Kdo platí internet zdarma

29. února 2008, 22:05 - Jana Šebestová
29. února 2008, 22:05

V ČR se nejvíce ve střední Evropě financuje obecní internet z místních rozpočtů

Poskytování internetu občanům zdarma, respektive budování infrastruktury z rozpočtů měst a obcí za tímto účelem, je v České republice již dlouho diskutovanou otázkou. Otázkou značně kontroverzní, neboť se bezprostředně týká zájmů komerčních poskytovatelů internetu a protože souvisí s obecnější problematikou vlivu veřejných podpor na soutěžní prostředí. Evropská komise podobné aktivity obcí odmítá s odkazem na nutnost rovné soutěže. V zahraničí se zároveň od budování městských WiFi i kabelových sítí z různých důvodů ustupuje. Pro srovnání se podívejme, jaká je v této oblasti situace v Maďarsku, Rumunsku, Polsku a na Slovensku.

Maďarsko.

Ačkoli v Maďarsku hrály veřejné zdroje tradičně velkou roli při budování komunikační infrastruktury, šlo takřka bez výjimky o zdroje státního rozpočtu, nikoli obecní. Z rozsáhlých dotačních programů maďarské vlády přitom čerpaly i oblasti s již rozvinutou infrastrukturou. Jelikož státní podpora vyžadovala pouze pětiprocentní spoluúčast, vznikaly nové společnosti (zpravidla s dobrými vztahy s místními radnicemi), které byly schopné nabídnout nižší ceny než firmy, jež investovaly do vybudování infrastruktury ze svých vlastních zdrojů. Po nečekaném úspěchu opozice v regionálních volbách byl tento systém podpor vládou přehodnocen (vyžadovaná spoluúčast vzrostla na 45-50 procent, projekty byly omezené na oblasti s nerozvinutou infrastrukturou a podpora je udělovaná přímo firmám, nikoli obcím). V letech 2007 a 2008 má být rozděleno zhruba 79 milionů eur (z čehož 85 procent pochází z evropských fondů). Maďarsko zároveň uplatňuje daňové úlevy pro investory do infrastruktury ve výši 50 procent.

Rumunsko.

V Rumunsku se státní podpora soustřeďuje na oblasti s málo rozvinutou či žádnou infrastrukturou. Ministerstvo pro komunikace a informační technologie spustilo několik pilotních projektů na využití elektrických rozvodů pro přenos dat. Tyto projekty se zatím týkají především odlehlejších regionů, ministerstvo však uvažuje o jejich rozšíření na celou zemi.
Co se týká projektů financovaných či spolufinancovaných z místních rozpočtů, jsou v Rumunsku na vzestupu projekty metropolitních sítí. Bezpochyby nejvýznamnějším a rovněž nejkontroverznějším projektem je bukurešťská metropolitní síť z optických vláken. Projekt NETCITY, vyžadující investice 200 milionů eur, má být vyvinut na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Vítěz výběrového řízení má do projektu investovat 90 milionů eur.
Zbudovaná síť optických vláken bude pronajímaná vítězem výběrového řízení ostatním komunikačním společnostem (poskytovatelům internetu, telefonním a kabelovým společnostem). Magistrát slibuje natolik nízké poplatky za užití sítě, aby se nevyplatilo účastníkům trhu budovat vlastní. Optická vlákna mají vést do každé bukurešťské domácnosti - internetové připojení pro obyvatele má být sice placené, ale za minimální cenu. Vedení města plánuje na systém napojit rovněž alarmy nebo zařízení pro sledování dopravy. Metropolitní síť, vedená pod zemí, má pokrýt do roku 2014 oblast do vzdálenosti 30 až 40 kilometrů od Bukurešti.

Kritika od konkurence.

Projekt se setkal s velkou kritikou ze strany v Rumunsku působících kabelových společností, které se přirozeně obávají ztráty kontroly nad podstatou svého podnikání, tedy komunikačními kabelovými sítěmi. V této souvislosti argumentují především tím, že vybudování městské sítě by vedlo ke znehodnocení jejich dosavadních nemalých investic. Kromě jiného by totiž byly povinné své současné sítě zrušit a pronajmout si od města tu její, která bude vedená pod zemí. Je třeba poznamenat, že tento krok bukurešťského magistrátu přišel po uplynutí dvouleté lhůty dané kabelovým společnostem na to, aby přenesly své kabely ze sloupů pod zem. Radnice navíc odhaduje, že až 90 procent volně vedených kabelů nebylo nikdy řádně povoleno.
Bukurešť přitom není jediným rumunským městem, které plánuje takovou síť. Souběžně má vzniknout obdobný projekt v Temešváru a dalších osm velkých měst by mělo následovat.

Polsko.

V souvislosti s budováním komunikační infrastruktury probíhá v Polsku několik projektů ve formě PPP. V převážné většině jde o pokrytí komerčně neatraktivních oblastí a projekty jsou proto spolufinancované buď obcemi nebo evropskými fondy. Příjmy investorům plynou z poplatků uživatelů, které jsou ovšem často dotované. „Internet zdarma“ je zpravidla poskytován obyvatelům pouze v objektech obce (radnice, úřady, knihovny). Dle polských zákonů mají obce možnost svým usnesením osvobodit investory od místních daní (jde zejména o daň z majetku), čehož je v případě budování komunikační infrastruktury hojně využíváno.
Jedním z aktuálních projektů je budování sítě širokopásmového internetu v regionu Malopolska, kde se předpokládá finanční účast státu, regionu i evropských fondů. Regionální vláda bude vlastníkem vybudované infrastruktury, výběrová řízení budou vypsaná na provedení auditu, vybudování infrastruktury a na poskytování služeb operátora, který bude oprávněný infrastrukturu pronajímat uživatelům.

Region Zielonka.

Další z projektů, tentokrát v regionu Zielonka, je plně financovaný místní vládou. Ta zprvu jednala s provozovateli existující infrastruktury (jedním z nich jsou i Polské dráhy) o využití jejich sítí optických vláken pro účely regionální sítě, kterou by mohli využívat i občané. Jednání však ztroskotala kvůli obrovským poplatkům vyžadovaným těmito operátory. Regionální vláda se tedy rozhodla vybudovat vlastní WiFi síť. Infrastruktura pro širokopásmový internet má pokrýt 95 procent plochy regionu. Regionální vláda také zavedla VoIP komunikaci (telefonování prostřednictvím internetu) mezi svými úřady a přebytečnou kapacitu pronajala místnímu operátorovi, který nabízí internetové připojení obyvatelům za dotovanou cenu.
Větší rozšíření WiFi sítí v Polsku blokují komplikované zákony v oblasti ochrany životního prostředí.

Slovensko.

Na Slovensku není příliš rozšířené budování komunikační infrastruktury pro občany s finanční podporou z místních rozpočtů. Ačkoli obce vyjadřují všeobecnou podporu šíření internetu do domácností, jejich ochota financovat tyto projekty z veřejných rozpočtů je malá. Pouze čtrnáct slovenských obcí (z celkového počtu asi tří tisíc) nabízí svým obyvatelům internet zdarma. Ani do budoucna nelze výraznější účast místních rozpočtů očekávat. Státní zdroje se na Slovensku striktně omezují na komerčně nezajímavé oblasti (což je mimo jiné i výsledek intenzivního lobbingu dominantního operátora, společnosti Slovenské telekomunikácie). Aktuální vládní program však zmiňuje rozvoj metropolitních optických sítí prostřednictvím PPP projektů jako jednu z priorit.
Zajímavostí je myšlenka současné slovenské vlády zřídit paralelní, státem vlastněnou komunikační infrastrukturu - částečně prostřednictvím výstavby nových komunikačních kanálů a zčásti propojením již existujících kapacit státních podniků a organizací, jako jsou armáda nebo železnice. Vláda odhaduje, že potřebné investice by nepřekročily 2,3 milionu eur.

ČR v čele.

Uvedené sondy do okolních zemí naznačují, že použití místních rozpočtů pro budování přístupu k internetu pro obyvatelstvo je v České republice asi nejdále. Ostatní země zatím spíše spoléhají na státní a evropské peníze. Zvláštní oblastí jsou metropolitní optické sítě, jejichž budování prostřednictvím PPP projektů je na vzestupu v Rumunsku a stalo se prioritou slovenské vlády. V Polsku a Maďarsku zase (na rozdíl od ČR) existují různé nástroje daňového zvýhodnění investorů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče