Kdo mi vyvenčí děti?

14. října 2002, 00:00 - Karolina Kamberská
14. října 2002, 00:00

Plně vytížené matky mohou své ratolesti poslat ven s profesionály Sychravý víkend, zoufale se snažíte dohnat všechno, na co jste kvůli práci ve všední dny neměla čas. Jedno dilema za druhým. Máte raději žehlit, nebo odpočívat (nutné je obojí)? Raději jet na velký nákup, nebo se postarat o zahradu?

Plně vytížené matky mohou své ratolesti poslat ven s profesionály

Sychravý víkend, zoufale se snažíte dohnat všechno, na co jste kvůli práci ve všední dny neměla čas. Jedno dilema za druhým. Máte raději žehlit, nebo odpočívat (nutné je obojí)? Raději jet na velký nákup, nebo se postarat o zahradu? A co při tom všem s dětmi?

Jistě, občas vás napadne, že nejlepší by bylo se sebrat a odjet někam ven. Jenže když si uvědomíte, že po návratu by vás čekalo všechno, co byste jinak mohla za víkend stihnout, zase si to raději rozmyslíte. A občas vám mezi vším tím „nestíháním“ zalétne zrak k vašim dětem, které se v rezignované póze válejí na gauči a sledují v televizi nějakou soutěž, která je snad ani nemůže opravdu zajímat. My všechny zodpovědné matky přece víme, že není dobře, aby děti trávily volný čas před obrazovkou nebo u monitoru počítače. Jenže zrovna tak je nám jasné, že je nemůžeme nechat běhat jen tak po ulicích, a na rodinný výlet nám často nezbývá ani energie, ani čas. Je tu však ještě jedna možnost - odeslat děti z města do přírody, pod ochranou a vedením lidí, kteří si to vybrali jako poslání. Svěřit dítě cizím? Nejlepším startem je poptat se mezi známými. Skautské či jiné oddíly jsou skoro v každém městě. Kromě „sondy“ mezi známými vám napoví i internetová prezentace oddílu - je jich mnoho, najdete je přes běžné vyhledavače, dozvíte se na nich řadu praktických informací a prohlédnete si fotografie z táborů. Všimnout byste si rozhodně měla, zda se oddíl přesouvá do přírody i ve školním roce - některé se totiž scházejí přes rok jen v klubovnách a do přírody vyjedou až na letní tábor. V y ovšem hledáte někoho, kdo vaše děti bude pravidelně vozit někam, kde šumí les, vítr honí mraky přes vrcholy kopců, zurčí potůčky a lesknou se křišťálové studánky. A to i o víkendech ve školním roce. Kdo se v tom má vyznat? Oddíly jsou různé. Některé jsou zaměřeny na turistiku, jiné se tváří jako kmen Siouxů. Některé pěstují sporty, jiné chrání přírodu, vysazují stromky a čistí potůčky. Jiné jsou křesťanské, a jiné umělecké. Vodácké oddíly na vodu sice jezdí jen v teplém období roku, ale v chladném období mohou vyrážet do přírody pěšky nebo na lyžích. Ve všech oddílech se vaše dítě naučí jakýsi společný prazáklad - samostatnost, schopnost poradit si s drobným nepohodlím, odolnost proti „syndromu skleníkové kytičky“. Naučí se vnímat sílu přírody, což není dnes samozřejmost ani u dospělých, a už vůbec ne u dětí. Většina dětí se se svým oddílem identifikuje. To je velká výhoda v pubertě, kdy oceníte jistý starosvětský morální apel zvláště u skautských, „indiánských“, ochranářských a křesťanských oddílů. Z vašeho dítka se sice pravděpodobně stane rebel, ale bude se to projevovat spíš okázalým pohrdáním konzumní společností než divokými jízdami v kradených autech. Což je jistě ta lepší možnost nejen pro něj, ale i pro vás. Junák, nebo snad woodcraft? Mnoho oddílů působí při školách, domech dětí, ochranářských svazech, ale dětské oddíly mají i své velké specializované organizace. Je jich více, i když z našeho dětství mnoho z nás zná jen Pionýra (i dnes pod něj spadá mnoho různě zaměřených oddílů). Uvádím jen dva další příklady: Skautské oddíly zastřešuje Junák. Charakter konkrétního oddílu vždycky záleží na osobnosti vedoucích - promluvte si s nimi. Součastí programu Junáku je výchova k občanství a k duchovním hodnotám. Ve skautském oddíle panuje určitý řád, i jeho program je pečlivě rozpracován, každé z dětí si může vybrat z 26 hlavních oborů (i z kultury, sportu, zdravovědy…), na které se chce specializovat a získat v nich odbornost. Junák má pověst křesťanské organizace, ale v současné době je velmi názorově tolerantní. Další velkou organizací je Liga lesní moudrosti, která sdružuje příznivce woodcraftu. Tito lidé vyznávají jednoduchý život v přírodě po vzoru indiánských tradic. Woodcraft založil před 100 lety v USA spisovatel E. T. Seton právě jako způsob, jak dostat ve volném čase do přírody děti i dospělé, kteří jsou už znudění a vysílení velkoměstem, a hledají dobrodružství, nové zážitky, a občerstvení pro svou duši. A o to nám jde, ne?

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče