálek (ČSSD) volá po silném „lídršipu“ v EU. A všichni vše optimalizují. Hojné jsou -ingy: koučing, roaming, catering, modeling, piercing, casting či lifting. Módní kosmopolitismus a moderna přes čety, ajpody a fejsbuky infiltrovává i mezi tu nejdžuniorštější generaci. „Mladší pokolení je vždycky vstřícnější k přijímání nových výrazů,“ říká Michaela Černá z Ústavu pro jazyk český. Taková čeština se zdá býti destruovanou, rozmixovanou, ale právě díky těmto variacím nově žije. Slovní tsunami bylo po revoluci enormní; došlo i k transpozici významů. Černá jako example uvádí: „Některé výrazy, které se dříve používaly výhradně ve spojení s počítači, se dostaly i do běžné mluvy. Například jsem slyšela větu: ,Ty´s mi zavirovala tátu‘. Dotyčný tím chtěl říct, že otec dostal od někoho chřipku.“ A co „frčí“ nyní? Třeba zdrobněliny. Populární je i abreviování a zkratky zhusta generované z originálu: ASAP, IMHO, FYI či BRB.

Pseudoreportéři & estonišment

„Zejména polistopadová hospodářská čeština začala prožívat smutné časy ,amerofilního importu‘,“ napsal v roce 2004 ekonom Václav Petráček v Literárních novinách, když dodal, že „měrou nemalou k ameroprznění českého tezauru ochotně přispívají i někteří ambiciózní mediální pracovníci.“ Jsou tito hlavními przniči čili tezaurickými defiléry? Fakt je, že i dnes leckoho estonišuje, že i v médiích jsou v pracovním procesu „lidské zdroje“, které by se češtinou živit absolutně neměly. Jak to však monitorovat, patrolovat a „gárdit“ je otázkou. Má nad jazykem v komunálním prostoru dohlížet nějaká instituce s whipem? Smějí mít právo na existenci legislativních mechanismů k protekci a prezervaci dialektů, jako je tomu ve Francii? Má vůbec jazykový estetizmus smysl, nebo je to jen privátní „bettl“ osamělých individuí?
„Doby purizmu jsou už za námi. Dnes nehodnotíme úroveň jazyka podle ,krásy´, ale podle funkčnosti. A čeština se v tom velmi osvědčila,“ řekla ČTK před čtyřmi lety Růžena Písková z Masarykovy univerzity, když analyzovala internetovou komunikaci v Česku. Dle jejího kolegy z téže skůl, jazykovědce Dušana Šlosara, nemusíme být afraidováni ani z přemíry anglických slov, jež se v našem maternálním jazyce inhabitovala: „Ta, která jsou potřebná, se ujmou. Ostatní, ta módní, pominou sama. Nebezpečí z cizích slov nehrozí.“

Deteriorace a dezintegrace?

Nové wordy – neologizmy – potřebují být srozumitelné; nesmí je užívat jen úzká grupa osob. I proto to čengličtina nemusí mít snadné (Apropos: nečte se úplně lehce, že?). Ostatně: již v minulosti obstála čeština v duelu s latinou, později germánštinou. A oba „fajty“ ji enričnuly, nezlikvidovaly. Pronikání cizích slov do jazyka je naturální; a dá se s nimi i pěkně plejovat. Může snad kvantum změn spět k tomu, že bude čeština destinována k extinkci? „Nic neobvyklého se neděje. Vývoj jazyka je neodvratný, ovšem neprobíhá stejně rychle v jednotlivých částech jazykového systému. Zatímco slovní zásoba se mění poměrně rychle v okrajových částech, její centrum je velmi stabilní, gramatická struktura se mění ještě pomaleji – v řádu staletí,“ říká Otakar Šoltys z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.
Podobně hovořil i Karel Kučera z Ústavu pro jazyk český. Jakému ohrožení čelí čeština? „Téměř nulovému, pokud se nestane něco zcela nečekaného. Čeština sice není největší jazyk na světě, ale má pevnou a životaschopnou základnu uživatelů. Její zahraniční varianty, to je ale jiná věc,“ řekl Kučera. Dle něj se zásluhou nízké prestiže komoleného jazyka nemusíme bát ani převládnutí jakési „Pidgin Czech“ neboli na dřeň osekané řeči ze strany asijských marketérů nebo workerů z Východu. A tak jediná věc, jíž se autor worijuje, je, že redakční boss tento text neodsignuje a nepošle k vyprintování a následné distribuci ctěným subskrajbrům.

*
BOX:
Pár novošpeků ku rajcu agoška – agentura
alieni – důchodci (v mládežnické mluvě)
fakovat – házet na někoho „bobek“
founek, hedmáč – mobilní telefon
gebna – usměvavá dívka
chytit výtlem – otřásat se smíchy
implementovat – slovo vhodné k čemukoli
kobryš, blikon – obrýlený chlapec
kreáč – tvořivý pracovník, kreativec
kůlna – zábava, legrace
mulťák na četu – skupinový sraz na netu
municipální – obecní, městský
precizovat – dolaďovat
v ouklandu – být v poho čili v pohodě
vynegociovat – dojednat
zprocesit – uskutečnit
žvejkačka – přešlechtěná barbína
Pramen: Slovník nespisovné češtiny, týdeník EURO
*
Nálepka:
Tápete? http://prirucka.ujc.cas.cz/

Nálepka:
Reklamština pro otrlé: www.benes.cz/spisky/slovnik.htm

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče