Kdo vydělá na zelené elektřině?

08. listopadu 2004, 00:00 - BLANKA RŮŽIČKOVÁ
08. listopadu 2004, 00:00

ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ Česká republika se zavázala, že do pěti let zvýší výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na trojnásobek. Podnikatelé zavětřili. Zelená energie se vykupuje za slušné ceny a další podporu má přinést nový zákon. Řada investorů na něj netrpělivě čeká.

ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Česká republika se zavázala, že do pěti let zvýší výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na trojnásobek. Podnikatelé zavětřili. Zelená energie se vykupuje za slušné ceny a další podporu má přinést nový zákon. Řada investorů na něj netrpělivě čeká. Jeho schválení však nebude jednoduché.

Spolumajitel královéhradecké firmy EGST Zdeněk Tetřev má projekt výroby elektřiny ze šťovíku hotový už dva roky. Elektrárna na spalování biomasy má mít výkon 10 MW a mohla by tak zásobovat elektřinou středně velké okresní město. Firma která se zabývá poradenstvím a projektováním v oboru energetiky, už sehnala investory a přesvědčila zemědělce v okolí, aby pro ni pěstovali potřebnou surovinu. S farmáři uzavřela na 150 smluv a pro elektrárnu má i místo, na okraji Hradce Králové v bývalém areálu ČKD v Plotišti nad Labem. Se zahájením stavby počítala letos v září. Vybrané prostory však zejí prázdnotou a chybí i stavební povolení. „Není kam spěchat,“ říká lakonicky majitel firmy, kterou založili odborníci z oboru, většinou bývalí zaměstnanci Východočeské energetiky. Investoři, jako je EGST, zatím postrádají to podstatné: záruku, že se jim vložené investice vrátí. Velké naděje proto vkládají do připraveného zákona o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jde o právní normu, která má pomoci naplnit závazky České republiky vůči Evropské unii, zejména požadavek na zvýšení podílu ekologické výroby energie. Návrh zákona leží v parlamentu už od jara. Nyní konečně směřuje do druhého čtení, ale není jisté,jestli ho poslanci schválí. „Dávám mu šanci tak padesát na padesát,“ říká zpravodaj zákona, poslanec ODS Oldřich Vojíř.

HURÁ AKCE - PŘÍMOTOPY

I když má Vojíř zákon na starosti a měl by ho tedy protlačovat, připravená norma se mu nelíbí. Tvrdí, že příliš vyhovuje lobbistickým zájmům velkých výrobců. „Osobně budu hlasovat proti jeho přijetí,“ uvedl pro týdeník Profit. Vojíř je z Mostu a netají se tím, že se mu hodně nelíbí představa, že se hřebeny Krušných hor naježí stovkami obřích stožárů, větrných elektráren. Poslanec tvrdí, že větrná energie nemá v Česku dobré klimatické podmínky, ale zákon jí přesto poskytuje neúměrnou podporu. „Pokud se tato ochranářská norma schválí, bude to úžasný byznys a větrníky porostou jako houby po dešti.“ Odborníci z oboru elektroenergetiky připouštějí, že připravený zákon nepočítá s náklady, které využití ekologických zdrojů vyvolá. Každá větrná elektrárna, solární panel nebo malá vodní elektrárna bude muset mít dvojníka - záložní zdroj. Ten se bude muset udržovat v pohotovosti tak, aby za bezvětří, při zatažené obloze nebo v případě velkého sucha dokázal okamžitě nahradit výpadek energie z preferovaných ekologických zdrojů. „V yšší ceny čisté elektřiny i zvýšené náklady na posílení sítí a budování záložních zdrojů zaplatí zákazníci. Pokud si Česká republika tyto investice neuhlídá, bude mít časem nejdražší elektřinu v Evropě,“ varuje Vojíř. Připomíná, jaké důsledky měly neuvážené dotace na instalaci přímotopů. Vláda je v polovině devadesátých let dávala každému, kdo o ně požádal. Podpořila tak ekologický způsob vytápění, ale jejich majitelé poměrně rychle vystřízlivěli. Když zjistili, že za teplo z přímotopů platí mnohem víc než za plynové nebo jiné topení.

LÁKAVÉ VÝKUPNÍ CENY

Zastánci zákona tvrdí, že ho Česká republika nutně potřebuje. K podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se zavázala v předvstupních rozhovorech s Evropskou unií a vláda letos tento závazek potvrdila slibem, že se zelená elektřina bude do roku 2010 podílet na celkové spotřebě nejméně z osmi procent. Dnes jsou to 3,2 procenta, i když se výroba ekologické elektřiny podporuje už druhým rokem. Rozvodné firmy musí elektřinu z obnovitelných zdrojů povinně vykupovat, a to za zvýhodněné ceny. Zatím je vyhlašoval Energetický regulační úřad (ERÚ), ač to podle zákona o působení svého úřadu nemá v popisu práce. Právníci z oboru energetiky upozorňují, že se tím regulátor vystavuje nebezpečí žalob ze strany kteréhokoli odběratele. „Každý spotřebitel by ho mohl napadnout a kvůli zvýšené ceně energie žádat o uhrazení ušlého zisku,“ tvrdí. Výkupní ceny jsou nicméně výrazně vyšší než velkoobchodní ceny elektřiny z běžných, například uhelných elektráren (viz tabulka). Letos se pohybují od 1,50 koruny za kilowatthodinu z malé vodní elektrárny až po šest korun za stejné množství ze solárního zdroje. Elektřinu z nejlevnějšího českého zdroje, Jaderné elektrárny Dukovany, dodává letos její majitel, firma ČEZ, do sítě za zhruba osmdesát haléřů. Budoucí i nynější majitelé alternativních zdrojů přesto tvrdí, že zákon nutně potřebují. V nynějším systému jim nikdo negarantuje výkupní ceny na delší dobu než jeden rok. Zástupce ředitele Střediska pro efektivní využívání energie (Seven) Jiří Zeman vysvětluje, co to znamená. Pro podnikatele a investory jsou sice nynější ceny lákavé, ale jako budoucí majitelé elektrárny si nemohou spočítat návratnost investice. Většinou tak těžko shánějí instituci, která jim na nejistý projekt půjčí peníze. „Pro podnikatele je to nejhorší možná situace. Ze strany státu tady sice existuje relativně dobrá podpora, ale jen na papíře, což znamená velkou nejistotu do budoucna.“

GARANCE NA PATNÁCT LET

Investoři, kteří vidí v závazku České republiky dobrou příležitost, požadují, aby jim zákon garantoval výkupní ceny nejméně na patnáct let. Tvrdí, že zatím mají jedinou jistotu. Rozvodné společnosti - distribuční firmy jim nemohou odmítnout připojení elektrárny, která využívá obnovitelné zdroje, k síti. Jiří Zeman říká, že tuto povinnost většinou dodržují. Pro podnikatele se může objevit problém pouze v tom případě, kdy je síť poddimenzovaná nebo připojení vyžaduje další investice. Přesto většina připravených projektů zatím leží v šuplíku. „Pokud chceme být seriózní, máme jedinou radu. Investorům doporučujeme, aby počkali na schválení zákona o obnovitelných zdrojích,“ říká Zeman. Čekají i velké firmy. Plzeňská teplárenská šetří až deset procent uhlí tím, že spolu s ním spaluje dřevěný odpad. I když jde o surovinu, která má menší výhřevnost, pro firmu je to výhodné. Vyhláška ERÚ jí zaručuje výkupní cenu dvě koruny za kilowatthodinu. Vloni na tom byla ještě líp: výkupní cena byla ještě o padesátník vyšší. Firma si našla novou surovinu, místo dřevní štěpky chce do kotlů přidávat klestí z lesa, takzvaný zelený odpad. Na jeho dodávky si již sjednala soukromé firmy a uvažuje, že si pořídí zařízení, na kterém by spalovala jenom tento odpad. Bez zákona, který jí zaručí návratnost investice, kterou vyčíslila na 800 milionů korun, se však do riskantního projektu nepustí. „Nedovedu si představit, že bych předstoupil před akcionáře a řekl, že je to dobrá investice, ale nemohu zaručit její návratnost,“ upozorňuje generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

PERSPEKTIVNÍ PLODINY

Poslanec Vojíř tvrdí, že připravený zákon podpoří jen velké investory. Náklady na vybudování jedné větrné elektrárny se pohybují kolem třiceti milionů korun. Solární jednotku lze vybudovat za méně než deset milionů, ale její výkon je tak malý, že se její návratnost i při současné výkupní ceně pohybuje kolem třiceti let. V Česku je dnes zhruba tisíc fotovoltaických elektráren. Jejich přínos je sporný: ty největší s výkonem 20 kilowatt nestačí ani na pokrytí spotřeby běžné domácnosti. Fotovoltaická elektřina je velký luxus: s výkupní cenou šest korun za kilowatthodinu je téměř sedmkrát dražší než elektřina z Dukovan nebo z Temelína. N ejmenší pořizovací náklady lze očekávat u malých vodních elektráren, ale pro ty už není v České republice prostor. „Tam, kde je bylo možné postavit, už dávno stojí,“ připouští Zeman. Energetici se shodují, že největší perspektivu má v České republice spalování biomasy. Pod ní se skrývá nejčastěji dřevní štěpka nebo jiný odpad z lesa. V posledních letech se pod kotly začala spalovat ifytomasa, tedy rostliny nebo rostlinné zbytky, například sláma, slunečnicový odpad i řepka. Hitem je ovšem krmný šťovík Rumex OK 2 neboli energetická plodina Uteuša.

LOBBISTÉ NEZAHÁLELI

Zdeněk Tetřev říká, že se původní záměr zákona o obnovitelných zdrojích - vytvořit rozumný právní rámec pro podnikání v tomto oboru - postupně rozplynul v protichůdných lobbistických zájmech. Jeho domněnku potvrzuje i V ojíř. Připomíná, že se objevily stovky připomínek a desítky pozměňovacích návrhů. Většina z nich přitom sledovala úzce vymezené lobbistické zájmy. Jeden z návrhů, aby se podpora omezila jen na malé zdroje s výkonem do 10 megawatt, se například přes poslance pokusili protlačit výrobci malých jednotek. Mnohem silnější je lobby velkých výrobců. „Největší tlak vyvinuli producenti energetických zařízení, hlavně větrných elektráren,“ říká Vojíř. Původní návrh zákona sněmovna vrátila k přepracování a dnes má na stole další návrh. I když je konsenzuální minimálně v tom, že se na něm shodla obě klíčová ministerstva, tedy průmyslu a životního prostředí, není jasné, jak budou poslanci hlasovat. „Jednotný názor na podporu nepanuje v koalici ani u opoziční ODS,“ potvrdil Vojíř. N ový návrh minulý týden schválil výbor pro životní prostředí, tento týden o něm bude jednat hospodářský výbor. Pokud ho doporučí, půjde zákon do druhého čtení. I v něm se ovšem mohou objevit pozměňovací návrhy, kvůli kterým ho poslanci nakonec odmítnou.

LEGISLATIVNÍ NOUZE

Vojíř tvrdí, že navrhovaná podpora obnovitelných zdrojů ve svém důsledku povede k výraznému zdražení elektřiny pro české spotřebitele. Proto by bylo lepší, kdyby sněmovna smetla zákon ze stolu. Závazek vůči Bruselu lze splnit i bez zákona. Česká republika se podle Vojíře nemusí řídit tři roky starou evropskou směrnicí, když je jasné, že se neosvědčila. Vláda by se podle jeho mínění měla pokusit o nová jednání s Bruselem. „Zkušenosti ze zahraničí, zejména z N ěmecka a Holandska, ukazují, jak jim podpora větrné energie už přerostla přes hlavu,“ vysvětluje Vojíř. Závazek vůči Evropské unii lze splnit rozumnou podporou výroby elektřiny z biomasy a tím, že by se mezi obnovitelné zdroje počítaly i větší vodní elektrárny. Dosavadní směrnice EU je za ekologický zdroj nepovažuje a do součtu obnovitelných zdrojů je započítává jen tehdy, pokud mají výkon pod 10 MW. Vyšší výkon tak vyřazuje ze hry například všechny elektrárny firmy ČEZ na vltavské kaskádě. Kdyby se mezi obnovitelné zdroje počítaly, ČR by už dnes plnila kritérium podílu obnovitelných zdrojů téměř ze dvou třetin.

Profit na vlastní uši

Chcete slyšet Profit na vlastní uši? Ekonomický magazín Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu ve spolupráci s Profitem přináší zprávy z podnikatelského prostředí. Každé pondělí a pátek vysílají jeho redaktoři od 9.15.

Záznam ve formátu mp3 si můžete stáhnout zde.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče