Kdo dá na modlení?

16. dubna 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
16. dubna 2007, 00:00

MODLITEBNA VE VELVARECH Středočeské městečko Velvary se může pyšnit originální funkcionalistickou synagogou z roku 1931. Nahradila starší židovskou modlitebnu v obytném domě. Později sloužila Církvi československé husitské. Dnes čeká na nové využití. K tradičním židovským svatostánkům patří již od středověku synagogy.

MODLITEBNA VE VELVARECH Středočeské městečko Velvary se může pyšnit originální funkcionalistickou synagogou z roku 1931. Nahradila starší židovskou modlitebnu v obytném domě. Později sloužila Církvi československé husitské. Dnes čeká na nové využití.

K tradičním židovským svatostánkům patří již od středověku synagogy. Jsou to zpravidla strohé spoře zdobené stavby, jejichž bohoslužebná funkce je většinou dobře patrna. Existují ale i jiná duchovní místa, u nichž se na první pohled náboženské využití pozná jen stěží. Patří mezi ně například modlitebny, které si budovaly méně početné židovské komunity v menších městech. Jednoduše zařízená obřadní místnost byla většinou součástí obytného domu.

Tuto podobu měla i bývalá modlitebna na rohu ulic Čechovy a Karla Krohna ve Velvarech. Nebýt pozdějších úprav Církve československé husitské (kalich nad vstupním portálem), nikdo by svatostánek v budově pravděpodobně nehledal. Stavba vypadá spíš jako tělocvična či sokolovna.

SILNICE K PROSPERITĚ

První zmínka o vsi Velvary pochází ze 13. století, kdy se jejím majitelem stal vyšehradský probošt Petr. O půlstoletí později byl postaven farní kostel sv. Kateřiny a roku 1482 byla stále se rozrůstající obec povýšena na město.

Počátkem 19. století byla postavena nová silnice z Prahy do Litoměřic, což mělo na rozvoj Velvar významný vliv. Město se stalo sídlem c. k. okresního úřadu, vznikl zde první spolek dobrovolných hasičů v Čechách a do popředí se začala dostávat i zdejší židovská obec, jejíž členové aktivně zasahovali do obchodu, průmyslu i komunální politiky.

DESET LET SYNAGOGY

Historie staré modlitebny příliš známá není. Jisté je jen to, že ji roku 1931 nahradila nová velvarská synagoga, postavená v tehdy moderním funkcionalistickém stylu podle návrhu architekta Františka Alberta Libry.

Již o osm let později však vypukla druhá světová válka a roku 1941 musela židovská komunita Velvary opustit. Pouhých deset let stará synagoga osiřela a později byla upravena pro potřeby základní školy, která v ní sídlí dodnes.

Nové využití dostala i budova s modlitebnou, kterou získala Církev československá husitská. Ještě dnes je zde kompletní vybavení včetně varhan, bohoslužbám však už prostory neslouží. Objekt je v zanedbaném stavu a nutně potřebuje rekonstrukci. Současný majitel ale na jeho opravu peníze nemá. Budovu i se sousedním rodinným domkem nabízí k prodeji za 4,5 milionu korun.

POPIS OBJEKTU název modlitebna Velvary místo Velvary kraj Středočeský lokace ul. Karla Krohna typ modlitebna stav zchátralý využití částečné kulturní památka ne nabízí Bravin reality cena 4,5 milionu Kč

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče