Kdo hledá, toho si drogy najdou. Trochu jiný průvodce jihovýchodní Asií

26. července 2014, 07:22 -
26. července 2014, 07:22

Vypiju ještě asi dvě piva, pak se zeptám. “Máte opium?” “Tisíc za gram,” odpoví barmanka bez mrknutí oka a dál se věnuje ostatním hostům. Tolik peněz teď u sebe nemám. Sedám si vedle kluka z Německa a ptám se ho, jestli by se mnou nešel napůl. Říká, že si to rozmyslí. Pak kývne, že jo.

Barmanka na chvíli zmizí, vrací se s kusem mazlavé pryskyřice zabalené v igelitu. Stejný kousíček jsem mohl mít v Laosu za pár babek. Tady se makovice nepěstují a tak je cena vysoká. Kdy jsem se to vlastně rozhodl, že chci vyzkoušet opium?

Ta romantická představa o droze podsvětí tam asi byla od dětství z četby dobrodružných románů. V Laosu jsem na žádné drogy neměl myšlenky. Ve Vietnamu byla všude kolem tráva, v Kambodže se zas prodával heroin a ketamin, o které jsem nestál. Zbývalo Thajsko.

Můj nový německý známý barmanku žádá, ať nám opium připraví ke kouření. Thajští mladíci nás zvou k sobě do chatky. Na zemi sedí dva kluci a kuličku pryskyřice rozpouštějí s vodou v polévkové lžíci. Ve vzniklé kaši pak vymáchají najemno nařezaný list palmy. Výsledkem je jakýsi hnědý tabák, který nacpou do bambusové vodní dýmky a zapálí.

Zhluboka potahuji. Zemitá, hořká chuť. Účinek se dostavuje okamžitě. Cítím, jak mi z ramen padá tíha, opouští mě nervozita z cizího prostředí a z toho, že provádím cosi nekalého. Po druhé dýmce cítím zpomalený tep a pohyby. Komunikace je snadná, ale zároveň se zdá zbytečná. Zbytek opia rozpustíme v horké vodě a vypijeme jako čaj. S německým kolegou do rána sedíme na pláži. Pozorujeme moře a hvězdy. On mluví, já poslouchám.

Vypráví mi, že byl závislý na heroinu. Jak seděl ve vězení. Neříká za co.

“Je ve vězení důležitější být silný, nebo spíš chytrý?”

“Musíš být obojí. Zkusí to na tebe a ty se musíš brátnit. Jako v životě.“

„Moc se ptám, co?”

“To je v pořádku. Alles in Ordnung.”

Když svítá, jdeme spát. Loučíme se. Chris má trochu smutný pohled, ze kterého mám výčitky svědomí. Doufám, že do toho zase nespadne. Kvůli jednomu zelenáčovi, co chtěl vyzkoušet opium.


Poznámka autora: tento článek je o ilegálních drogách. Pokud vás toto téma pobuřuje, nečtěte ho. Redakce E15.cz svým čtenářům v žádném případě konzumaci ani nákup zakázaných látek nedoporučuje. Text je v přístupu k drogám hodnotově neutrální, má sloužit pouze jako záznam osobní zkušenosti s určitým druhem turismu, který je momentálně na vzestupu. Opírá se o zážitky, které náš zpravodaj nasbíral během několika měsíců strávených v jihovýchodní Asii, stejně jako o příběhy jiných cestovatelů.


Na úvod - konzumace drog v jihovýchodní Asii je sice snadno dostupná, ale riskantní zábava. Když u vás policie najde několik pilulek extáze nebo pytlík trávy v Evropě, hrozí vám nejspíš pokuta, přinejhorším podmínka. Zato v takovém Thajsku může překvapený baťůžkář z Evropy, který si chtěl prostě jen užít rok mezi bakalářem a magistrem, za trochu „matroše“ skončit v nechvalně proslulém vězení Bang Kwang, kterému se přezdívá “bangkokský Hilton” (pokud se mu tedy policistu nepodaří podplatit.).

Chraň bůh, aby se vám něco podobného stalo v ostrovním státě Singapur, kde se držení drog od určitého množství automaticky trestá smrtí. Podobná situace je i v muslimské Malajsii (snad s výjimkou ostrova Penang). Článek o trestech za drogy a věznicích, v nichž sedí drogoví turisté ze Západu, by vydal na samostatnou kapitolu. Tento text ale má být o tom, kde se drogy prodávají a jaké.

Co se prodává

V jihovýchodní Asii seženete cokoli, otázka je jen za kolik. Pokud si budete chtít koupit kokain, extázi nebo LSD, zřejmě je dostanete, ale bude to drahé, protože budou nejspíš vyrobené a dovezené z daleka. Nepříliš movití cestovatelé mezi dvaceti a pětatřiceti lety - tedy nejtypičtější druh vyskytující se v jihovýchodní Asii - proto dávají přednost místní produkci, která je mnohem levnější. Experimentátoři hledající nové zážitky v JV Asii testují marihuanu, opium či halucinogenní houby. Zasloužilí feťáci pak mohou levně koupit heroin, speed nebo ketamin.

Kde shánět

Země jihovýchodní Asie, ve kterých člověk drogy sežene snadno, jsou Thajsko, Laos, Vietnam a Kambodža. Na drogy naopak radši zapomeňte v Malajsii a Singapuru. Barma, Indonésie a Filipíny jsou někde mezi.


THAJSKO

Thajsko má sice tvrdé protidrogové zákony a oficiálně vede válku proti drogám, realita je ale trochu jiná. V thajských věznicích sedí řada lidí ze Západu, kteří měli smůlu a policie je přistihla při činu, na druhou stranu v tomto asijském království existují místa, kde se drogy tolerují a jsou velmi snadno dostupné.

Severní Thajsko - Chiang Rai, Pai, Mae Hong Son

Kopcovitý sever země leží v oblasti tzv. “Zlatého trojúhelníku” - území na hranicích Thajska, Barmy a Laosu. Tato oblast je po Afghánistánu druhým největším výrobcem opia, ze kterého se vyrábí heroin. Na horském treku tu seženete levné opium, které místní lidé kouří z dýmek.

Pak také marihuanu a speed (amfetamin) ve formě barevných pilulek zvaných Yaba. Ty si oblíbila jak mládež, tak třeba řidiči kamionů, kteří potřebují být dlouho vzhůru. Na tyhle povzbuzující pilulky ale pozor – jejich dlouhodobé užívání vede ke zhoubným vedlejším účinkům. Vyvolává nespavost, paranoiu a nechuť k jídlu.

Ostrov Koh Pangan

Úplňkové parties na tomhle ostrově v jihočínském moři na jihu Thajska jsou známé po celé Asii. V barech na ostrově, především ve vsi Haad Rin, mají marihuanu, speed i houby. S trochou štěstí tu sežnete i opium. Ceny jsou celkem vysoké, zejména ve srovnání se severem Thajska.

Bangkok – ulice Khao San Road a okolí

Baťůžkářská čtvrť v kolí Khao San Road je místem, kde se dá sehnat marihuana, ale je to zbytečně riskantní, protože se zde vyskytují policisté. V některých zdejších podnicích najdete jména a portréty západních turistů, kteří si právě odpykávají trest za drogy v místních věznicích, a které můžete přijít navštívit. Jak trefná připomínka, co se může stát, když se věci vymknou kontrole…


LAOS

Komunistický stát Laos se snaží stát jakýmsi druhým Thajskem a patrně ve snaze přilákat turisty nad drogami přivírá oči. Drogy jsou tu velmi levné a dostupné, ať už opium, marihuana nebo halucinogenní houby.

Luang Namtha

Malé město na severu u hranic s Čínou a okolní vesnice jsou místem, kde se dá sehnat velmi levné opium. Místní lidé ho používají jako lék. Prodávají ho šedovlasé babičky spolu se suvenýry – korálkovými náramky, vyšívanými taštičkami atd. Má formu tekuté pryskyřice zabalené do celofánu a gram vyjde na pár dolarů.

Kouření opia má v Laosu tradici (přišlo sem z Číny, kam ho v 19. století přivezli Angličané). Odvážní cestovatelé, kteří se nebáli a navštívili zdejší venkovská opiová doupata, popisují bídné, špinavé, nízké místnosti plné lidí ležících v opiovém rauši…

Luang Prabang

Starobylé buddhistické město, do 70. let sídlo králů. Stačí zeptat se v jednom z hostelů, kde sehnat pytlík levné, nepříliš silné místní trávy za pár šupů.

Městečko Vang Vieng

Tahle party-vesnice plná adolescentů ze Západu nepříjemně připomíná jakousi zvrácenou reality show. Opium v pizze tu najdete i na menu v restauraci, na tzv. úplňkových parties prodávají houbové koktejly, samozřejmostí je marihuana. Ceny jsou velmi nízké, kvalita ovšem často také.

Potkal jsem několik baťůžkářů, kteří se po houbovém koktejlu pozvraceli, opiové pizzy prý nic nedělají a zdejší marihuana je poměrně slabá. Pak jsou tu ale příběhy amerických a britských dvacátníků, kteří tu pod náporem drog přišli o život při pádu ze stromu nebo se utopili v řece.

Meuang Sing

Ráj kuřáků opia.


VIETNAM

V komunistickém Vietnamu hrozí za pašování drog poprava, ale sehnat se tu dají. V Ho Či Minově městě je údajně snadno dostupný speed, který Vietnamci kouří, a také heroin. Obě drogy jsou v zemi na vzestupu zejména u mladých lidí a vláda si se situací neví rady. Na severu Vietnamu v pohoří Sapa se pěstuje opium, většina se ho ale dováží přes hranice z Laosu. Marihuana je dostupná všude tam, kde se koncentrují baťůžkáři – v Hanoji, Hue, Hoianu v v Ho Či Minově městě. Cesta k drogám ve Vietnamu obecně vede přes taxikáře.

Dealeři v Hue

Dealer, kterého jsem potkal v Hue, starobylém někdejším bývalém hlavním městě Vietnamu, odchytával své klienty v baťůžkářské čtvrti u Perfume River přímo na ulici. Prodával poměrně drahou marihuanu a tvářil se, že dokáže sehnat i cokoli jiného. Marihuanu v Hue místní lidé kouřili z dýmky vyrobené z plechovky od coca-coly.

Ho Či Minovo město

Bývalé hlavní město Jižního Vietnamu, dříve známé jako Saigon, je rájem uživatelů heroinu. Prodávají ho tu zatavený v plastikových brčkách. Dle uživatelů ale není tak kvalitní jako ten kambodžský. Údajně lze sehnat přes taxikáře, obecně prý ale platí, že “kdo hledá, toho si drogy najdou”. Taxikáři své pasažéry také umí spojit s dealery marihuany.

Hanoj

Mototaxikáři v hlavním městě kolem jezera Hoan Kiem prodávají marihuanu, stačí se svézt a zeptat. Také je možné se obrátit na personál hostelů, které ubytovávají baťůžkáře. Policie ve Vietnamu je vůči drogám nesmlouvavá, ale větším problémem je momentálně šířící se heroin a opium, marihuana není v hledáčku mužů zákona na prvním místě.


KAMBODŽA

Kambodža je pro feťáka rájem na zemi. Anebo peklem, záleží na tom, zda chce svou závislost rozvíjet, anebo ukončit. Potkal jsem “driftery” - tedy dlouhodobé cestovatele, co ztratili cíl – kteří v Kambodže zcela ztratili pojem o čase a propadli se tady do závislosti na heroinu nebo metaamfetaminech.

Jeden třicetiletý Francouz si ze závislosti na metaamfetaminu (v podstatě něco na způsob čekého pervitinu) odnesl nepříjemný zvyk – nebyl schopný usnout bez silné dávky valia. Užívání valia ale zase způsobovalo, že někdy usnul v sedě uprostřed věty.

Když už je řeč o uspávadlech - v Kambodže je pro místní obyvatele legálně dostupný ketamin – silné anestetikum užívané na uspávání dobytka, které se dál přeprodává turistům, co mají zájem.

Phnom Penh

Centrem obchodu s drogami je hlavní město Phnom Penh. Sehnat se tu dá cokoli, přímo na ulici. Heroin, ketamin, speed, marihuana… Drogoví turisté si na blozích pochvalují čistotu zdejšího bílého heroinu typu “China white”, ale také varují, že to, co dealeři prodávají jako extázi, je ve skutečnosti speed ve formě tablet alias Yaba.

Sihanoukville

Podobná situace jako v hlavním městě, jen v menším měřítku.

Siem Reap

Ve městě, do kterého jezdí miliony turistů z celého světa obdivovat se chrámům starých Khmerů, na vás drogy útočí na každém kroku. Restaurace tu prodávají takzvanou “happy pizza”, do které je přimíchaná marihuana. Sehnat se ale dá opět cokoli – vítejte v Kambodže.


INDONÉSIE

Muslimská Indonésie trestá drogy velmi tvrdě (uniknout lze opět pomocí úplatků), výjimkou jsou halucinogenní houby, které nejsou považovány za drogy a seženete je tedy snadno a rychle za pouhých pár dolarů. S marihuanou je to složitější.

Aceh na ostrově Sumatra

Území Acehu, o které se přetahují rebelové a vládní jednotky, je centrem pěstování marihuany v Indonésii. Dobrým místem, kde sehnat “kouzelné houby”, je údajně sopečné jezero Toba.

Ostrov Bali

Psychedelické houby tu podle mých informací seženete snadno. Marihuana se sem dováží až z Acehu na ostrově Sumatra a dealeři na Bali navíc mají špatnou pověst – často prodávají falešné, nefunkční zboží.


BARMA

Země, která se po desetiletích vlády vojenské junty otevřela světu, se dere na vrchol v pěstování opia – podle informací OSN za rok 2013 je druhá hned po Afghánistánu. Z opia se vyrábí heroin a většina jde přes hranice do Číny, zbytek do Thajska a Laosu. V zemi se vyrábí také tablety Yaba, někdy prodávané jako extáze, které však obsahují speed. 1,5 dolaru za kus. Co je však zvláštní, drogy se zde sice vyrábí, ale po cestovatele ze Západu není snadné se k nim dostat.

U hranic s Čínou a Indií

Heroin i opium lze údajně sehnat ve státech Shan a Kachin na východě země u hanic s Čínou (např. V městech Myitkyina a Lashio). Marihuana se v Barmě pěstuje tradičně a lze ji najít v kopcovitých oblastech pohoří Manipur na západě nedaleko hranic s Indií.


FILIPÍNY

Na Filipínách jsou k dostání hlavně dvě drogy – lokálně pěstovaná marihuana a místní verze metaamfetaminu zvaná shabu. Ta se vyrábí v malých bytových varnách. Místní drogové zákony jsou velmi přísné.

Shabu

Shabu se podle místních médií dá sehnat u dealerů, kteří postávají v nákupních centrech a na ulici ve větších městech.

Opět taxikáři

Marihuana je k dostání v horách a v hlavním městě – Manile, kde vás k ní opět dovedou taxikáři. Podle dostupných informací by měla být velmi levná, tedy asi dva dolary za gram.

Na závěr bych rád zopakoval, že užívání drog rozhodně nikomu nedoporučuji. Na svých cestách jsem potkal dost odstrašujících případů a lidských trosek, které ukazují, jak to dopadá, když se tenhle divoký koníček vymkne z rukou. Jak ale ukazují statistiky, drogových turistů v Asii každým rokem přibývá. Lidé se zřejmě o některých věcech musejí poučit na vlastní kůži…


Přečtěte si seriál reportáží „Divokým Východostánem“ o cestě reportéra E15.cz do Číny:

Pekingské chu-tchungy (19)

Tibeťané a paneláky (18)

Tingovy obrázky (17)

Poušť Taklamakan (16)

Jakoby Čína (15)

Azamatovy sny (14)

Ťan-šanský románek (13)

V polích s bavlnou (12)

Pomník Aralskému jezeru (11)

Země bílého mramoru a zlatých soch (10)

Špína a hřích v Teheránu (9)

V íránském plážovém resortu (8)

Černá zahrada Náhorní Karabach (7)

Noční život v Jerevanu (6)

Zničující pohostinnost (5)

Přes Čečensko do Gruzie (4)

Umělý sníh v Soči (3)

Město hrdinů (2)

Z Prahy do Oděsy (1)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče