Kdo přijde po Špidlovi?

16. února 2004, 00:00 - JAN ŠMÍD, politolog
16. února 2004, 00:00

Sotva vláda představila plán na přesun některých položek do vyšší sazby DPH, vypukla v sociální demokracii nefalšovaná rebelie. Zdá se, že Vladimír Špidla nebyl nikdy tak blízko svému politickému konci jako v posledních týdnech. Ministr vnitra Stanislav Gross už veřejně vyhlásil svůj úmysl kandidovat na předsedu ČSSD.

Sotva vláda představila plán na přesun některých položek do vyšší sazby DPH, vypukla v sociální demokracii nefalšovaná rebelie. Zdá se, že Vladimír Špidla nebyl nikdy tak blízko svému politickému konci jako v posledních týdnech. Ministr vnitra Stanislav Gross už veřejně vyhlásil svůj úmysl kandidovat na předsedu ČSSD. Mladí princové obvykle tuší svou příležitost tehdy, když jde jejich strana od porážky k porážce. Ale to není případ sociální demokracie. Jejím hlavním problémem je, že zleva se na ni tlačí komunisté. Bude-li pokračovat v nepříjemných reformách, může prohrát boj o své nejlevicovější voliče. Ale zatím pořád ještě vládne. Grossovi jeho instinkt napověděl ještě něco jiného - zdá se, že včas vycítil nálady ve straně, a rozhodl se jich využít dřív než samotní rebelové. Ti až ve druhém poločase sesmolili jakýsi dopis, zatímco Gross už vyzval předsedu strany na souboj. Rebelové se teď musejí snažit, aby z jejich elánu nakonec neprofitoval někdo jiný. Vladimíru Špidlovi už vypověděla poslušnost třetina poslanců, a je prý mnoho dalších, kteří by se pod rebelii rádi podepsali. Zdá se, že Špidla ztrácí vliv - a mnohý jeho poslanec teď bojuje o to, aby nezůstal stranou, když se v ČSSD přerozděluje moc. Třetina poslanců představuje velkou sílu. Příznačné je, že jsou to většinou právě poslanci, kdo rebeluje. Z ministrů je to kromě Grosse, který už dlouho míří přímo do premiérské pracovny, především ministr kultury Pavel Dostál. Hrozí sice, že v případě zdražení vstupenek do divadel odstoupí, ale není třeba ho brát příliš vážně. Hysterické reakce se mezi umělci prostě nosí. Dvacet tři poslanci, kteří veřejně vypověděli poslušnost, představují větší hrozbu. Při stávajícím rozložení sil ve sněmovně může být i daleko menší tlupa nespokojenců jazýčkem na vahách Špidlova osudu. Lidé jako Špidla, Sobotka, dokonce i Škromach narážejí se svou rozhazovačnou politikou na tvrdou realitu - prostě už na to nemají. Hospodaří s určitým rozpočtem a musejí pečlivě zvažovat, které předvolební sliby splní, a na které raději nechají zapomenout. Jistá politologická poučka říká, že politické strany bývají v opozici radikální, ale jakmile dostanou do rukou správu státu, začnou se pomalu přibližovat k politickému středu. Rebelující poslanci za ČSSD ovšem tíhu vládnutí nezakoušejí. Se svojí rebelií vypadají úplně stejně jako jejich nepřítel Vladimír Špidla v době, kdy se sápal do premiérského křesla. Samé krásné sliby, a nic víc. Dnes, po tolika letech ve vládních funkcích, už ví, že musí reformovat. Dělá to možná špatně, ale reformuje, protože vidí, že musí. Jeho vzbouřencům by trvalo přinejmenším stejně dlouho, než by pochopili totéž.

Rebelující poslanci za ČSSD tíhu vládnutí nezakoušejí. Se svojí rebelií vypadají úplně stejně, jako jejich nepřítel Vladimír Špidla v době, kdy se sápal do premiérského křesla. Samé krásné sliby, a nic víc. Dnes, po tolika letech ve vládních funkcích, už ví, že musí reformovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče