Kdo bude poradcem v barácku

13. listopadu 2008, 19:32 - Eva Jarešová
13. listopadu 2008, 19:32

Barack Obama si vybírá stovky svých pomocníků, poradců a ministrů

Jakmile se Barack Obama stal na začátku měsíce prvním černošským prezidentem v historii USA, dala se do pohybu mašinerie zahrnující několik stovek lidí. Jejich cílem je zajistit hladké převzetí administrativy, aby nově zvolený demokratický prezident mohl ke konci ledna bez zaškobrtnutí navázat na osmileté období George Bushe. I sám Bush označil hladký konec jedné éry a začátek nové za svou prioritu na konci funkčního období. Končící i budoucí prezident se již stačili minulý týden setkat v Bílém domě.
Za Obamou nyní stojí speciální tým lidí, jemuž předsedá bývalý šéf Clintonovy prezidentské kanceláře John Podesta, právnička původem z Íránu Valerie Jarrettová a Pete Rouse, který pro Obamu pracoval již během jeho působení v Senátu. Každodenní aktivity má na starost třináct poradců. Jak Obamovi lidé tvrdí, další členové Obama-Biden Transition Project budou jmenováni v souladu s etickými pravidly, která znemožní účast například aktivním lobbistům. Otázkou ovšem je, do jaké míry se toto předsevzetí podaří udržet. Jména budoucích členů Obamova kabinetu, stejně jako jeho poradců, však byla ke konci minulého týdne zahalena v mlze. Média pouze nashromáždila okruh lidí, o nichž lze s větší či menší jistotou tvrdit, že právě oni budou hrát příští čtyři roky v USA klíčové role.

Rahmbo na scéně První a zároveň velmi důležité jméno krátce po volbách oznámeno bylo. Ředitelem prezidentské kanceláře v Bílém domě se stal Rahm Emanuel, protřelý demokrat a znalec vysoké politiky. Právě on má za Obamu odvést většinu „špinavé práce“ a postarat se o získání podpory při hlasování o klíčových zákonech. Obamova volba není nijak nepochopitelná, přesto vyvolává podle analytiků otázku, do jaké míry nově zvolený americký prezident myslel vážně své předsevzetí o nadstranickém přístupu k politice. Nový personální šéf Bílého domu je totiž všechno, jen ne úzkostlivě nadstranický. Sedmačtyřicetiletý muž s přezdívkou „Rahmbo“ má za sebou řadu zajímavých životních rolí. V dětství se nynější tvrdý vyjednavač věnoval baletu. Byl natolik úspěšný, že se mu podle deníku The Independent podařilo získat stipendium v prestižním souboru Joffrey Ballet. To ale odmítl a místo toho se v osmdesátých letech vrhl na studia. Po jejich skončení začal svou kariéru v organizaci na ochranu práv spotřebitelů. V devadesátých letech pracoval jako poradce předchozího demokratického prezidenta Billa Clintona. Dlužno říct, že značně úspěšně. Právě on se totiž šikovným zákulisním vyjednáváním údajně postaral o to, že Clinton nemusel opustit svůj úřad po aféře se stážistkou Monikou Lewinskou, jak požadovali republikánští kongresmani. Sám Clinton jej tehdy měl přirovnat k pitbulovi. Mezitím stihl ještě působit jako investiční bankéř. Zhruba rok strávil také ve vedení hypoteční agentury Freddie Mac, kterou americká vláda v souvislosti s finanční krizí převzala na začátku září. V roce 2001 si tak vydělal přes 230 tisíc dolarů. Do správní rady agentury jej dosadil v roce 2000 prezident Bill Clinton. Kritici tvrdí, že byl v čele Freddie Mac právě v době, z níž pochází příčiny současné finanční krize. Podle regulačního úřadu Securities and Exchange Commission vykazoval Freddie Mac záměrně v letech 2000 až 2002 nesprávné údaje o svých ziscích, čímž klamal investory.
Do Bílého domu přichází Emanuel po šesti letech strávených ve Sněmovně reprezentantů. Svůj životní krok ale prý velmi pečlivě konzultoval s manželkou, se kterou se před lety seznámil při schůzce naslepo a s níž má tři děti.
„Opouštím práci, kterou miluji, a jdu do Bílého domu z jednoduchého důvodu – jako rekordní množství voličů, kteří v průběhu uplynulého měsíce hlasovali, i já chci udělat vše pro dosažení změny, kterou Amerika potřebuje,“ prohlásil Emanuel podle deníku Wall Street Journal.
Sám Emanuel pochází z židovské rodiny, která se do USA přistěhovala z Ruska. Emanuelův otec, povoláním dětský lékař, žije v Izraeli, kde se také narodil. V mládí byl Emanuel starší členem militantní organizace Irgun, která bojovala za izraelskou nezávislost. „Rahmbovo“ jmenování tak nejspíš znamená, že Barack Obama plánuje v zahraniční politice udržovat minimálně stejně těsné vazby s Izraelem jako jeho předchůdci. Tomu by nasvědčoval i údajný příchod Dennise Rosse na post mírového vyslance pro Blízký východ. S Barackem Obamou spojuje Emanuela další ze jmen, která budou nejspíš v chystané administrativě hrát velkou roli. Jde o Davida Axelroda, který se již údajně stal jedním z Obamových poradců. Stejně jako Emanuel, i on je také židovského vyznání a společnou mají i vazbu na chicagského starostu Richarda Daleyho, pro něhož oba v minulosti pracovali.

Pátý vzadu? Jednou z nejsledovanějších událostí při vzniku Obamovy administrativy bude obsazení postu ministra financí. To, kdo se jím nakonec stane, totiž z velké části naznačí, jak si Barack Obama plánuje poradit s neradostným stavem americké ekonomiky.
Až do minulého týdne se hovořilo především o čtyřech jménech. Prvním z nich je Lawrence Summers, který post ministra financí zastával již během Clintonova funkčního období. Summers se těšil podpoře velké části demokratického tábora. Jak ho ale mnozí obviňují, právě on stál v devadesátých letech za deregulací finančního trhu, která přispěla k dnešní ekonomické krizi. Ze Summerse nemají příliš radost ani feministky. Před nějakým časem měl totiž coby prezident Harvardské univerzity naznačit, že ženy jsou již z podstaty horší v přírodních vědách než muži.
Druhým často skloňovaným jménem byl Timothy Geithner, který nyní stojí v čele Federal Reserve Bank of New York. Má tak aktivní a bezprostřední zkušenost s řešením současné finanční krize a je údajně vnímán pozitivně jak demokratickými politiky, tak i zástupci Wall Streetu. Přesně to ale mluví zároveň proti němu. Jeho jmenování by neznamenalo změnu politiky, o níž Obama při své kampani tak rád hovořil.
Jako favorité byli označováni i Paul Volcker, který v minulosti vedl americkou centrální banku a nyní je jedním z Obamových ekonomických poradců, a bývalý ministr financí Clintonovy éry Robert Rubin.
Je ale docela dobře možné, že na exponované místo ministra financí usedne někdo docela jiný. Minulý týden nebylo ani jasné, kdy se tak stane. Objevily se totiž názory, podle nichž Obama z taktických důvodů pozdrží odtajnění nového ministra financí až do skončení ekonomického summitu G20, který se konal během uplynulého víkendu ve Washingtonu.

Nejasný republikán Jak uvedl deník Telegraph, nepsaným pravidlem pro nového prezidenta je fakt, že některý post ve svém kabinetu obsadí členem konkurenční politické strany. To s téměř stoprocentní jistotou plánuje i Barack Obama. Jak dokonce uvedl John Podesta, zastoupení republikánů a nestraníků „nebude pouze v symbolické rovině.“
Okamžitě se začalo spekulovat o konkrétních jménech. Mezi těmi, která se minulý týden objevovala nejčastěji, byl mimo jiné i současný Bushův ministr obrany Robert Gates. Pokud jej ale Obama jmenuje, bude to nejspíš jen na omezenou dobu. Ministerstvo obrany, nebo také resort školství by mohl řídit i bývalý ministr zahraničí Colin Powell. Pro jeho obsazení by nejspíš mluvil i fakt, že Obamu v závěru kampaně výslovně podporoval. Další komentáře tipovaly dokonce kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera. O bývalém herci, snažícím se nyní působit coby průkopník na poli alternativní energie, se totiž Obama již dříve vyjadřoval pochvalně.

Praporek:
Členové Obamovy administrativy mají být jmenováni dle etických pravidel, která vylučují například aktivní lobbisty. Podaří se toto předsevzetí udržet?

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče