Kdo nemůže dědit

11. srpna 2008, 08:00 - Petr Kučera
11. srpna 2008, 08:00

Jeden z mých synů je „černou ovcí“ rodiny – je to kriminálník, který neváhal okrást i mne.

Nyní si dělá zálusk na poměrně bohaté dědictví. Chystám senapsat závěť, ale nevím, jestli tam můžu jeho podíl zcela vyloučit. Navíc mámobavy, že syn by po mé smrti mohl závěť zpochybnit, protože už jsem vážněnemocen. Jak si mohu pojistit, aby jeden ze synů nedostal nic z méhodědictví?

čtenář J. M.

Jestliže chcete napsat závěť, doporučuji tak učinit formou notářského zápisu,respektive nechat si vlastnoručně napsanou závěť ověřit u notáře a uložit jiu něj. Přestože notářské ověření není podmínkou platnosti závěti, poskytuje vámpřece jen výrazně vyšší právní jistotu. O uložení závěti u konkrétního notářemůžete informovat vybrané členy rodiny (není to však vaší povinností), může setím pak zjednodušit dědické řízení.

Nehledě na obsah závěti však musí vaši zletilí potomci dostat alespoň tolik,kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu daná zákonem. Chcete-livyloučit uplatnění zákonného nároku, můžete v závěti použít takzvané vydědění.Zůstavitel může vydědit (zcela mu odepřít podíl zaručený zákonem) potomka,jestliže:

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomocv nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvaleneprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) bylodsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejménějednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život.

Při vydědění musíte specifikovat konkrétní důvod vydědění, tedy jeden z bodůa) až d). Vydědění může, ale nemusí být součástí závěti. Nechcete-li z nějakéhodůvodu psát závěť, postačí u notáře uložit jen listinu o vydědění. V takovémpřípadě získají ostatní dědici své podíly podle zákona, s výjimkou vyděděnéhopotomka.

Pokud by váš syn přesto závěť zpochybnil, mají ostatní dědici ještě jednumožnost – použít ustanovení § 469 občanského zákoníku o dědické nezpůsobilosti:„Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jehomanželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslednívůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.“Při posuzování odpuštění se přihlíží buď k výslovnému projevu vůle zůstavitele(písemné prohlášení, výslovné uvedení potomka v závěti jako jednoho z dědicůa podobně), nebo k jinému jasnému jednání (například, že zůstavitel po určitédobě od zavrženíhodného jednání potomka obnovil soužití s ním ve společnédomácnosti).

Jan Beneš podnikový právník

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče