Kdo dal, a kdo vzal?

12. listopadu 2009, 11:39 - Luděk Bednář
12. listopadu 2009, 11:39

Dle většiny manažerů ovlivnil Václav Klaus polistopadový vývoj více než Václav Havel

Kdo v posledních dvaceti letech více ovlivnil českou politiku a společnost?

  • Václav Havel 43,3 %
  • Václav Klaus 56,7 %

Václav Havel, „morální vůdce“, a „pragmatik“ Václav Klaus mají jedno společné – křestní jméno po patronovi České země svatém Václavovi. Svým naturelem se však značně liší a totéž platí i pro jejich vnímání politiky a společnosti. Tyto jejich základní přístupy jsou však součástí každé společnosti. Ideálně by měly být odpovědi manažerů ohledně jejich vlivu po „sametové revoluci“ rozděleny na polovinu. V tomto konkrétním případě se však 56,7 procenta z nich přiklonilo na stranu Václava Klause.
Pro ani jednoho se neumí rozhodnout tento respondent: „To je velmi, ale opravdu velmi těžká otázka. Pokud bych chtěl být jen trochu objektivní, rozhodně na ni není odpověď ani Havel, ani Klaus, ale Havel i Klaus. Zpočátku jsem si myslel, že Havel je neomylný a jeho rozhodnutí a činy správné. Vše však natolik průhledné nebylo a v mnoha případech nastaly velké omyly a podrazy – Lucerna a tak dále. Klaus je především na domácí scéně výraznější osobností než Havel, ale i on se dopustil mnoha omylů – neprivatizace bank a tak dále. Ale kdo se omylů nedopouští?“
Další dotázaný volí Václava Klause: „Oba ovlivňovali a dosud značně ovlivňují dění v ČR. Otázka zní, jakým směrem. Zjednodušeně by se dalo říct, že Havel dodnes přispívá ke kultivaci kulturní roviny české společnosti a že se Klaus zasloužil o přerod centrálně řízené ekonomiky v tržní. Pracuji v byznysu a ještě před několika lety bych řekl, že jednoznačně Klaus, neboť jeho vliv byl pro mne vždy hmatatelnější. V poslední době však silně vnímám, že kultura a kulturnost české společnosti a politiky jsou natolik pokřivené, že bortí veškeré snahy o jejich posun kupředu. Moje odpověď je tedy Klaus. Dodávám však bohužel.“ Pochybnosti má i následující manažer: „Obávám se, že Klaus. Bez Havlovy odvahy by však Klaus nikdy neovlivňoval ani politiku, ani společnost.“
Jednoznačně pro Václava Havla hlasuje tento respondent: „Zajímavé srovnání. Havel dal malému českému národu šanci účastnit se světového dění, Klaus mu ji zase vzal. Havel je ve světě uznávaným politickým velikánem, nad Klausem svět nechápavě kroutí hlavou. Že je hlavní ekonomika? Kolik kladných bodů lze připsat Klausovi za divoký finanční trh bez zákonů a pravidel?“
Václava Klause upřednostňuje tento respondent: „Během sametové revoluce ovlivňoval českou politiku a společnost nejvíce Havel. Hodnotím-li však celých dvacet let, tak byl výraznější Klaus. V devadesátých letech ovlivnil politiku odvahou změnit tehdejší Občanské fórum a založit ODS a zejména prosazováním ekonomického programu a transformace. Ekonomický názor nebo výraznou politickou podporu jakéhokoli ekonomického názoru jsem u Havla vždy postrádal. Klaus se pragmaticky postavil k rozdělení Československa a dokázal se s ním politicky vyrovnat. A dokázal také svůj vliv mnohem více promítnout do konkrétních politických kroků a změn. Možná je to dáno částečně tím, že Havel po odchodu z Pražského hradu již neměl v politice formální pozici. Domnívám se však, že i v éře Havel prezidentem a Klaus premiérem (či v jiné výkonné politické funkci) Klaus výrazněji ovlivňoval českou politiku.“
Stručná analýza polistopadového vývoje se objevuje v této odpovědi: „Havel se stal symbolem demokracie v postkomunistickém období, aniž mohl zásadněji ovlivňovat politickou či spíše ekonomicko-politickou scénu, zatímco Klaus byl po celou dobu na vrcholu státního mocenského aparátu nebo blízko něj. Proto se Havlův vliv odehrával spíše v morální a společenské rovině a Klausův v politicko-ekonomické. V tom bych viděl rané příčiny jejich neporozumění. Havlovy postoje totiž mohly být do značné míry virtuální, mohly se více opírat o obecné morální zásady, kdežto Klausovy musely pragmatičtěji reagovat na daný, většinou neutěšený stav naší společnosti vychované předchozím režimem k závisti a k upřednostňování vlastního zájmu před jinými. A to ve všech vrstvách společnosti. I v těch, které nejvíce působí na širokou veřejnost, tedy v politice, žurnalistice, justici, umění, odborech, školství, státní správě a ve zdravotnictví.
Toto dědictví bude naše společnost překonávat ještě nejméně jednu generaci a důsledky jsou a nadále budou především ekonomické. Navíc, navzdory velkému vlivu obou, nelze podceňovat vliv jejich bezprostředního okolí, které si ne vždy dobře vybrali.“

Odpovídalo 141 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče