Kdo nezaměstnal postižené, zaplatí

17. ledna 2005, 00:00 - JUDr. LADISLAV JOUZA, právník ministerstva práce a sociálních věcí
17. ledna 2005, 00:00

ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCHPovinnost firem zaměstnat zdravotně postižené osoby platí již několik let. Do poloviny února musí všechny firmy nahlásit, zda a jak ji splnily za rok 2004. Případnou finanční kompenzaci za nedodržení povinnosti musí odvést již do 31. ledna.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH Povinnost firem zaměstnat zdravotně postižené osoby platí již několik let. Do poloviny února musí všechny firmy nahlásit, zda a jak ji splnily za rok 2004. Případnou finanční kompenzaci za nedodržení povinnosti musí odvést již do 31. ledna. Každá firma, která v loňském roce měla více než 25 zaměstnanců, byla povinna obsadit čtyři procenta pracovních míst občany se zdravotním postižením. Nejjednodušším způsobem splnění zmíněné povinnosti je tedy jejich přímé zaměstnání. Požadavku však lze dostát i dvěma alternativními způsoby: První možností je odebírání výrobků od společností, které mají více než 50 procent zaměstnanců se zdravotním postižením. Druhou variantou je zadávání výrobních programů těmto společnostem - tedy například výrobním družstvům, zařízením invalidů a podobně. ODVODY DO KONCE LEDNA

Jestliže firma svou zákonnou povinnost nesplní některým z uvedených předchozích způsobů, musí provést odvod do státního rozpočtu. Právní úprava skutečně trvá na termínu „odvod“ - chápe tedy tuto finanční částku spíše jako alternativu, nikoliv jako sankci za porušení povinnosti. Výše tohoto odvodu za loňský rok činí 1,5násobku průměrné mzdy zjištěné v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2004. Konkrétně tedy jde o částku 17 418 korun. Odvádí se za každého občana se zdravotním postižením, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl. Jinými slovy tedy za každého „chybějícího“ zdravotně postiženého zaměstnance do zákonem stanoveného počtu.

Příklad: Firma s 200 zaměstnanci měla povinnost zaměstnat deset osob se zdravotním postižením. Pokud jich zaměstnala jen pět, musí za zbývajících pět odvést částku do státního rozpočtu - tedy 5 x 17 418 = 87 090 korun.

Do 15. února 2005 musí firma úřadu práce písemně oznámit, jakým způsobem svou povinnost splnila. Pokud provádí výše zmíněný odvod do státního rozpočtu, musí příslušnou částku odvést do letošního 31. ledna.

JAK POČÍTAT ODEBÍRANÉ VÝROBKY

Praktické potíže přináší zjišťování zákonem stanoveného počtu při odebírání výrobků od dodavatele, který zaměstnává více než 50 procent pracovníků se zdravotním postižením. Při zjišťování počtu osob, které budou odběrateli „započteny“ do povinného podílu, se postupuje následovně: N ejdříve musíme zjistit produktivitu práce u společnosti s více než 50 procenty zaměstnanci se zdravotním postižením: Celkové tržby za vlastní výrobky a služby vydělíme průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců.

Příklad: Firma (dodavatel) měla za rok 2004 tržbu za vlastní výrobky a služby 400 tisíc korun. Tržbu vydělíme přepočteným počtem zaměstnanců (například 10 osob s postižením). Produktivita práce tedy u této firmy činí 40 tisíc korun na jednoho zaměstnance (400 tisíc korun se dělí přepočteným stavem: 10).

Co to znamená „přepočtený stav zaměstnanců“? Jde o podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci zaměstnavatele (zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění) a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou stanovenou pracovní dobu.

Příklad: Firma zaměstnávala v roce 2004 celkem 50 zaměstnanců, z nichž je 30 osob se zdravotním postižením. Splňuje tedy zákonem požadovanou podmínku více než 50% podílu a může proto dodávat výrobky ostatním firmám, které si to pak mohou započítat do povinného podílu. Těchto 50 zaměstnanců odpracovalo za rok 2004 (včetně dovolené a překážek v práci) celkem 88 400 hodin. Na jednoho zaměstnance připadá roční fond pracovní doby celkem 2080 hodin (40 hodin x 52 týdnů). Přepočtený počet zaměstnanců je 88 400 : 2080, tj. 42,5, zaokrouhleno 43 osoby.

Kolik osob se zdravotním postižením si tedy může započítat firma, která od výše zmíněné společnosti (s více než 50% podílem postižených osob) odebírala v roce 2004 výrobky nebo služby? Cenu odebraných výrobků vydělíme produktivitou práce dodavatele, o které jsme se zmínili výše.

Příklad: Firma má povinnost zaměstnat pět zdravotně postižených osob. Místo toho odebírá výrobky nebo služby od společnosti, která zaměstnává více jak 50 % těchto osob. Produktivita práce (zjištěná výše) přitom představuje 40 tisíc korun na jednoho dodavatelova zaměstnance. Odběratel tedy bude mít splněn povinný podíl, nakoupí-li výrobky nebo služby na základě smlouvy v hodnotě 200 tisíc korun (5 osob x 40 tisíc korun).

ZADÁVÁNÍ VÝROBNÍCH PROGRAMŮ

Zmínili jsme také další možnost splnění povinného podílu - zadáváním výrobních programů firmě, která zaměstnává více než 50 % občanů se zdravotním postižením. Jak postupujeme při zjišťování splnění této podmínky?

Tržby získané ze zadaného výrobního programu za sledovaný rok vydělíme produktivitou práce. Výsledkem je průměrný evidenční počet zaměstnanců, který započítáváme do povinného podílu. 

Příklad: Tržby získané zadáním výrobního programu u firmy zaměstnávající více jak 50 % postižených osob činí 100 tisíc korun, produktivita práce na jednoho jejího zaměstnance je 10 tisíc korun. Do povinného podílu pak může zaměstnavatel započítávat 10 zaměstnanců (100 000 : 10 000). * NOVINKY OD ROKU 2005 Letos naposledy se splnění zmíněné povinnosti za předchozí rok posuzuje podle starých pravidel. Nový zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) totiž přináší několik podstatných změn. Projeví se však až při posuzování plnění povinností za rok 2005. Jaké změny nás tedy čekají? *Povinnost k odvodu do státního rozpočtu se nebude vztahovat na organizační složky státu a na subjekty, které byly zřízeny státem. *Zákonem stanovenou povinnost budou muset splnit pouze firmy s více než 25 zaměstnanci (dosud 20). *Odvod do státního rozpočtu se zvýší na 2,5 násobek průměrné mzdy (dosud 1,5).

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče