Kdo zabil profesora Mohammadího?

21. ledna 2010, 14:36 - Lukáš Novotný
21. ledna 2010, 14:36

Bombový útok na prominentního vědce je další ranou pro režim prezidenta Ahmadínežáda

Být jaderným vědcem je rizikové povolání. Přesvědčilo se o tom již nespočet badatelů, kteří měli co do činění s nukleárním výzkumem (EURO 11/2009). Naposledy íránský fyzik Masúd Mohammadí, jehož předminulé úterý zabila bomba nastražená v zaparkovaném motocyklu nedaleko jeho bydliště v Teheránu. Na dálku ji odpálil neznámý útočník v době, kdy profesor vycházel z domu. Podle katarské televize Al-Džazíra se Mohammadí zřejmě podílel na íránském jaderném programu. „Írán se snaží tyto vědce dobře chránit, ale každý, kdo je s programem spojen, může být snadným terčem zahraničních tajných služeb,“ vymezila Al-Džazíra okruh podezřelých. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí se ihned připojil s tvrzením, že „první šetření ukazuje na trojúhelník zla tvořený sionistickým režimem (Izraelem), Amerikou a jejich agenty“. Američané samozřejmě podobnou konstrukci popřeli, Izraelci pak označili za možného viníka sám Írán.

Přívrženec opozice Jak to bylo ve skutečnosti, se svět patrně nikdy nedozví. Připomeňme tedy alespoň fakta a zasaďme je do souvislostí. Jisté je, že v kontextu dění kolem Íránu mohlo mít na smrti Mohammadího zájem mnoho organizací. Teoreticky mohlo jít o Íránské revoluční gardy, jež jsou součástí ozbrojených sil země. Mohammadí byl totiž spojován s opozicí a s neúspěšným prezidentským kandidátem Músávím. Na druhé straně – za posledních několik let neexistuje v Íránu precedens podobné vraždy politických oponentů či podezřelých špionů. Režim šel spíše cestou uvěznění a následného soudního procesu či trvalého zmizení protivníků.
Rovněž mohlo jít o akt protirežimních organizací typu Lidových modžáhedů či skupin reprezentujících etnické nebo náboženské menšiny, jako jsou Kurdové, Arabové a sunnité. Každá z nich již v minulosti násilnou akci či teroristický útok proti nějakému ze symbolů íránského režimu provedla, ať už ve svůj prospěch nebo na objednávku zahraničních tajných služeb s cílem poškodit a oddálit íránský jaderný program. Nebylo by to ostatně poprvé, co se západní vlády snaží prosadit svůj zájem v nepřátelských zemích jinak než diplomacií.

Za vším hledej sionisty Zejména Izrael je v tomto ohledu poměrně aktivní. Například v šedesátých letech sehrál úlohu při likvidaci německých vědců, kteří pracovali na vývoji raket pro Egypt. Později se angažoval v odstranění dalších výzkumníků včetně několika Egypťanů a Kanaďana Geralda Bulla, jenž měl co do činění s íráckými jadernými a raketovými projekty za éry Saddáma Husajna.
Mohammadí je po Ardašíru Hasanpúrovi (2007) a Šahramu Amirim (2009) minimálně třetím prominentním íránským vědcem, který se stal v posledních letech obětí nefér politické hry. Myšlenka, že v pozadí všech těchto činů je Izrael, nezaznívá jen z Íránu, ale i od amerického analytického think tanku Stratfor, o němž se říká, že má těsné napojení na izraelskou zpravodajskou službu.
Také tato teorie má však trhlinu, a ne jednu. Podle svých kolegů na univerzitě v Teheránu neměl Mohammadí s íránským nukleárním výzkumem nic společného. Madžíd Mohammadí, badatel na americkém Stony Brook Institute for Global Studies, který se označil za Mohammadího přítele, dokonce uvedl, že profesor vlastně ani nebyl jaderným vědcem. „Možná učil kurz nebo dva o fyzice částic, ale to z něj nedělá experta na jadernou fyziku,“ prohlásil. „Domnívám se, že íránská vládní média kladou důraz na slovo ‚jaderný‘, aby mohla dávat jeho smrt za vinu Izraelcům nebo Američanům,“ dodal Mohammadí. Jeho názor by mohla potvrdit další zajímavá skutečnost. Na místě činu byl totiž spatřen Abú Náser Hosejn spojovaný s Hizballáhem, militantním hnutím, které Írán sponzoruje a u něhož si mohl vraždu objednat.
Ať už Mohammadího zavraždil kdokoli, incident je další ranou pro režim reprezentovaný prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem a duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím. Ten se na vlastní půdě potýká s hlasitou opozicí a s nespokojenými etnickými i náboženskými minoritami požadujícími alespoň částečnou autonomii. Ze zahraničí je pak pod soustavným tlakem na ukončení svého jaderného programu včetně hrozby vojenské intervence.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče