Kdo nám zdražuje elektřinu?

27. června 2005, 00:00 - MARTIN ŘÍMAN
27. června 2005, 00:00

Cenu ovlivňují i různé vládní "politiky". Tlačí ji samozřejmě směrem vzhůru. Bouřlivá reakce na informaci, že ceny elektřiny vzrostou během několika příštích let o 20 až 30 procent, se snesla v prvé řadě na hlavu firmy ČEZ. Za zmínku ovšem stojí také role "černého" vzadu, tedy státu. A ta rozhodně není malá.

**Cenu ovlivňují i různé vládní „politiky“. Tlačí ji samozřejmě směrem vzhůru.

Bouřlivá reakce na informaci, že ceny elektřiny vzrostou během několika příštích let o 20 až 30 procent, se snesla v prvé řadě na hlavu firmy ČEZ. Za zmínku ovšem stojí také role „černého“ vzadu, tedy státu. A ta rozhodně není malá.

V posledních letech se jeho rozhodnutí podílejí na růstu ceny nemalou měrou.

Můžeme začít rozhodnutím bývalého ministra Grégra „znárodnit“ a pod správu ČEZ poslat téměř všechny regionální distribuční firmy. Tím hned na počátku zlikvidoval právě v té době se rodící trh, který v prvním roce ušetřil firmám-odběratelům elektřiny odhadem půl až jednu miliardu korun. To se Grégrovi zřejmě nelíbilo.

Dalším krokem se stal regulační zákon. Ten sice nastavil mantinely pro podnikání v energetice, ale tak blízko sebe, že se v nich podnikat a hlavně soutěžit prakticky nedá. Pro ilustraci stačí uvést fakt, že energetická legislativa čítá 900 stran hustě psaného textu a každý, kdo by chtěl konkurovat firmě ČEZ při obchodování s elektřinou, musí uhradit správní poplatek sto tisíc korun!

Tyto aktivity ovlivňují cenu elektřiny nepřímo. Ale jsou tu i různé vládní „politiky“, které mají přímý dopad. Na cenu tlačí samozřejmě směrem vzhůru.

Ukázkovým příkladem je zákon o tzv. obnovitelných zdrojích. Pomocí tohoto nástroje chce vláda podporovat výrobu elektřiny z nestandardních zdrojů. A protože tato výroba je podstatně, až několikanásobně dražší než z běžných surovin, musí ji někdo zaplatit. Nebude to státní rozpočet, jak by bylo logické, ale každý z nás v ceně elektřiny. Podle konzervativního odhadu by tyto náklady měly dosáhnout osmi miliard ročně, což v průměru znamená, že čtyřčlenné rodině zvednou účet za elektřinu o 3200 korun.

Dalším zdrojem růstu ceny bude v příštích letech i ekologická daňová reforma, ke které se Paroubkova vláda zavázala ve svém vládním prohlášení. Ve skutečnosti, tak jak ji prosazuje Unie a jak ji zřejmě hodlá převzít vláda, nejde o nic jiného, než o zavedení dalších spotřebních daní, už ne jenom na benzin, alkohol a cigarety, ale také na plyn, elektřinu a uhlí.

Vliv budou mít i další záměry této vlády, byť s výrobou proudu přímo nesouvisí. Typickým příkladem je přidávání lihu do pohonných hmot. I tento nápad je nekonkurenceschopný, a proto musí být různými mechanismy dotován. Cena benzinu bude samozřejmě tlačit i na růst ostatních energetických zdrojů.

Vyjmenované „politiky“ lze obhajovat ve jménu různých cílů: ekologických, zemědělských, sociálních a dalších. Jenže každé lidské konání má své náklady. Tyto náklady jsou mnohdy těžko viditelné a ještě obtížněji kvantifikovatelné (už nikdo nikdy nespočítá, jaký vliv na cenu měl například Grégrův výše uvedený nápad). Můžeme si však být jisti, že přesto reálně existují.

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Petr Čáp z GO parking: Jsme více než parkoviště

  • Krátké povídání s Dlouhým Vladimírem

  • Jiří Grund: Za předražené ceny mobilních tarifů mohou…

  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít