Kdo vyhrál a kdo prohrál v podzimních volbách?

11. listopadu 2002, 00:00 - Dušan Šrámek
11. listopadu 2002, 00:00

Unie svobody propadla, Fénix opět vzlétl, povstaly rudé okresy Jaké je nejdůležitější poselství právě skončených komunálních a senátních voleb? Trendy nastoupené v červnových volbách sněmovních se vyplnily zhruba z poloviny. Především se potvrdil další nástup komunistické strany, a to jak v senátní kampani, tak na místní úrovni.

Unie svobody propadla, Fénix opět vzlétl, povstaly rudé okresy

Jaké je nejdůležitější poselství právě skončených komunálních a senátních voleb? Trendy nastoupené v červnových volbách sněmovních se vyplnily zhruba z poloviny.

Především se potvrdil další nástup komunistické strany, a to jak v senátní kampani, tak na místní úrovni. Podle předpokladů se potvrdila marginalizace Koalice. Překvapivý byl naopak nástup ODS, která jakoby zapomněla, a voliči s ní, na jarní debakl. Čistě matematicky vzato by pokračování dosavadních trendů mělo vést k tomu, že po příštích volbách budou opoziční ODS jako jedinou pravicovou stranu ve sněmovně „válcovat“ dvě přibližně stejně silné strany levice - ČSSD a KSČM. To v lepším případě. V tom horším by mohli vládu sestavovat komunisté.

Komu zvoní hrana

Před politiky Koalice se o názvu slavné Hemingwayovy knihy raději nezmiňujte. Tak dopadl nejsilnější politický subjekt, než se rok s rokem sešel. Poslední hřebíček do rakve si koaliční politici zatloukli svou účastí ve vládě sociálních demokratů. I když se dnes Bohuslav Sobotka se Stanislavem Grossem sebevíce snaží o názorech Koalice seriózně jednat, postoj, který zaujímají k unionistům a zejména k Haně Marvanové Vladimír Špidla a Zdeněk Škromach, je určující. Voliči se oklamat nedají a vládní „onuci“ už svůj hlas nedali. Unionisté se dohadují, zda už se dotkli legendárního dna, či zda je čeká do slova a do písmene osud ODA. Snad s tou výjimkou, že jejich „Mene, Tekel“ bude psát asi jiná ruka než Cyrila Svobody. Lidovci totiž mají po volebním výprasku starosti sami se sebou. Ať už spor Kasalovců se Svobodou dopadne jakkoli, na voličské popularitě straně nepřidá.

Pithartovy peripetie

Lidovci zřejmě přijdou i o svého „nezávislého“ předsedu Senátu. Možná Petr Pithart dospěje v dalším výletu své politické turistiky k prozření, že je ve skutečnosti konzervativním socialistou, alespoň pokud bude stále vzhlížet směrem k Hradu. Ostatně jeho angažmá ve prospěch ČSSD i proti nezávislým kandidátům ODS v druhém kole senátních voleb by si jistě zasloužilo odměny. Spolu s Pilipem se totiž stal hlavní hlásnou troubou „zrady pravice“. Co mu popřát? Bůh Ti žehnej a Čest práci, příteli. Nic nesvědčí o vzdálenosti mezi vedením a členskou základnou obou koaličních stran více než naprosto opačná doporučení, která vydala řada jak lidoveckých, tak unionistických základních organizací. Tedy aby voliči volili kandidáta pravice, především právě ostrakizované ODS.

Nový vzlet Fénixe

Asi s největším napětím se očekávalo, zda propad ve voličské přízni postihne ODS i na komunální a místní úrovni. Podpora jejímu kandidátovi, které se jí dostalo nejenom od organizací koaličních stran, ale i od některých sociálních demokratů a nezávislých, svědčí o tom, že své nejhorší časy má snad již za sebou. Ačkoli nelze předvídat další vývoj po odstoupení Václava Klause z postu předsedy, k uklidnění nervózní situace uvnitř strany jistě volební úspěch přispěje. ODS postupně láme problémy II. kola senátních voleb, učí se taktice většinového systému, a tak má (s Vladimírem Železným?) zajištěnu na dva roky třetinu horní komory parlamentu. Svůj úspěch zopakovala i v hlavním městě, kde se spekulovalo o jejím „převálcování“ Kaslovými Evropskými demokraty. I když se tak nestalo, druhé místo Evropských demokratů v pražském zastupitelstvu svědčí o tom, že se věčné místo „alternativní pravice“ po kolabující Unii svobody chystá převzít další subjekt.

Vstaly rudé okresy

Na pomyslné mapě České republiky, které vévodí letos modrá (ODS) a případně zelená (nezávislí) kolečka, jsou výrazné oblasti v západních Čechách, okolo Brna a na severní Moravě, kde zatím stále vedou růžová kolečka sociálních demokratů. Mnohá z nich se ale oproti minulým volbám výrazně vybarvila do ruda, s jedinou výjimkou, a tou je Železného ostrov v rudém moři na Znojemsku. Je skutečností, že stále větší množství levicově smýšlejících občanů již nevidí svůj idol v Lidovém domě, ale o pár kroků dále, v ulici Politických vězňů, kde sídlí KSČM. Postupně to vypadá tak, jako by již závěry bohumínského sjezdu ČSSD o nespolupráci s komunisty na celostátní úrovni nebyly alespoň částí jejích politiků chápány jako rezolutní distanc, ale spíše závaží, neřkuli dokonce prokletí. A pokud se černé na bílém ani v dalších návrzích státního rozpočtu neobjeví socialistické sliby rozdávané před poslaneckými volbami napravo nalevo a vláda začne dokonce šetřit, přechod sympatií může být ještě rychlejší. A věřme, že komunisté by jej dokázali beze zbytku využít.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče