Kdo si složil novou vládu

13. července 2010, 02:00 - Václav Koukolíček
13. července 2010, 02:00

Už je to uděláno, už je to hotovo. Česko bude po úřednickém intermezzu zastupovat opět politická reprezentace, která vzešla z voleb. Šéf ODS Petr Nečas dostál své povinnosti novopečeného premiéra a úspěšně rozporcoval se svými koaličními partnery, TOP 09 a Věcmi veřejnými, všech patnáct křesel ve Strakově akademii. Až potud mohlo srdce českého voliče zaplesat, ale cesta, která k tomu vedla, nebyla bez poskvrny.

Jak se už u nás stalo nepsaným zvykem, vedle samotných politických stran se rozdělení ministerských rezortů snažily výrazně ovlivnit nejrůznější lobbistické skupiny. Největší zájem těchto lidí byl upřen k vlivným ministerstvům vnitra a financí. A právě na příkladu obsazení exponovaného rezortu vnitra je vidět, jak moc někomu záleželo na tom, aby nepadlo do nepohodlných rukou. Když totiž Věci veřejné spojily své další setrvání v rodící se vládě s klíčovou podmínkou, že to musí být právě jejich strana, která nominuje svého člověka (jediným kandidátem strany byl předseda Radek John), zavládlo v politickém zákulisí značné zděšení. I jindy všemocným lobbistům bylo totiž jasné, že změnit toto rozhodnutí bude i pro ně přetěžký oříšek. Přesto byla jejich reakce rychlá.

Mezi těmi, kteří se snažili podle Radka Johna přesvědčit politického nováčka, aby se vzdal křesla ministra vnitra ve prospěch zkušených politických šíbrů, se objevila velmi vlivná osobnost jednoho z čelních představitelů elektrárenské společnosti ČEZ Vladimíra Schmalze. Třiačtyřicetiletý Schmalz, který je ředitelem klíčového úseku fúze a akvizice, už dříve osvědčil své vyjednávací schopnosti. Byl to totiž právě on, kdo za ČEZ dohadoval řadu obchodů s finanční skupinou J&T – například společný nákup německé energetické firmy Mibrag nebo Elektráren Opatovice, včetně podílu v Pražské teplárenské. Tentokrát ale odešel s nepořízenou. A jeho snaha jménem ODS ovlivňovat vyjednávání stran koalice tak, aby véčkaři přepustili vnitro ODS, vyšla naprázdno.

Může nás těšit, že alespoň protentokrát zůstal lobbistický pokus zažehnán. Hovořit ale o tom, že se blýská v české politice na lepší časy, je předčasné. Zůstává totiž otázkou, kolik podobných pokusů padlo na úrodnou půdu a veřejnost o nich vůbec neví.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče