Kdo pracoval ve více zemích EU, dostane složenou penzi

01. března 2004, 00:00 - PETR GOLA , publicista
01. března 2004, 00:00

PODLE EU NEMÁ BÝT NIKDO V DŮCHODU ZNEVÝHODNĚN PROTO, ŽE PRACOVAL V NĚKOLIKA ZEMÍCH. V PRAXI ALE MŮŽE BÝT ČERSTVÝ DŮCHODCE PRVNÍCH PÁR LET ODKÁZÁN NA SOCIÁLNÍ POMOC.

Žádné příspěvky nepřijdou vniveč, každý stát vyplatí svou poměrnou část Starobní důchod je jednou z nejdůležitějších dávek sociálního zabezpečení. Je proto přirozené, že lidé, kteří mají v úmyslu pracovat v zahraničí, chtějí mít jasnou představu o vlivu tohoto rozhodnutí na jejich budoucí nárok na starobní důchod. Především chtějí vědět, co se stane s jejich dosud zaplacenými příspěvky, který stát jim bude vyplácet starobní důchod a zda jim bude důchod vyplácen kdekoli v Evropě bez snížení nebo pozastavení. Nejproblematičtější je vyplácení penzí důchodcům, kteří pracovali ve více členských státech EU. I na tyto případy ovšem Unie pamatovala. Platí přitom následující principy: * V každé ze zemí, kde byl občan pojištěn, jsou jeho záznamy o pojištění uchovávány až do doby, kdy dosáhne důchodového věku. Jednoduše řečeno, zaplacené příspěvky se nepřevádějí do jiné země ani nejsou občanovi při skončení pojištění v daném členském státu vyplaceny. * Každá země, kde byl občan pojištěn alespoň po dobu jednoho roku, mu musí vyplácet starobní důchod, jakmile občan dosáhne věkové hranice pro vznik nároku na penzi. To znamená, že pokud občan v aktivním věku pracoval ve čtyřech zemích, bude se jeho starobní důchod skládat ze čtyř (zpravidla různě vysokých) částí. * Výše důchodu se vypočítá na základě záznamů o pojištění v dané zemi. Pokud byl v dané zemi pracující sociálně (důchodově) pojištěn po dlouhou dobu, bude od ní dostávat poměrně vysoký důchod, v opačném případě bude jeho důchod nízký. KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY

Co se však stane, když byl pracovník v nějaké zemi pojištěn méně než jeden rok? Přijde o příspěvky, které v této zemi zaplatil? Odpověď zní: N e. Uvedeme si příklad: Občan byl pojištěn ve Švédsku osm měsíců a ve Španělsku šest měsíců, v Dánsku potom 16 let a svou pracovní kariéru ukončil ve Finsku, kde příspěvky platil 12 let. V tomto případě převezme osm měsíců odpracovaných ve Švédsku a šest měsíců odpracovaných ve Španělsku Finsko, neboť je zemí posledního zaměstnání. Toto řešení Evropské unie zaručuje, že nikdo nebude znevýhodněn z důvodu, že pracoval během svého života v několika členských zemích Evropské unie. Žádné odvedené příspěvky nepřijdou vniveč, nabytá práva budou ochráněna a každá země vyplatí důchod odpovídající délce doby pojištění na jejím území. Tenhle způsob řešení sleduje současně i zájmy jednotlivých členských států - žádná země neplatí ani více, ani méně, než kolik si v ní pracovník vydělal svými příspěvky. Další příklad: Čerstvý penzista byl při výkonu své práce pojištěn 12 let ve Finsku, 23 let v Rakousku a pět let v Německu. To znamená, že před dosažením věkové hranice pro vznik nároku na důchod byl pojištěn celkem 40 let. Finsko vypočítá důchod, na který by měl nárok po 40 letech pojištění v tomto státě, bude mu pak vyplácet částku odpovídající jeho skutečným dobám pojištění, tj. 12/40 (tj. 30 %) této částky. Podobně Rakousko mu bude vyplácet 23/40 (tj.57,5 %) částky, na kterou by měl v Rakousku nárok po 40 letech pojištění. A konečně Německo mu bude vyplácet 5/40 (tj. 12,5 %) částky, na kterou by měl v tomto státě nárok po 40 letech pojištění.

PROBLÉM DŮCHODOVÉHO VĚKU Pracovník mohl být nejdříve sociálně (důchodově) pojištěn 30 let, v Dánsku, kde vzniká nárok na důchod po dosažení 67 let a pak 10 let v Rakousku, kde je tato hranice 65 let. Po dosažení 65 let přestane v Rakousku pracovat - vznikne mu nárok na malý důchod od tohoto státu odpovídající dobám pojištění v tomto státě (tj. 25 %). Pak bude muset čekat dva roky, než mu vznikne nárok od Dánska (75 %). V některých případech je důchod, který pobírá od druhého státu, tak nízký, že bude odkázán na sociální pomoc. Dostáváte-li důchod z jiné země, musí být přepočten na měnu země, kde bydlíte. V minulosti se tento přepočet prováděl směnným kurzem, který často kolísal. To mohlo být výhodné, ale také nevýhodné - v závislosti na dané měně a jejím momentálním kurzu. Se zavedením eura se směnné kurzy pevně stanoví čtyřikrát ročně a tím se tato nejistota odstranila. Problém kolísání kurzů však stále může ovlivnit důchody z Dánska, Švédska a Velké Británie, tedy zemí, které nepřijaly euro. NAČ SI JEŠTĚ DÁT POZOR

Pokud vám důchod vyplácí jiná země, může vám srážet poštovní a bankovní výlohy. Ve výjimečných případech, kdy je penze hodně nízká (například když odpovídá jednomu roku pojištění v zahraničí), může srážka těchto výloh způsobit značné snížení důchodu. Abyste se vyhnuli nežádoucím situacím, měli byste si vyžádat informace o věkové hranici a ostatních náležitostech pro vznik nároku na důchod v zemi, kde chcete pokračovat ve své pracovní činnosti, dříve než se tam přestěhujete.

Pramen: Publikace Evropské komise „Die Gemeinschaftsbestimmungen über die soziale Sicherheit - Ihre Rechte bei Aufenthalt in anderen Mitgliedstaaten der Europäischen Union“, Luxemburg: rok 2000, ISBN: 92-828-8294-2

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO VÝPOČET DŮCHODU

* Pokud doba, po kterou byl penzista v jedné zemi pojištěn, není dostatečně dlouhá na získání nároku na důchod v této zemi, všechny doby pojištění, které splnil, budou vzaty v úvahu v jiné zemi.

* Starobní důchod je vyplácen bez ohledu na to, v které zemi Evropské unie penzista bydlí nebo pobývá, bez jakýchkoli snížení, úprav nebo pozastavení. Toto opatření se vztahuje nejen na bývalé migrující pracovníky, ale na všechny důchodce bydlící v jiném státě.

* Při pojištění jenom v jedné zemi bude důchod vypočítán podle právních předpisů daného členského státu přesně stejným způsobem, jako pro státní příslušníky dané země. Nezáleží totiž na tom, zda občan v době, kdy dosáhne důchodového věku, v této zemi bydlí, či ne.

* Při odvedení pojistného ve více zemích dostane penzista důchod z každého státu, kde byl pojištěn alespoň jeden rok. Výše těchto důchodů bude odpovídat dobám pojištění splněným v každé z těchto států.

* Věková hranice pro odchod do důchodu je různá v jednotlivých členských zemích, neboť systémy sociálního zabezpečení nejsou harmonizované a jsou plně v kompetenci jednotlivých členských vlád. Ve většině států Evropské unie je věková hranice pro odchod do důchodu 65 let, ale např. v Dánsku je 67 let a ve Francii 60 let.

* Dostává-li penzista důchod z jiné země, musí být tento důchod normálně přepočten na měnu země, kde bydlí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče