Kdo se má líp?

06. června 2005, 00:00 - admin
06. června 2005, 00:00

ŽIVNOSTNÍK VERSUS ZAMĚSTNANEC Je lepší být zaměstnán, nebo podnikat? Obě varianty mají samozřejmě svá pro a proti. Ta první znamená větší jistotu, ta druhá pak větší svobodu. Obecně lze říci, že podnikání se vyplatí až při vyšších příjmech.

ŽIVNOSTNÍK VERSUS ZAMĚSTNANEC Je lepší být zaměstnán, nebo podnikat? Obě varianty mají samozřejmě svá pro a proti. Ta první znamená větší jistotu, ta druhá pak větší svobodu. Obecně lze říci, že podnikání se vyplatí až při vyšších příjmech.

Zaměstnanec, který se rozhodne samostatně podnikat a je úspěšný, může za stejnou práci vydělat více peněz, než měl po dobu svého zaměstnaneckého poměru. Na druhou stranu ho čeká spousta stresu a ztráta jistot, jako jsou měsíční mzda či pravidelná pracovní doba.

Takový je závěr projektu, ve kterém týdeník Profit srovnával hrubé a čisté mzdy celkem tří hypotetických zaměstnanců a tří podnikatelů. Samozřejmě, že v případě „mzdy“ toto srovnání trochu pokulhává, neboť na rozdíl od zaměstnance si podnikatel může z příjmů odepisovat celou řadu položek a snížit tak výši daní i sociálního či zdravotního pojištění. Jeho čistý výdělek je pak vyšší než v případě zaměstnance.

Každá mince má ale dvě strany. Když člověk onemocní nebo odchází do důchodu, je jednoznačně výhodnější být zaměstnán.

PODNIKÁNÍ PŘINÁŠÍ VELKÁ RIZIKA Při podrobnějším pohledu na rozdíly mezi zaměstnancem a podnikatelem vyjde najevo, že míra rizika a odpovědnosti obou skupin je zcela neměřitelná. „Zaměstnanec má všechny sociální a životní jistoty. Každý měsíc dostane výplatu, může domů odcházet s čistou hlavou. Naopak podnikatel, který zaměstnává další osoby, musí mít starost nejen o provoz podniku, ale i o své pracovníky,“ říká prezidentka Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu Mirka Luprichová. Předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda upozorňuje ještě na další aspekt. „Podnikatel vkládá do podnikání svůj kapitál a s tím spojená rizika, že o něj může přijít. Když zkrachuje firma, má zaměstnanec nárok na odchodné. Podnikatel nemá nárok na nic,“ zdůrazňuje. Právě míru těchto rizik by si měl podle Dandy každý zájemce před začátkem svého podnikání uvědomit. VÁLCUJE NÁS PŘEBUJELÁ BYROKRACIE Podnikatele, který chce být úspěšný a neporušovat přitom zákony, čeká studium stále se měnících legislativních norem, předpisů, vyhlášek a dalších nařízení. Musí vyplňovat desítky různých formulářů nebo evidenci pro finanční úřady, zdravotní pojišťovny a správu sociálního zabezpečení. Právě přebujelá byrokracie je to, na co si podnikatelé také poměrně často stěžují. „Situace v poslední době mi připadá stále složitější a složitější. Možná by prospělo, kdyby si stát přestal podnikatelů všímat a snažil se jim co nejméně škodit,“ míní Luprichová. Nejhorší jsou podle podnikatelů neustálé změny za pochodu. „Například si pořídím služební vůz a plánuji jeho odpisy po dobu čtyř let. Během té doby se ale podmínky několikrát změní,“ říká majitel stavební firmy ze středních Čech Bohumil Karlík. ZASTARALÝ ZÁKONÍK PRÁCE Základní „biblí“ zaměstnance je zákoník práce. Podle podnikatelů poskytuje pracovníkům větší ochranu, než je v řadě případů přípustné. „Nejvíce nahrává těm, kdo prostě pořádně pracovat nechtějí,“ říká majitel firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek. Mnoho firem by mohlo vyprávět, jak složité je zbavit se „flákače“. Zákoník práce pochází z 60. let minulého století. Po roce 1990 sice parlamentem prošly desítky jeho změn, základní myšlenky však zůstávají stejné a podle zástupců podnikatelů neodpovídají současnosti. Připravovaný nový zákoník přitom nabírá zpoždění. Dnes je prakticky nemožné ihned se zbavit zaměstnance, který neplní stanovené povinnosti a svou práci prostě nezvládá. Za vše hovoří konkrétní příklad: V jedné z pražských firem pracoval člověk, který do práce chodil podle toho, jak se zrovna vyspal. Na ústní výtky svých nadřízených nereagoval, snížení platu struktura jeho mzdy neumožňovala. Snaha o rozvázání pracovního poměru dohodou dopadla špatně, protože se dotyčný okamžitě obrátil na odbory. Celý rok pak trvalo, než se firma pracovníka zbavila, neboť byl ještě několik týdnů na nemocenské. „Stálo nás to spoustu peněz jednak na jeho mzdě, jednak na ztrátách ze špatně prováděné práce,“ vzpomíná zástupce této firmy Karel Novák. VOLNÁ PRACOVNÍ DOBA JE CHIMÉROU Proč se přes všechny jistoty rozhoduje řada zaměstnanců vzdát se pravidelného příjmu a dalších výhod a začít podnikat? Jedním z hlavních důvodů je snaha rozhodovat sami o sobě a být takzvaně pány svého času. Zatímco zaměstnanec je obvykle nucen přijít do práce v určitou hodinu, odpracovat si většinou osm hodin, v určenou hodinu jít na oběd a v určenou hodinu opustit pracoviště, podnikatel nad sebou takový bič nemá. Může začít pracovat, kdy se mu chce a skončit rovněž. Taková je teorie. Praxe ovšem bývá obvykle úplně jiná. Podnikatel, zvláště když má pod sebou zaměstnance a nese větší zodpovědnost, obvykle tráví v práci daleko více času, než by podle zákona měl. „Zaměstnanec si odkroutí svoje a má hotovo. Já nemám hotovo nikdy,“ tvrdí čalouník Martin Měchura. Jako majitel malé dílny nezná, co to jsou volné víkendy. Na dovolenou odjíždí s obavami, jak bude firma bez jeho účasti fungovat. Samozřejmostí je u podnikatele rovněž 24 hodin zapnutý mobil a neustálý stres. ZAMĚSTNANEC, NEBO PODNIKATEL? **

Kdy je tedy lepší nechat se zaměstnat a kdy je lepší podnikat? „Člověk, který má vysokou averzi k riskování, by se měl podnikání vyhnout. Právě riziko a schopnost ho snášet bez stresu je základním rysem podnikání,“ říká hlavní ekonomka společnosti Next finance Markéta Šichtařová. Podnikání by se také měl vyhnout člověk, který není schopen nebo ochoten přizpůsobovat se rychle měnícím podmínkám, být stále ve střehu a hledat nové příležitosti. 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče