Kdo fandil v ochozech? Bílé límečky!

07. července 2004, 00:00 - ERICH HANDL, ROBERT ŠIMEK
07. července 2004, 00:00

VIP HOSTÉ PŘEČÍSLILI NA EURU SKALNÍ PŘÍZNIVCE "To není dres, to je neopren," křičí na ruzyňském letišti Sagvan Tofi navlečený do trikotu české reprezentace. "Tak si kup tričko, co saje," odpovídají mu Richard Genzer a Michal Suchánek, kteří už předkládají pas k odbavení.

V ulicích Porta křepčili „Nováci“ Michal Suchánek a Richard Genzer, sekundoval jim Sagvan Tofi. Zády stojí Suchánek mladší

VIP HOSTÉ PŘEČÍSLILI NA EURU SKALNÍ PŘÍZNIVCE „To není dres, to je neopren,“ křičí na ruzyňském letišti Sagvan Tofi navlečený do trikotu české reprezentace. „Tak si kup tričko, co saje,“ odpovídají mu Richard Genzer a Michal Suchánek, kteří už předkládají pas k odbavení. Tele Tele jede na fotbal? Ne, reálný vzorek českých VIP fanoušků, kteří cestovali na zápas s Dánskem. Kdo byli ti namalovaní fandové českého týmu, kteří se radovali a brečeli v ochozech portugalských stadionů na právě ukončeném mistrovství Evropy? Skalní příznivci fotbalu nebo někdo úplně jiný? Na odpověď stačila jediná návštěva turnaje - Profit vycestoval na utkání ČR s Dánskem. VIP hosté Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) jasně převažovali nad pravověrnými fandy! Letadla vychrlila v P ortu stovky lidí, kteří obvykle doma na stadiony vůbec nechodí. Politici, manažeři, podnikatelé, herci. Také spousty novinářů, kteří o fotbale nepíšou. Byli to VIP hosté fotbalového svazu nebo jeho sponzorů. Firmy je pozvaly na své náklady, navlékly do dresu a usadily na stadionu. Pro televizního diváka to může být šok, velká část fanoušků z obrazovky vlastně žádnými fandy nebyla. Doma v Česku chodí ti lidé v kravatě a o výsledcích se dozvídají maximálně z novin. VSTUPENKOVÝ MONOPOL Jak je možné, že na tribunách velkých turnajů sedí tolik falešných diváků? Příčina je v systému distribuce lístků. Nejde o klubový fotbal, kde jednotlivé oddíly nabízejí svým příznivcům lístky na volném trhu. Vstupenky na turnaj, jakým bylo Euro, jsou distribuovány přes národní svazy, které tak získávají na prodej monopol. Český fotbalový svaz měl k dispozici na utkání národního mužstva v P ortugalsku pětinu kapacity stadionu. Většinu z těchto lístků prodal Čedoku, ale nemalou část rozdělil sám. „T ři čtvrtiny vstupenek bylo určeno k prodeji, zbytek byl vyčleněn pro potřeby svazu, tedy rodinným příslušníkům reprezentantů, členů realizačního týmu a také sponzorům. Lístky byly dále nabídnuty všem poslancům i členům odstupující vlády,“ sdělil Profitu Vít Pavlusek z oddělení komunikace ČMFS. Například na semifinále s Řeckem, kde bylo 3000 českých diváků, měl na tři fanoušky připadat jeden politik, manažer, sponzor nebo manželka fotbalisty. Skutečnost však byla jiná, řadových fanoušků přijelo méně, a tak byl poměr 2:1 ve prospěch VIP hostů. FOTBALOVÍ POSLANCI Největší pobouření českých médií vzbudili fandící politici. Popudilo je především pět poslanců, kteří se zadarmo podívali na zápas Česko-Nizozemsko. Jednalo se o Radima Turka (ČSSD), Miroslava Beneše a Petra Bratského (oba ODS), Vlastimila Ostrého (US-DEU) a Mariána Bielesze (bezpartijní). Fotbalový svaz jim zaplatil sto eur za lístek. Benešovi a Bieleszovi ještě pak svaz údajně platil i hotel, v němž si prodloužili pobyt natolik, že dorazili s několikahodinovým zpožděním na schůzi sněmovny. „Je zřejmé, že svaz bude brzy od politiků něco chtít - plánuje totiž stavbu národního fotbalového stadionu,“ spekulovala Mladá fronta Dnes ze 16. června. Na fotbale nebyli jen poslanci. Na zápase s Dánskem se objevil i bývalý ministr Karel Březina. A výše zmínění herci Suchánek, Genzer a Tofi. „Co tady dělají, ti vůbec fotbalu nerozumí,“ rozčiloval se nad jejich přítomností už na pražském letišti sportovní novinář Ota Černý. Jiné to ale na velkých turnajích nebude, pravidla tu neurčuje láska ke klubu, ale komerce. Ta dokáže vyrobit skalního fandu za několik minut. V rámci Eura 2004 si už na letišti v Ruzyni mohl člověk koupit národní dres nebo čepici. Stejně tak v ulicích Porta nebo přímo cestou na stadion. A co vlajky na tváři? Nebylo nutno malovat se doma. Přímo před branami stadionu stál stánek „Carlsberg painting“, kde člověku nabarvili tvář podle přání. Výrobní linky dnes nechrlí jen zboží, ale i fotbalové fanoušky. TLAČENICE JEN NA ZAČÁTKU

Zájem o vstupenky byl zpočátku velký, postupně se však zmenšoval. „O první dva zápasy českého týmu ve skupině byl enormní zájem a o vstupenky se dokonce losovalo. Od utkání s Lotyšskem se však zájem snižoval. Na semifinále se prodalo zhruba tisíc lístků a na finále něco okolo tří tisíc. Několik málo vstupenek vyčlenil svaz i pro fanoušky přímo v Portugalsku.

LÍSTKY PRODÁVAL ČEDOK

Vstupenky na šampionát byly přidělovány výhradně prostřednictvím Českomoravského fotbalového svazu a byly vydávány v jeho distribučních místech, kterými byly pro Euro 2004 určeny všechny pobočky cestovní kanceláře Čedok. Žádosti o zakoupení vstupenek byly přijímány pouze prostřednictvím elektronického formuláře, dostupného na internetu. Na jednu žádost mohl zájemce získat vždy maximálně čtyři vstupenky na jedno utkání, jednu pro žadatele a tři pro jeho hosty. Každá žádost musela obsahovat požadované osobní údaje. Zájemci se mohli setkat s nabídkami na koupi lístků i jinde než u Čedoku. Například cestovní kancelář Airholiday nabízela letenku se vstupenkou na semifinále Česko-Řecko ještě den před jeho konáním za cenu 15 000 korun. „Výhradním distributorem vstupenek ale byl Čedok, tyto firmy se mohly účastnit prodeje pouze se svolením fotbalového svazu,“ říká marketingový ředitel Čedoku Tomáš Brejcha.

Byznys musí fungovat, fotbal nefotbal. Někteří manažeři se v hledišti věnovali svému mobilnímu telefonu.

foto: Profit - Erich Handl (2x)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče