Kdo čmuchal pro Schwarzenberga?

25. července 2008, 17:23 - mgr. Rita Kindlerová
25. července 2008, 17:23

Američtí detektivové s proklatě českým přízvukem

(perex)
Bylo nutné najít někoho, kdo je dostatečně zkušený a tvrdý. A kdo bezpečně nebude ovlivněn tuzemskými faktory. Těmito argumenty zdůvodnil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, proč si k prošetření finanční minulosti vicepremiéra Jiřího Čunka zvolil americkou firmu Kroll. Od té doby se to pojmem „detektivní špičky z USA“ v médiích jen hemžilo, ani takový kanon jako komisař Rex nestačil vyvalovat tmavé oči. Zkušení a tvrdí Yankees ze „soukromé CIA“ ať udělají za kauzou zkušeně tvrdou tečku! Závěrečná zpráva pak zapůsobila jako antiklimax. Až to vzbuzuje pochybnosti - kdo a jak vlastně pracoval ve službách Krollu na Projektu Coronet?

(text)
Ač šlo o první případ tohoto druhu u nás, debut amerického detektivního žánru přinesl spíše zklamání. Výsledný report v podstatě pouze potvrdil to, co bylo zhruba ve stejném rozsahu známo z otevřených zdrojů. Závěrečné formulace postrádají přesnost, kterou ale vzhledem ke způsobu šetření a rozsahu dostupných informací vlastně ani mít nemohou. Tím však umožňují interpretovat výsledek šetření velice různorodě a slavný „Project Coronet“ se stal téměř bezcenným.
Zadavatel Karel Schwarzenberg na svých internetových stránkách původně avizoval širší rozsah šetření; ve výsledku se spokojil s málem, totiž s tím, na co bylo možno odpovědět negativně (v Čunkův prospěch). Týdeník EURO se na šetření zkusil podívat blíže.

Ztraceno v překladu?

„Bylo by opravdu naivní se domnívat, že parta detektivů z Londýna nebo Ameriky naběhne do Česka a bez znalosti místního prostředí se dobere něčeho nového,“ říká prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník. Kdyby nic jiného, neměli oficiálně přístup k žádným materiálům z minulého šetření Čunkovy kauzy, protože ministr Schwarzenberg, který si Krolly najal, nebyl účastníkem tehdejšího řízení.
Takže museli vlastně spoléhat na Čunkem dobrovolně vydaný policejní spis a pravdomluvnost vyslechnutých svědků. A tak se vynořují další otázky.
Zejména v jakém jazyce vlastně Krollové pracovali? Nabízí se vysvětlení, že by za neslaný nemastný výsledek šetření mohly právě jazykové problémy a kulturní odlišnosti. Kdyby byli Krollové pouze anglofonní, museli by se spoléhat na překladatele a tlumočníky. Verzi o práci agentury v angličtině ale neodpovídaly dva údaje: zadavatel Karel Schwarzenberg si firmu Kroll objednal na šest týdnů a za šetření podle názoru auditorů zaplatí statisíce, možná přes milion korun.
„Velké případy stojí stovky tisíc liber měsíčně a toto je velký případ. Ale protože jej platí jeden člověk, dokázali jsme to zorganizovat tak, aby cena byla rozumná,“ nechal se již v květnu slyšet Tommy Helsby, ředitel Krollu pro Evropu, Střední východ a Afriku. Zároveň ale jasně odkázal do patřičných mezí prvotní odhady, že audit přijde nejvýš na půl milionu: „To je moc málo na to, aby náš výsledek k něčemu byl.“
Pouze policejní spis poskytnutý Krollům měl přitom údajně kolem čtyř tisíc stran, takže jen jeho překlad by stál minimálně přes milion (viz Překladatelské terno). Z toho vyplývá, že spis přeložen do angličtiny nebyl, a že s ním tudíž museli pracovat česky mluvící Krollové. (Kdybychom k tomu připočetli překlad „tisíců stran“ zpráv z českých médií a záznamů z obchodního rejstříku, katastru nemovitostí a dalších veřejných dokumentů, o nichž hovoří výsledná zpráva Krollu, kníže by musel zaplatit několik milionů jen za překlad.)

Smíšený tým

Dle názoru lidí, kteří pracují ve firmách poskytujících podobné služby jako Kroll, je spíše nepravděpodobné, že by si Kroll pro práci na Čunkově případu najal místní společnost a finální zprávu pouze přeložil do angličtiny a podepsal.
Že američtí detektivové neměli kompletní překlad policejního spisu, nemuselo být přitom pro pochopení všech souvislostí až tak signifikantní. „Řeší kauzy po celém světě a mají znalosti ohledně policejních procedur,“ domnívá se zdroj z konkurenční společnosti, jenž si nepřál být jmenován.
Kroll samozřejmě nemá všude vlastní kanceláře, takže stejně jako jiné firmy podobného zaměření na konkrétní projekty vysílá tým z centrály, který se spojí s místními spolupracovníky. Například absolvent náborového výcviku firmy v Londýně Wai Yeung Tang na webových stránkách firmy píše, že „v závislosti na případu může být zaměstnancům nabídnuta práce jak v jiných městech Velké Británie, tak i v zemích, jako je Německo, Česká republika nebo USA“. Kroll navíc minimálně jednoho Čecha zaměstnává. Jmenuje se Tomáš Kellner.
„Po reakci Miroslava Kalouska (právník ministra financí požádal dopisem společnost Kroll a bývalého šéfa Zbrojovky Vsetín Karla Dančáka o omluvu a dementování tvrzení, že nynější šéf lidovců Jiří Čunek lobboval na ministerstvu obrany za přidělení zakázek pro zbrojovku v době, kdy byl Kalousek na ministerstvu náměstkem - pozn. red.) vše momentálně řeší právníci, takže se vám k případu nemohu vyjadřovat,“ řekl týdeníku EURO senior director Krollu v New Yorku Tomáš Kellner. Absolvent ČVUT v Praze a bývalý novinář, jenž mimo jiné osm let pracoval v americkém časopisu Forbes a pět let byl reportérem týdeníku The Prague Post, nicméně dodává, že sám je příkladem toho, že ve firmě pracují i Češi.
V oficiálních profilech řídících pracovníků společnosti Kroll najdeme i dalšího „bohemistu“. Vedoucí oddělení strategie konzultačních služeb firmy Tim Whipple v minulosti v Praze zakládal a vedl vstupní konzultační pobočku na trhu a údajně mluví plynně česky, francouzsky a rusky.
Nejbližší kanceláře Krollu jsou sice v Polsku a v Německu a „Project Coronet“ byl řízen z Londýna, přesto v Praze minimálně jednu vazbu firma má, byť nepřímou. V české metropoli již od roku 1992 působí poradenská společnost v oblasti rizikového managementu a pojišťovnictví Marsh. Ta je součástí skupiny Marsh & McLennan Companies, která v roce 1994 koupila Kroll za 1,9 miliardy dolarů.
„Spojitost se nabízí a upřímně se divím, že jste první, kdo mi v této kauze volá,“ řekl týdeníku EURO šéf českého Marshe Dominik Štros, „musím ale říci, že s vyšetřováním Krollu nemáme nic společného.“ A ještě spíše s nadsázkou dodal, že kdyby měl do Krollu vhodný kontakt, zeptal by se, proč tu ještě nemají otevřenou kancelář, protože je u nás dneska zná každý.

Kdo jsou čeští Krollové?

Vsetínský místostarosta Jaromír Kudlík, kterého Krollové dle závěrečné zprávy kromě dalších lidí zpovídali, se sice k případu nechtěl vyjádřit, nicméně týdeníku EURO sdělil, že ho v této věci navštívili dva muži. „Jeden Čech a druhý Američan,“ řekl Kudlík.
Jiným způsobem Krollové kontaktovali jednatele společnosti Nova, která pro policii vypracovala znalecký posudek hodnoty již neexistující společnosti Vsetínské byty (ten je součástí zhruba 700 stran spisu, jež Krollům při šetření chyběly). „Jel jsem zrovna po dálnici a na mobil mi volalo neznámé číslo,“ popisuje Alexander Beran. Češtinou bez jakéhokoli přízvuku se ho muž v telefonu vyptával, zda by Krollům nemohl onen posudek poskytnout. „Odkázal jsem je na státního zástupce, který si u nás posudek objednal,“ dodává Beran.
Týdeník EURO se na téma jazykové vybavenosti Krollů nasazených v případu obrátil rovněž na šéfa vyšetřovatelského týmu Tommyho Helsbyho. Sara Turnerová z londýnské Hill & Knowlton, PR agentury pracující pro Kroll, s potěšením potvrdila, že na Projectu Coronet participovali čeští „rodilí mluvčí“. Na doplňující dotaz, zda se jednalo přímo o zaměstnance firmy, nebo jednotlivce najaté jen na tento konkrétní případ, a pokud ano, zda se jednalo o překladatele, tlumočníky, soukromé detektivy, bývalé policisty či jiné profese, již Turnerová neodpověděla.
Přitom právě „čeští Krollové“ měli na výsledek šetření naprosto zásadní vliv, neboť jejich spolupracovníci se museli spolehnout i na jejich rešerše policejního spisu. Měla-li být ale najmutím zahraniční firmy zajištěna nezávislost a objektivita šetření, kouzlo celé akce se tak jaksi vytrácí.

Ano, nebo ne?

Jelikož závěrečná zpráva postrádá jednoznačné odpovědi na tři dotazy zadavatele, zeptali jsme se Tommyho Helsbyho, zda by na ně dokázal jednoznačně odpovědět, ideálně formou ano/ne, aby čtenář nemusel vyvozovat závěry na vlastní odpovědnost čtením mezi řádky.
Marně, Sara Turnerová pouze enigmaticky dodává, že zpráva hovoří sama za sebe. Nedozvíme se tedy ani, co lze rozumět pod termínem „Čunkův policejní spis“, jehož kopii Čunek firmě Kroll poskytl, co to bylo za písemnosti, odkud pocházely, kdo je měl v držení, kdo rozhodl o rozsahu kopírovaného materiálu, kdo fyzicky pořídil kopie. Stejně tak už se asi nedozvíme, jak Kroll obhajuje hodnotu zprávy, když v rámci šetření nebyli slyšeni dva z hlavních účastníků událostí - Petr Hurta (majitel realitní společnosti H&B Real) ani Marcela Urbanová (bývalá Čunkova sekretářka a korunní svědkyně případu).
Škoda, ale už je to spíše příznačný příspěvek k získání dojmu, že více než o detektivní kancelář jde o lodivodskou firmu specializující se na proplouvání mezi Skyllou a Charybdou nebo o dietetické specialisty ovládající umění nasytit masozřavce, aniž by býložravec přišel k úhoně. Při čtení jejich zprávy budou všichni uspokojeni, a jak předvídal zadavatel Schwarzenberg, celá záležitost bude „k pousmání“. Nezbývá než doufat, že nešlo jen o pěkně maskovanou habaďůru s předem domluveným závěrem. A ke smutnému „pousmání“ tu zůstal už jen zadavatel, kterému ten drahý kabaret měl umožnit vyvléknout se z důsledků svých předešlých (nadějných) výroků.

David Kasl
Jan Schneider
spolupráce: Rita Kindlerová

(box1)
Veřejné důvěrnosti V záhlaví dokumentu „Project Coronet“ čteme, že klient je srozuměn s tím, že vypracovaná zpráva je „přísně důvěrná“ a je určena pouze a výlučně pro soukromou klientovu potřebu a že jakékoli sdělování či publikování nebo kopírování jejího, byť i části , obsahu je možné pouze s písemným svolením zpracovatele (jinak by klient musel firmu odškodnit a uchovat její nepoškozenou a neposkvrněnou pověst).
Závěrečná zpráva zároveň obsahuje tvrzení, že „všem zdrojům bylo firmou Kroll řečeno, že poskytnuté informace nebudou zveřejněny a budou použity výhradně pro účely této důvěrné zprávy“. Však si také detektivové Krollu Čechy pochvalovali, jak při vyšetřování dobře spolupracovali… Jak je ale potom možné, že výsledek šetření firmy Kroll vyvěsil ministr Schwarzenberg v kompletním znění na svých internetových stránkách? V odpovědi na dotaz týdeníku EURO, zda byla zpráva zveřejněna s písemným svolením firmy Kroll, a jestli ne, jaké kroky vůči klientovi za nedodržení úmluvy firma chystá, si je Sara Turnerová „jistá, že chápeme diskrétnost vztahu mezi klientem a firmou“. Nezbývá než předpokládat, že zpráva byla zveřejněna se souhlasem firmy - vždyť i Karel Schwarzenberg od počátku tvrdil, že výsledky šetření zveřejní.
Vzhledem k příslibu anonymity firmy Kroll se pak ale není čemu divit, že například Karel Dančák (bývalý ředitel Zbrojovky Vsetín) pro server ČT24 uvedl: „Bylo mi řečeno, že jména svědků nebudou zveřejněna, přesto jsem si byl vědom toho, co může nastat. Skutečnost překročila meze mé fantazie.“ A že na závěr dopisu v Lidových novinách (22. července 2008), kde uvádí na pravou míru propočty množství služebních cest, jichž Čunek za jeho ředitelování dle odhadu ministra financí Kalouska podnikl „tisíce“, píše: „Do polemik, kolik bylo možné ušetřit, vstupovat nebudu, protože to nemá nic společného se mnou a Zbrojovkou Vsetín a ani firmou Kroll jsem na toto téma nebyl tázán. Dál budu vše řešit mimo média.“

(box2)
Překladatelské terno Orientační výpočet ceny a lhůty dodání překladu u jedné z největších překladatelských agentur v Česku.

Objem zakázky: zhruba 3000 normostran výsledného textu v angličtině
Cena: po 20procentní množstevní slevě zhruba 900 tisíc Kč (bez DPH, jazykové a terminologické korektury)
Doba zpracování: jeden překladatel by při běžném tempu zvládl pět až šest stran denně (maximálně deset, ovšem za příplatek) = zhruba 500 dní práce.
Pokud by na zakázce pracovali více než čtyři překladatelé, dle zkušeností agentury by se výrazně snížila terminologická jednotnost textu. Při maximálním „zápřahu“ šesti překladatelů by samotný překlad trval minimálně měsíc a půl.

(box3)
Soukromé oko Americká kancelář Kroll Associates Inc. byla založena roku 1972. Za deset let se o ní již hovořilo jako o „soukromém oku“ Wall Streetu. Postupně získávala prestižnější zakázky a rozšiřovala svoji působnost. V roce 1994 koupila společnost Kroll největší makléřská firma v oblasti pojišťovacích služeb Marsh & McLennan za 1,9 miliardy dolarů.

∙ 90. léta 20. století: Když Viktor Kožený rozjížděl své podnikání s Harvardskými fondy, české banky si najaly Kroll, aby podnikatele prověřil. Vyšetřování vůbec nenaznačovalo, že by mohl být nedůvěryhodný. Kožený je nyní v souvislosti s Harvardskými fondy obžalován ze šestnáctimiliardového podvodu.
∙ 1998: Pro americkou televizní stanici CNN vypracoval Kroll analýzu o kontroverzní reportáži, která vinila USA z použití smrtících plynů v Laosu. CNN reportáž stáhla a zrevidovala.
∙ 2001: Ukrajinská strana práce (blízká prezidentu Leonidu Kučmovi) najala Kroll, aby vyšetřil, zda byl Kučma zapleten do vraždy novináře Heorhije Gongadzeho (jeho bezhlavé tělo bylo nalezeno na podzim roku 2000). Kroll dospěl po šesti měsících k opačnému závěru než americká FBI a Kučma podle něj neměl s vraždou nic společného.
∙ 2002: Stěžejní zakázka z finanční oblasti, Kroll má restrukturalizovat padlý energetický gigant Enron. Šetření trvalo čtyři roky a výsledkem bylo odškodnění věřitelů ve výši 16,4 miliardy dolarů a uchování 22 tisíc pracovních míst.

(praporky)
„Řekl bych, že jsme na svou práci hrdí.“
Tommy Helsby, šéf vyšetřovatelů Krollu (16. července)

„Jsou to jeho peníze, ale já bych za tak mizernou práci nedal ani korunu.“
Miroslav Kalousek, ministr financí (19. července)

„Z věcí korupce, na kterou byl audit vypracován, považuji Jiřího Čunka za očištěného.“
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí (20. července)

„Jaký audit? To je podle vás audit?“
Mirek Topolánek, premiér (22. července)

„Audit je pravdivý, byť nevypovídá o všem přesně. To, jak je to napsáno, není moc šťastné.“
Jiří Čunek, ministr pro místní rozvoj (22. července 2008)

KOMENTÁŘ
Jak dostat Čunka do normy Pořekadlo ani ne tak zprofanované jako spíše nepříjemně pravdivé. A platí to i na Karla Schwarzenberga, byť sám o sobě (v rozhovoru pro Právo 19. července 2008) mluví jako o starci. V souvislosti s vyšetřováním firmy Kroll ohledně vybraných aspektů života a díla Jiřího Čunka řekl totiž statečně: „U politika v čelné pozici je opačné důkazní břemeno. To si musíme konečně osvojit.“ O kousíček dál na otázku, zda neklesá kredit vlády, když v ní sedí Čunek, však ministr zahraničí ze znalosti této poučky propadl a diplomaticky zamlžil: „Když se podívám na vlády předešlé, tak nevím, jestli tam byli lepší lidé. Musíme ctíti presumpci neviny.“ Jak vidět, naučit se učit, naučit se aplikovat a naučit se reflektovat není zcela lehkou záležitostí.
Přímo strašidelná je však následná Schwarzenbergova morální normotvorba. V rozhovoru padla zásadní otázka: „V jakém světle nyní vidíte Jiřího Čunka poté, co jste si o něm přečetl, že si vydělával, a přitom leckdy obcházel zákon nebo přinejmenším dobré mravy?“ A ledový realismus normalizačního období našel ve Schwarzenbergovi nečekaného obhájce: „To dělala většina národa.“
Tak toto je pro Schwarzenberga akceptovatelná norma? Poklesnout s normou na úroveň pokleslých mravů, a tak dostat i Jiřího Čunka do normy! Položená otázka však mířila do oblasti dobrých mravů! A to je v souvislosti s takovýmto „křesťanským“ kvítkem pěkná jedovatost, protože se dostáváme do oblasti, kde nad pozemskou legislativou získává převahu ta nadpozemská. Například desatero: Nepokradeš. Nepromluvíš křivého svědectví. Nebudeš dychtit po majetku druhého.
Lze tedy dovodit, že pouze je-li vláda řádně pokleslá, může být relativně v pořádku, když v ní sedí pěkně pospolu Schwarzenberg i Čunek. Proto je Schwarzenbergův postoj pro mnohé „naivky“ zklamáním naprosto zásadním, zejména s ohledem na očekávané jakési morální povznesení nebo alespoň vrabčí skok tím směrem, spojované kdysi s jeho osobou.

Jan Schneider

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče